NKÚ doporučuje zrušit stavbu dálnice na Vídeň

Petr Holub
30. 6. 2009 17:14
Trasa dálnice do Vídně je podle kontrolorů vedena v nejhorší možné variantě přes Pálavu
Místo budoucí mimoúrovňové křižovatky Ivaň
Místo budoucí mimoúrovňové křižovatky Ivaň | Foto: JMK

Brno/Praha - Právě publikovaná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu dala za pravdu početným kritikům stavby rychlostní silnice R52.

Ta měla v úseku Pohořelice-Mikulov-státní hranice urychlit dopravu z Brna do Vídně. Stavbu už schválila vláda.

Podle kontrolního týmu v čele s Petrem Skálou je stavba zbytečná, protože novou čtyřproudovou silnici bude využívat jen málo automobilistů a protože pro spojení s Vídní existují lepší varianty. 

Stavba je podle kontrolorů vedena v nejhorší možné variantě, když mimo jiné přetíná Chráněnou krajinnou oblast Pálava a ohrožuje Lednicko-valtický areál.

To potvrzuje námitky ekologů a starostů obcí na Pálavě. Podle jedné ze studií, kterou si odpůrci trasy přes Mikulov nechali zpracovat, je až o 30 miliard korun výhodnější využití už postavené dálnice D2 a chystaného obchvatu Břeclavi.

Podle kontrolorů navíc výstavba R52 nesplňuje pravidla pro financování z evropských fondů. Tím samotná její příprava ohrožuje čerpání sedmi miliard z operačního programu Doprava.

"V případě trvání stávající praxe ze strany ministerstva může být vážně ohrožena finanční spoluúčast EU i na dalších projektech indikovaných v tomto operačním programu," upozorňuje kontrolní zpráva. Ministerstvo dopravy ale už rozhodlo, že evropské peníze na dálnici do Mikulova nebude chtít. A kvůli finační krizi výstavbu dálnice asi stát odloží.

Evropské peníze nezíská ani rakouská strana na svoji část dálnice.

Rakušané už staví

Nejvyššímu kontrolnímu úřadu se nelíbí především samotný proces schvalování stavby dvacetikilometrového úseku R52.

Stavba se připravuje od roku 1998 a až do roku 2006 se ministerstvo dopravy ani investorský podnik Ředitelství silnic a dálnic nezabývaly tím, jestli není výhodnější spojit Moravu s Vídní po jiné trase, tedy prodloužením silníce R55 z Hulína do Břeclavi o několikakilometrový úsek na rakouskou hranici. Tato stavba by zkrátila spojení Vídně s Katovicemi o dvacet kilometrů a z pohledu Evropské unie by byla výhodnější.

Ani Rakušané podle kontrolorů nemají o spojení na Moravu zájem. „Rakouská strana navíc plánuje výstavbu rychlostních silnic S8 ve směru Vídeň-Slovensko-Krakov a S3 ve směru Vídeň-Znojmo-Praha," připomínají kontroloři.

To ale zatím popírá postup rakouské strany. Rakušané už totiž oznámili, že dálnici do Mikulova dostaví do roku 2013, vláda na ni vyčlenila peníze jakou součást protikrizových opatření.

Podle NKÚ je možné předpokládat, že spojení Brna s rakouskou hranicí přes Mikulov nebude dostatečně vytíženo. Zpráva NKÚ tvrdí, že dosavadní silnice R52 a I/52 bude plně stačit předpokládanému provozu minimálně do roku 2020. Na zbytečné investici se tedy dá ušetřit.

Bez ohledu na přírodu i peníze

Příprava stavby R52 navíc úplně ignoruje ochranu životního prostředí, což je z pohledu Evropské unie nepřípustné.

Nejde jen o to, že nová čtyřproudová silnice překročí CHKO Pálava, poškozen může být i přírodní Lednicko-valtický areál. Pokud se dokončí trasa R55 z Hulína na Břeclav a zároveň R52 z Brna na Mikulov,vynutí si přibývající doprava stavbu rychlostní silnice mezi Břeclaví a Mikulovem. Ta může vést jedině v těsné blízkosti Valtic.

Ministerstvo dopravy nepřihlíželo k připomínkám odborné veřejnosti ani ostatních úřadů. V tomto přístupu získalo dokonce podporu Topolánkovy vlády.

"V roce 2007 upozornilo ministerstvo životního prostředí na možnost vést silniční spojení Brno-Vídeň v alternativě Břeclav. Stanovisko ministerstva životního prostředí vedlo k rozhodnutí vlády ČR, že se budou připravovat obě alternativy. Výsledkem je skutečnost, že obě území budou postižena dopady na životní prostředí a bude snížena hospodárnost alokace finančních prostředků," upozorňuje na plýtvání se státními prostředky NKÚ.

 

Právě se děje

před 55 minutami

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy