Praha - Vláda by měla dostat do rukou pojistku proti nadměrnému rušení venkovských pošt. Umožnit to má "malá novela" poštovního zákona z pera poslance Jana Husáka (TOP 09), kterou už předložil Poslanecké sněmovně.
Norma má také soukromým poštovním firmám zamezit v podvádění při odvodech do fondu na pokrytí takzvané univerzální služby (blíže v infoboxu), tvrdí poslanec.
Návrh má dobré šance, že projde. Podle Husáka jde totiž o kompromisní návrh dohodnutý již letos v dubnu v Senátu, kde má většinu opoziční ČSSD.
"Velkou" novelu poštovního zákona schválili poslanci počátkem června. Obsahovala mimo jiné kritéria míst, v nichž by napříště měla být poštovní pobočka garantována.
"Podle našich propočtů by to znamenalo, že poštovní síť by měla méně než 1200 poboček," reagoval na novel mluvčí státního podniku Česká pošta Ivo Mravinac.
Dnes má pošta celkem 3317 poboček a s obcemi vede tvrdý spor o každou, kterou chce zrušit. Výhledově by se chtěa dostat na 2500 poboček.
Co je univerzální služba?
- Do roku 2017 má Česká pošta zajišťovat takzvané univerzální (nebo také základní) služby. Ty mají být podle směrnice EU cenově dostupné všem a všude. Jde o obyčejnou a doporučenou zásilku, obyčejnou a doporučenou slepeckou zásilku, cenné psaní a balík a poštovní poukázku.
- S Novým rokem 2013 však České poště skončí poslední zbytek monopolu, který má už jen v listovních zásilkách do 50 gramů hmotnosti a 18 korun ceny. Právě do této kategorie většina univerzální služby spadá.
- Ceny zásilek univerzální služby reguluje stát. Poště se proto vyplatí jen ve čtyřech největších městech Česka, kde je kvůli nízkým nákladům na rozvoz zisková. Z těchto zisků dnes Česká pošta univerzální službu dotuje ve zbytku země, kde je naopak ztrátová.
- Po liberalizaci roku 2013 ale České poště hrozí, že jí konkurence "vyzobe rozinky" v podobě ziskového trhu ve velkých městech a jí zůstane na krku jen vysoce ztrátová univerzální služba na "venkově". Pokrytí těchto možných ztrát má řešit novela poštovního zákona.
Minimální počet pošt stanoví vláda
Předkladatel velké novely Jan Husák ale odmítá, že by ji zákon "nutil" k rušení až dvou třetin poboček.
"Je to nesmysl, v zákoně není jediné slovo o likvidaci jakékoliv pobočky. Zákon pouze požaduje po vedení České pošty, aby se chovalo jako řádný hospodář," vysvětlil Husák. "Pošta je moloch, kterému se nechce zefektivnit svůj vlastní provoz, a tak raději místo návrhů na zlepšení doslova straší lidi rušením poboček," dodal poslanec.
"Nesmyslnému rušení poboček" má přesto podle Husáka zamezit malá novela poštovního zákona. "Minimální počet poboček bude stanovovat vláda svým nařízením. Česká pošta tak bude přinucena hledat jiné cesty, jak se zefektivnit svůj provoz. Avšak ne cestou rušením poboček", vysvětluje Husák.
Husák tak částečně ustoupil ze své předchozí pozice. Když totiž jeho stranický kolega z hnutí Starostové a nezávislý Stanislav Polčák v březnu podpořil návrh, aby se počet poboček přímo v zákoně zakotvil na čísle 3400, označil to Husák za "dokonale nelogický nesmysl".
Malou novelou stanovený minimální počet poboček teď podle Husáka v kombinaci s vyhláškami Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) povede "ke zpřísnění podmínek a zkvalitnění služeb".
Vlastní kritéria vyhlášek ČTÚ budou zveřejněna na konci července tohoto roku. Z vyhlášky bude zřejmé, ve které obci musí být pošta zřízena, minimální pracovní doba pošty a maximální vzdálenost k další nejbližší poště.
Husák: Náklady nesmí platit občan
Druhým důvodem Husákem už dříve avizované "malé" novely je také snaha znemožnit podvody firem podnikajících na poštovním trhu.
Příkladem takového podvodu by podle něj mohlo být spekulativní rozdělení jedné poštovní firmy do několika malých firem, s cílem vyhnout se platbám do příspěvkového fondu na garantované poštovní služby známé jako univerzální služby.
"Vyšší náklady za univerzální službu budou platit podle novely všichni poštovní operátoři s výnosem vyšším než tři miliony. Vyhneme se tak spekulativnímu rozdělování do menších firem, protože se to už nikomu nevyplatí," objasnil Husák.
Současný limit výše výnosů je na úrovni 10 milionů. Poskytovatelem univerzální služby bude až do roku 2017 Česká pošta. Pokud by jí vyšší náklady s ní spojené skutečně vznikly, měly by je podle Husáka zaplatit státní i soukromí provozovatelé poštovních služeb.
"Česká pošta i soukromníci by museli platit spravedlivě podle svého podílu na trhu. Poštovní operátoři chtějí, aby na jejich případné ztráty doplácel státní rozpočet, tedy občan. A to je pro nás neakceptovatelné", zdůrazňuje Husák. V poštovním sektoru je podle něj dostatek peněz na pokrytí případných vyšších nákladů.
Hrozí Česku arbitráž?
"Čím více bude držitel licence "přinucen" k zodpovědnosti podílením se na hrazení vyšších nákladů, tím menší bude pravděpodobnost, že nějaké vyšší náklady vůbec vzniknou", vysvětluje Husák důvody, proč se na podílu na vyšších nákladech musí podílet i sama Česká pošta.
Ta ale v minulosti proti povinnosti přispívat do fondu protestovala tvrzením, že by vlastně sama přispívala sobě na službu, kterou musí provozovat kvůli zárukám státu vůči EU.
Sdružení soukromých poštovních firem zase opakovaně hrozilo, že pokud budou muset do fondu přispívat, povedou proti České republice arbitráž.
