Jedna z největších investic v Česku je ve vážných problémech, i když navenek se tváří, že výroba jede na plné obrátky a odbyt je jistý.
Už dnes je ale téměř jasné, že investor nesplní závazky, na které získal od státu pobídky. Plán restrukturalizace totiž skončí na přelomu roku 2007 a 2008. Na konci příštího roku by však již měla mít továrna přes tři tisíce zaměstnanců, jinak bude muset vrátit podporu.
Hranická továrna zatím neúspěšně hledá partnera, který by spolu s ní obydlel průmyslovou zónu, kterou měl původně zaplnit jen nadnárodní koncern se svojí výrobou televizních obrazovek.
První krok: Odškodnit věřitele
V minulých dnech firma podala ke Krajskému soudu v Ostravě návrh na vyrovnání s věřiteli. Firma tak řeší dluhy, které vznikly ještě před vyhlášením konkursu na mateřskou firmu letos v lednu.
Zákon totiž ukládá firmě jednat, pokud není schopna platit staré dluhy. Hranická továrna se tak snaží vyhnout konkursu, který by znamenal ztrátu aktiv a velmi pravděpodobně také propouštění.
"Nepochybně by zanikla vytvořená pracovní místa, a tím by vzrostla nezaměstnanost v regionu," potvrzuje mluvčí továrny Zuzana Fojtíková.
Plán továrny nabízí věřitelům třicet procent z přihlášené pohledávky.
Návrh musí posoudit soudce. Pak budou mít věřitelé čtyři týdny na to, aby přihlásili své pohledávky. Zda plán přijmou bude jasné na přelomu července a srpna. Pokud ne, továrna půjde do konkursu.
"Vyrovnání má podporu konkursního správce mateřské firmy v Nizozemí a hlavních věřitelů, tedy bank," řekla Fojtíková.
Jaké jsou dluhy?
Jak hluboko ve finančních problémech závod dnes je? Dluhy z dob před vyhlášením bankrotu na mateřskou firmu dosahují 230 milionů eur (6,5 miliardy korun). Jako vyrovnání by tedy firma chtěla nabídnout splacení 70 milionů eur.
"Korporace měla před bankrotem dluhy vůči dodavatelům a také tržby za prodej obrazovek, které jsme měly dostat, spadly do konkursní podstaty," vysvětlila mluvčí.
Nové dluhy prý továrna nemá. "Na konci ledna jsme znovu nastartovali výrobu a prodej a dluhy jsme i částečně spláceli, nové nevznikly," řekla Fojtková.
Hranický závod sice funguje samostatně coby výrobce i prodejce, ale stále zůstává součástí konkursní podstaty mateřské firmy. "Tento problém dlouhodobě řešíme. Správce ale podporuje náš postup," upřesnila mluvčí.
Patnáct firem má zájem
Firma už delší dobu avizuje, že hledá partnera. Nyní vše upřesnila: počítáme s příchodem investora na přelomu roku. Kdo by jím měl být ale stále není jasné.
Hranický závod jedná s patnácti firmami. Mezi nimi jsou zájemci z oboru, ale také třeba dodavatelé automobilek.
Bude se tedy v Hranicích nakonec vyrábět LCD obrazovky nebo spíš autodíly pro nedalekou výrobnu aut Hyundai v Nošovicích? Zdá se, že možné je obojí. Případný výrobce modernějších obrazovek by mohl časem nahradit současnou výrobu.
A autodíly se mohou vyrábět také v Hranicích, na sousední parcele.
"Nelze zatím blíž komentovat jednání s investory. Nezastíráme, že vakuové obrazovky jsou v útlumu a časem by mohla být jejich výroba plynule nahrazena modernějšími typy. Navíc náš areál je dost velký i pro jiné výroby," řekla Aktuálně.cz Fojtíková.
Na konci restrukturalizace by pak podle přestav vedení LG.Philips měl být moderní technologický park zaměstnávající minimálně stejný počet lidí jako dnes.
Patnáct manažerů odešlo, výroba pokračuje
Továrna avizuje, že letos dosáhne na zisk a prodá obrazovky za 5,5 miliardy korun. Podle údajů firmy už letos do poloviny května vyrobila 838 tisíc kusů obrazovek, což je o pět tisíc více než loni za stejnou dobu. Minimálně by se v Hranicích mělo vyrobit 2,1 milionu obrazovek.
"Intenzivně se snažíme zajistit odbyt na zbytek roku 2006 a další období," uvedl ředitel továrny Phil Styles. V současnosti má firma patnáct zákazníků. Ceny, za které obrazovky prodává, se oproti loňsku prý dokonce zvýšily. Firma říká, že v průměru do pěti procent.
Závod stále zaměstnává asi 1230 lidí, nedávno však propustil pět manažerů. "Museli jsme přehodnotit organizační i výrobní strukturu firmy. Dělnické profese jsme nepropouštěli," upřesnila mluvčí Fojtíková.
Hranická firma zahájila výrobu v září 2001. Stát investoval do vybudování průmyslové zóny 200 milionů korun, 45 milionů korun zaplatil za vykoupení pozemků. Podnik čerpá od státu investiční pobídky za 1,6 miliardy korun.
