Lucemburk - Nezaměstnanost v zemích eurozóny byla v září nejvyšší od zavedení společné evropské měny. Celkem tu bylo bez práce 16 milionů osob. V pondělí o tom informoval evropský statistický úřad Eurostat.
Míra nezaměstnanosti očištěná od sezónních vlivů činila v Evropské měnové unii 10,2 procenta. Oproti srpnu došlo k nárůstu o desetinu procentního bodu, to znamená o 188 tisíc osob bez práce.
Nejnižší míru nezaměstnanosti vykázaly Rakousko (3,9 procenta), Nizozemsko (4,5 procenta) a Lucembursko (4,8 procenta). Největší podíl osob bez práce mají Španělsko (22,6 procenta) a Řecko.
Na hodnotu 10,2 procenta se míra nezaměstnanosti v eurozóně vyšplhala již na jaře 2010, tehdy se tam držela čtyři měsíce. Absolutní počet nezaměstnaných byl ovšem tehdy nižší než v září.
Nejvíce nezaměstnanost rostla v Řecku
V celé Evropské unii činila nezaměstnanost 9,7 procenta, zatím co v srpnu i září loňského roku se jednalo o 9,6 procenta. Eurostat předpokládá, že v celé EU bylo bez práce více než 23 milionů lidí.
Ve srovnání s rokem 2010 se míra nezaměstnanosti ve čtrnácti členských zemích EU snížila. Největší pokles zaznamenalo Estonsko (ze 17,9 na 12,8 procenta), následují zbylé dvě Pobaltské země: Lotyšsko ze 19,4 na 16,1 procenta a Litva z 18,2 na 15,5 procenta. Počet osob bez místa v těchto zemích ale nadále patří k nejvyšším v EU.
Dvoucifernou míru nezaměstnanosti má dále Irsko, Slovensko, Portugalsko nebo Belgie. V České republice bylo bez práce 6,6 procenta osob.
K nejvýraznějšímu nárůstu naopak došlo v Řecku, kde se podíl osob bez práce zvýšil o pět procentních bodů. Následují Španělsko a Kypr.
Nezaměstnanost mladých zůstává problémem
Co se týká rozdělení podle pohlaví, nezaměstnanost mužů zůstala v eurozóně stabilní a v celé sedmadvacítce mírně klesla, zatímco nezaměstnanost žen v obou případech rostla.
Téměř čtvrtinu všech nezaměstnaných v eurozóně reprezentují mladí lidé pod 25 let - meziročně došlo k nárůstu o zhruba 71 tisíc mladých osob bez práce. Jedním z důvodů je pokračující propouštění a snižování počtu pracovníků - v takovém případě patří mladí lidé bez dostatku praxe a zkušeností k nejohroženějším skupinám na trhu práce.
Stejně jako u celkové nezaměstnanosti se tento ukazatel v jednotlivých zemích eurozóny liší.
Největší problém s nezaměstnaností mladých mají opět jihoevropské státy a Pobaltí. Nejméně mladých lidí bez práce hlásí Rakousko, Nizozemsko nebo Dánsko. Způsobené to je například lepší flexibilitou pracovníků v těchto zemích, ale také větší nabídkou volných míst.
Za svou historii na tom byla eurozóna nejlépe od léta 2007 do července 2008, kdy se míra nezaměstnanosti zemí, které platí společnou měnou, pohybovala mezi 7,3 až 7,5 procenta.
