Brno - Postup bývá většinou podobný. Firma nebo jedinec podá insolvenční návrh na mediálně známou či velkou společnost. Záznamu ve veřejném insolvenčním rejstříku si všimnou média a o palcové titulky je postaráno.

Za pár dní soud zjistí, že takzvaný věřitel například nedokáže prokázat oprávněnost své pohledávky nebo existenci dalšího věřitele a insolvenční řízení končí. Takhle vypadá insolvenční šikana, kterou zná stále větší množství firem.

Právě oněch pár dní však znamená pro vedení společnosti reálnou hrozbu. Takové zprávy se obchodním světem šíří jako povodeň. Vyděsí obchodní partnery, může ohrozit očekávaný podpis smluv či uzavření zakázek.

"O tom, že na nás byl podaný insolvenční návrh jsem se dozvěděl od novinářů, kteří po mě chtěli reakci. Než soud řízení zastavil, ozvala se nám spousta dodavatelů, kteří měli starost, zda dostojíme závazkům. Tento přístup samozřejmě chápu. Pak se ale našli tací, kteří nám oznámili, že když jsme v insolvenci, přestávají nám platit. To je postoj, který naprosto nechápu," popisuje důsledky zahájení insolvenčního řízení generální ředitel Templářských sklepů Čejkovice Pavel Pastorek.

K celému problému navíc došlo v době, kdy se uzavíraly smlouvy na velikonoční dodávky vína a část odběratelů původně plánovaný odběr snížila.

Šikana bují hlavně ve stavebnictví

Sérii neopodstatněných insolvenčních návrhů zažilo i české stavebnictví. Letos v dubnu například čelila pověsti jedna z největších stavebních firem působících v Česku, pobočka rakouského Strabagu. Pardubická firma Profesionalbau tvrdila soudu, že jí Strabag dluží přes 15 milionů korun. Soudu to však v insolvenčním řízení nedokázala doložit a neprokázala se ani existenci dalšího věřitele, který by měl pohledávku nejméně 30 dnů po splatnosti.

Loni na jaře zase podezření čelil developer Central Group. "Je zcela pochopitelné, že se někteří dodavatelé i klienti v době, kdy byl  vůči  společnosti Central group podán tento šikanózní insolvenční návrh, dotazovali  na jeho důvody. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že  takových dotazů  bylo i přes poměrně  rozsáhlou medializaci relativně málo a  rozhodně z tohoto důvodu nedošlo k ukončení žádných smluvních vztahů," uvedla Veronika Ježková ze společnosti Central Group.

Právník: firma má nárok na odškodnění

Podle odborníka na insolvenční řízení však podávání šikanujících insolvenčních návrhů nelze dost dobře zabránit.

"Právo tuto situaci řeší jasně, jen těžko by ji mohlo řešit výrazně lépe. Zákon stanoví jasné podmínky, za jakých se firma může dostat do insolvence. Stanoví také sankce, pokud je návrh neoprávněný. Domnělý věřitel pak musí společnosti uhradit vzniklou škodu i další újmu," vysvětluje Jiří Markvart z advokátní kanceláře Ambruz&Dark.

Zároveň však dodává, že pro poškozenou firmu je často složité takovou škodu vyčíslit. A připouští, že insolvenční návrh je možné zneužít i v konkurenčním boji. "V takovém případě ale těžko podá insolvenční návrh reálný protivník, spíš půjde o nastrčenou firmu nebo jedince, kteří nemají majetek na uhrazení případných škod a nic jim tak nehrozí," konstatuje Markvart.

Spíš než samotný zákon je z tohoto pohledu problematický veřejně přístupný insolvenční rejstřík. Právě díky jeho veřejné přístupnosti a pozornosti, kterou mu věnují média, se informace o podání návrhu rozšíří dřív, než jej soud stihne prověřit.

"Ale právě to, že je rejstřík veřejně přístupný, je zároveň jedním z jeho kladů. Riziko, že se objeví určité procento podvodných případů, existuje vždy," dodal právník.