Praha - Chléb za 25 korun, rohlík za dvě padesát. To je představa pekařů o vývoji cen pečiva do konce tohoto roku.
Znamenalo by to skok ceny pekárenských výrobků oproti současnosti zhruba o čtvrtinu, tedy výrazně více, než je v současné době předpokládaný nárůst cen mlékárenských nebo masných výrobků.
Podle sekretáře Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů ČR Stanislava Musila je základním důvodem výrazné zdražení potravinářského obilí. "V současné době nelze na trhu koupit potravinářskou pšenici za méně než 4 800 korun a cena ještě roste," tvrdí Musil.
Právě v cenách pečiva se drahá pšenice promítne nejvíc ze všech potravin.
Ceny pšenice letí vzhůru
V loňském roce přitom byly ceny zhruba o dva tisíce korun nižší. Statisticky přitom není reálný meziroční nárůst cen vidět. Poslední ceny kotované na Plodinové burze Brno z července letošního roku se pohybují kolem 4 200 korun a nárůst oproti červnu dosahuje zhruba dvou procent.
| Nákup potravin brzy podraží až o stokoruny |
Dramaticky rostoucí ceny obilí v současné době přitom nikdo nečekal. V minulosti totiž vždy cena obilí ve sklizni klesala, protože nová úroda znamenala doplnění zásob a vyrovnání poptávky s nabídkou. To však letos neplatí.
Problém platí pro celou Evropskou unii. Podle tajemníka Svazu průmyslových mlýnů ČR Pavla Filipa dosáhla k 26. červnu cena tuny obilí ve Francii 209 eur, v Hamburku 191 eur, v Maďarsku 177 eur a v Polsku 140,7 eur.
"Ceny ovšem stále rostou, podle včerejších údajů už se v Polsku cena přehoupla přes 180 eur a v Hamburku přes 200 eur za tunu," varuje Filip. Situaci podle jeho údajů není ani možné řešit uvolněním unijních zásob obilovin. "V intervenčních skladech EU je v současné době jen 159 tisíc tun potravinářské pšenice," informoval představitel mlynářů.
Mlynáři zvedli ceny mouky
To je, pro srovnání, jen o málo více než měsíční tuzemská spotřeba této komodity v pekárenském průmyslu. Vysoké ceny obilí v zahraničí nicméně znamenají, že odtud nelze levnější surovinu dovézt. Naopak, u nás je cena ještě pořád mírně pod hranicí cen v okolních zemích.
Faktem je, že mlynáři tento týden oficiálně oznámili svým odběratelům nárůst cen mouky o 20 až 25 procent. Pekaři se přitom podle Musila obávají, že bez zdražení svých výrobků by řada pekárenských podniků ani neměla peníze na nákup potřebných surovin. Marže v pekárenské výrobě jsou totiž velmi nízké, kromě toho jsou pekaři na rozdíl od mlynářů oborem, který nemůže čerpat bruselské peníze na investice do rozvoj podniků.
"Všechny peníze, které vyděláme, dáváme na investice a nikdo nám nepřispěje ani korunou. Pokud se razantně zvýší ceny surovin, nebudeme mít na jejich nákup finanční prostředky," tvrdí Musil. Kromě toho se podle něj musí rostoucí ceny obilovin projevit v ceně pekárenských výrobků.
Tlak na řetězce
Cena suroviny totiž podle Musila tvoří 30 až 40 procent z ceny rohlíku a 40 až 50 procent z ceny chleba. A vzhledem k tomu, že ceny suroviny se meziročně zvýšily již zhruba o 70 procent, je přibližně pětadvacetiprocentní zdražení pekárenských výrobků podle pekařů logické. A hodlají o tom jednat s obchodními řetězci.
Podle mluvčího společnosti Tesco Vesselina Barlijeva nicméně pekaři dosud žádný signál o nárůstu cen svých výrobků nevyslali. "Uvidíme, s čím přijdou. Jakékoli zdražení pro nás samozřejmě není příjemné," říká Barlijev. Chléb a pečivo přitom patří mezi potraviny, na jejichž výhodné ceny lákají obchodní řetězce své zákazníky.
"Proto bude z naší strany tlak na to, aby ceny příliš nerostly, velmi silný," avizuje představitel Tesco.
Problém je, že ze zahraničí nelze dovézt ani levnější surovinu, ale ani levnější pekárenské výrobky. "Všude kolem nás jsou ceny chleba a pečiva vyšší, například v Německu zhruba trojnásobně," konstatuje tajemník mlynářského svazu Filip.
