Praha - Zemědělcům, kteří budou pěstovat v lokalitách ohrožených povodněmi hospodářské plodiny, by měla být v případě zaplavených pozemků finančně kompenzována podnikatelská újma. Předpokládá se to v návrhu novely vodního zákona, který dnes v prvním čtení schválila poslanecká sněmovna.
Zákon tak nyní postupuje do výborů.
Jak přitom podotýká mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček, uvedená novela řeší sice existující, ale nepoužívaný institut území určeného k rozlivu povodně.
Peníze podle plodiny
"Úprava podporuje zachování stávající zemědělské nebo lesnické produkce na územích určených k výjimečnému zaplavení v případě povodní. Pokud by k takovému rozlivu došlo, bude škoda na zemědělské produkci kompenzována," uvedl Vorlíček.
Zemědělství
- Evropa chce jíst levněji. Ruší cla na obilí
- Škrty Bruselu nejvíc poškodí Česko. Přijde o 9 miliard
- Brusel chce ubrat peníze velkým farmám
- Expert radí: Zemědělskou půdu na úvěr? Ano, i s dotací
- Zemědělec: Dotace na mé pozemky posílá stát jinému
- Státu hrozí, že zaplatí miliardy za JZD
- Tři země spolknou polovinu zemědělských dotací EU
- Stát posílá milionové dotace nesprávným zemědělscům
Podle vrchního ředitele úseku vodního hospodářství ministerstva, Pavla Punčocháře, by byla zemědělcům vyplácena kompenzace za vodou zničené porosty na základě škodního protokolu.
Výše kompenzace by se přitom lišila podle rozsahu poškozené plochy a měnila by se na základě celé řady faktorů. "Podkladem pro kompenzaci by například měla být cena za příslušnou komoditu v tom kterém roce nebo výše nákladů na její produkci," vysvětluje Punčochář.
Kompenzace podnikatelské újmy při rozlivu vody na obhospodařované pozemky je součástí protipovodňových opatření. Do současné doby se povodňovým rizikům v záplavových oblastech mohli zemědělci v praxi bránit jen pojištěním úrody. Také proto se na značné části rizikových lokalit obhospodařují zejména travní porosty.
Schválená novela nicméně kromě kompenzací zemědělského podnikání obsahuje také institut vyvlastnění pozemků.
"Pro budování protipovodňových opatření je nezbytné mít zajištěny pozemky pro tato opatření, a proto přicházíme s novelou vodního zákona, která umožní v krajních případech pozemek pro stavbu vyvlastnit. Vyvlastnění je možné pouze v případě, kdy není možné pozemek získat jinak, například výkupem nebo výměnou pozemků za jiné," uvedl v odůvodnění novely ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Na prevenci před povodněmi počítá ministerstvo s celkem 14 miliardami korun. Kromě programu na odbahnění rybníků by měly být do roku 2012 tyto peníze využity například na zvýšení kapacity koryta řeky Moravy v Olomouci, projekty v Radotíně, Tróji a Zbraslavi, ochrannou hráz na řece Odře v Ostravě Hrušově a na další projekty.
Sníží se riziko
Sami zemědělci záměr ministerstva vítají. Podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka jde o pozitivní krok, který přispěje ke stabilizaci zemědělského podnikání v záplavových oblastech.
Stejně hodnotí ministerský záměr i předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. "Zemědělec hospodařící v rizikovém území bude mít díky kompenzacím určitou jistotu, která se pak může stát součástí jeho strategického podnikatelského záměru," konstatuje Jirovský.
Podle jeho slov "jsou opatření, která mohou v krajině snižovat škody z povodní většího rozsahu, žádoucí".
V praxi by tedy přijetí novely mohlo vést jednak k navýšení ploch osetých hospodářskými plodinami, jednak ke snížení rizika, a to zejména lokálních povodní.
