Praha - Německo ještě roste o 2,5 procenta, proto se o rychlém návratu krize nedá vážně mluvit. Stejným tempem rostly ve třetím čtvrtletí další důležité ekonomiky, konkrétně francouzská, britská, švédská.
Stagnaci, anebo přímo recesi mají zatím jistou jen Řekové a Portugalci, v rizikovém pásmu je dalších deset členských zemí Evropské unie včetně Česka.
Silné ekonomiky drží
Výsledky evropských ekonomik za třetí čtvrtletí 2011 se dají se stejným obdobím 2008 jen těžko srovnat. Před třemi lety hlásilo ekonomický propad osmnáct členských zemí z evropské sedmadvacítky, letos jen čtyři: Řecko, Portugalsko, Kypr a překvapivě Nizozemsko. Dalších pět zemí dnes stagnuje, konkrétně jde o Bulharsko, Belgii, Česko, Slovinsko a Španělsko.
I kdyby všechny tyto země zpomalily v probíhajícím čtvrtém čtvrtletí a kdyby se k nim přidala také Itálie, deset problémových zemí nezpůsobí přinejmenším do konce roku recesi pro celou Evropskou unii. Přitom na konci roku 2008 hlásilo propad 24 zemí Evropy.
Hlavní rozdíl proti roku 2008 navíc není v prostém součtu, ale ve skladbě zemí, které ekonomická krize zasáhla v první řadě.
Už na jaře roku 2008 zpomalovaly Německo, Francie, Velká Británie a Švédsko, které pocítily nejdříve počínající finanční krizi. Teprve na podzim nebo až v zimě se k nim přidaly státy na periferii, například Španělsko, Řecko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Česko.
Tentokrát je situace obrácená. Hrozbě nové krize podléhají země na periferii, čelit jí prozatím dokáže jádro Evropské unie a několik menších ekonomik na východě.
Vyčerpaná kapacita
Zpomalení Německa přesto přijde, shodují se analytici ze všech světových stran. Světová organizace OECD dokonce předpovídá, že Německo zpomalí už koncem roku proti třetímu čtvrtletí o 0,3 procenta.
Skeptičtí jsou sami Němci. "K velkému optimismu není důvod," upozornil Ferdinand Fichtner z berlínského institutu DIW. V minulých měsících se totiž vyčerpal polštář průmyslových zakázek. I když růst třetího čtvrtletí zařídila domácí poptávka a investice místních firem, významnější průmyslový pokles vyrovnat nedokáže.
Index podnikatelské důvěry, který vydává mnichovský ústav Ifo, přirovnává náladu z letošního října k červnu roku 2008. V obou případech podnikatelé očekávali ekonomické zpomalení. Před třemi lety se ovšem začal index Ifo po červnu prudce propadat.
Letos zatím skepse neroste tak dramaticky.
Ekonomové z praxe zatím nepředpokládají významný propad. Podle Gertrud Traudové z frankfurtské banky Helaba půjde jen o běžné zpomalení, protože po loňském ekonomickém zrychlení o 3,6 procenta a letošním očekávaném tříprocentním růstu se ekonomika jen vrátí k normálu. „Podniky jsou na hranici své kapacity a nemají kde brát kvalifikované pracovníky," vysvětlila Traudová deníku FAZ.
Utrácení a úspory
Proč se Česko dostalo do desítky zemí, které stagnují už dnes, data evropských statistických ústavů jasně nezdůvodňují.
Pouze srovnání fiskálních politik problémových států ukazuje, že některé z nich se snažily vyrovnat dopady krize roku 2008 zvýšením rozpočtových výdajů. Půjčky jim přitom k hospodářskému růstu nepomohly, jak svědčí příklady Řecka, Portugalska, Španělska, Itálie, Kypru a Slovinska. Naopak jim přidělaly starosti s jejich splácením.
Nizozemsko, Belgie, Bulharsko a Česko naopak zvolily v roce 2009 opačnou strategii důsledných rozpočtových škrtů. Společně s Řeckem a Španělskem patří do kategorie zemí, které loni snížily rozpočtový deficit o víc než procento HDP.
