Důvodem, proč papírna na východě Čech nebude, je zdržení povolovacích procesů, a projekt má tak už roční zpoždění.
Problém zvaný byrokracie
Ohlášená investice finské společnosti byla přitom po příchodu automobilky Hyundai druhou největší letošní investicí v Česku.
Papírna už získala povolení od ministerstva životního prostředí a čekala na vydání potřebného územního a stavebního povolení.
Podle Sverre Norrgårda, prezidenta společnosti, bylo rozhodujícím faktorem pro přesunutí místa výroby z Opatovic do Plattlingu právě zpoždění a další nejistota v rámci schvalovacího procesu projektu v České republice.
Není to ale jediný důvod. Firma svůj odchod do Německa do města Plattling zdůvodnila také restrukturalizací firmy.
"Papírna v Plattlingu, která je umístěna necelých 50 kilometrů od českých hranic, umožní velmi dobře splňovat rostoucí potřeby našich zákazníků na strategicky důležitých trzích střední a východní Evropy," uvedl Norrgård.
Náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek ale nepovažuje odchod finského investora za katastrofu pro region. "Byla by to sice jedna z největších investic na území Pardubického kraje, ale nevybočovala by z podobných průmyslových záměrů v Nošovicích nebo Kolíně," uvedl Línek.
Projekt papírny a postup úřadů od počátku kritizovala občanská sdružení. Ekologický právní servis, který sleduje přípravu velkých investic v tuzemsku, tvrdil, že už začaly přípravné práce na výstavbu papírny i přesto, že nejsou vydána příslušná povolení.
"Zjistili jsme, že terénní úpravy na přípravu průmyslové zóny zahrnují i výkopové práce, které se shodují s výkopy pro základy budovy papírny," uvedl Michal Bernard z Ekologického právního servisu.
Nezákonný postup?
Podle Bernarda dosud nikdo nezhodnotil vliv papírny z hlediska urbanistického, architektonického a také ochrany životního prostředí. "Na tento nezákonný postup jsme upozornili příslušné úřady," dodal Bernard s tím, že jako v dalších případech velkých investorů úřady ustupují tlaku firmy na co nejrychlejší průběh povolovacích řízení.
Papírna v Opatovicích měla ročně produkovat až 380 tisíc tun papíru a zpracovat 600 tisíc metrů krychlových dřeva. Na 80 procent produkce papíru mělo jít na export. Tuzemská výroba papíru a lepenky loni činila zhruba 990 tisíc tun.
Dřevo měla firma brát z Krkonoš, Orlických hor a Vysočiny. Ekologům se nelíbilo to, že firma nebude používat recyklovaný papír.
Stát počítal, že firmě poskytne investiční pobídky. Pokud by s podporou projektu souhlasila Evropská komise, dostala by finská firma od české vlády slevu na daních až ve výši dvou a půl miliardy korun.
Podle Občanského sdružení pro Opatovice a Pohřebačku tak mohla přijít podpora na jedno pracovní místo až na deset milionů korun, tedy více než u dalších velkých investorů.
"Je to vítězství, nejen naše, ale všech obcí z okolí," komentoval odchod investora Zdeněk Fiala ze Sdružení pro Opatovice a Pohřebačku.
Podobně jako investice společnosti Myllykoski může dopadnout také další velké finská investice v zemi pneumatikárna společnosti Nokian Tyres u Valašského Meziříčí ze devět miliard korun.
Firma už totiž několikrát odložila svoje rozhodnutí, zda továrnu postaví, radnice v Meziříčí proto vyzve vedení firmy, aby se do konce roku jasně vyjádřilo, zda továrnu v Česku postaví, nebo ne.
I v případě Nokianu proti stavbě továrny protestují občané, přípravu investice provází i žaloba.
