Vysoké Pole - Z chládku prádelny za obecním úřadem vrní pračka do letní výhně zvlněného Valašska.
Dvě ženy před úřadem motorovými nůžkami stříhají živý plot, na kopci v místním novém environmentálním centru chlapi suší seno pro koně a ovce. Ještě o kus výš u kapličky nad vesnicí plejí ženy malebnou "cestičku zdraví" lemovanou léčivými bylinami.
"Kdo má ruky, musí něco dělat," shrnuje Božena Barcuchová. Sama právě mandluje další várku ložního prádla po pobytu 46 dětí ze Slovenska, které přespávaly v podkroví obecního envicentra - v kopii valašského statku, jehož hlavní "dřevěnica" v sobě kromě ubytovny ukrývá i počítači a internetem prošpikovanou knihovnu s učebnou.
Osmisethlavá vesnice ověnčená tituly z několika ročníků a kategorií soutěže Vesnice roku nebo Zlatý erb zkrátka svým cvrkotem připomíná spíš zaběhnutou firmu.
Její rozvoj teď pomáhá zajišťovat celkem 24 dlouhodobě nezaměstnaných, kteří pro obec vykonávají takzvanou veřejnou službu. Božena Barcuchová je jedna ze tří koordinátorů téhle pracovní čety a na své pracovníky většinou nedá dopustit. Na rozdíl od veřejné služby samotné.
Veřejná služba
- Veřejnou službou se rozumí pomoc obci, zejména při "zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty veřejných prostranství či pomoci v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče".
- Veřejnou službu musí dotyčný nezaměstnaný vykonávat v rozsahu poloviny pracovního úvazku, tedy v průměru čtyř hodin denně.
- Kdo chce pomoc od ostatních, musí se jim - tedy státu či obci - také alespoň částečně odvděčit, vysvětluje smysl služby ministr práce. Za výkon veřejné služby na rozdíl od veřejně prospěšných prací nenáleží odměna.
- Zákon nicméně nehovoří přímo o povinnosti veřejné služby. Stanoví pouze, že počínaje třetím měsícem evidence na úřadu práce přijde o podporu ten, kdo tuto případnou nabídku odmítne.
- Odmítnout veřejnou službu lze pouze z "vážných důvodů", které definuje zákon o zaměstnanosti.
Drábkovy "nucené práce"
"Jde o aktivizační a motivační opatření, které směřuje k obnovování či získání pracovních návyků u osob, které tyto návyky ztratily nebo u nichž hrozí jejich ztráta, která by mohla vést až k sociálnímu vyloučení," vysvětlil ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) smysl veřejné služby, jejíž rozšířenou podobu spustil v rámci reformy od letošního Nového roku (podrobnosti v infoboxu).
Místní příběhy však ukazují také odvrácenou stranu reformy: Těm, kteří mají na trhu práce statisticky větší šanci uspět, veřejná služba opravdu pomáhá práci najít. Outsiderům ale naopak už tak těžký život ještě víc komplikuje a sociální vyloučení jim tak naopak hrozí víc než dříve. Za veřejnou službu totiž nepřísluší žádná odměna a nezaměstnaní z vesnice a okolí jí proto říkají Drábkovy nucené práce.
Třiapadesátiletý Josef je Valach už od pohledu. Sukovitý opálený chlapík, od pasu nahoru holý, až na hustá světle kudrnatá fousiska a šátek na piráta.
Dřív pracoval v JZD v nedaleké Loučce. V porevolučních změnách ale přišel o místo a od té doby si přivydělával s motorovou pilou v lesích nebo na nedaleké pile. Stálou práci poslední roky nemůže najít také kvůli svému věku.
Josef vloni pracoval pro obec ještě v rámci veřejně prospěšných prací, za které mu příslušela minimální odměna. Dnes vykonává veřejnou službu, konkrétně teď o senách třeba i do devíti večer… a nedostává nic.
"Je to horší než předtím, mohli bychom dostávat aspoň stovku na den," tvrdí Josef, který žije v domku se svou matkou. Pro sociální dávky se ale počítá celkový příjem domácnosti, takže Josef na ně podle svých slov ztratil nárok.
Nezaměstnaní v jednom pytli bez peněz
"Připadá mi, že jsou lidi hození do jednoho pytle," uvažuje koordinátorka Barcuchová. Koordinátoři jsou na rozdíl od vykonavatelů veřejné služby placení úřadem práce, který na ně obci přispívá osm až patnáct tisíc korun. "Nemusím se o nic starat," shrnuje jejich přínos starosta Vysokého Pole Josef Zicha.
Podle Barcuchové veřejná služba vznikla kvůli lidem, kteří odmítají pracovat. "Toto jsou ale ogaři a cérky pracanti, jdou za každého počasí, nikdy neřeknou ne," tvrdí Barcuchová.
"Je to otročina," souhlasí starosta Vysokého Pole Josef Zicha. Nabízí ale i pozitivní interpretaci veřejné služby. "Některé lidi to dohnalo jít do práce, aby tady nemuseli dělat zadarmo."
Veřejná služba spolu s novými přísnými postihy práce načerno tak podle starosty vyhnala z šedé zóny ekonomiky do legálního pracovního poměru pět místních mladíků kolem dvaceti let, kteří se živili prací načerno a zneužíváním dávek.
"Myslím, že ogaři ve firmě řekli buď, anebo. Tak je raději vzali na smlouvu," tvrdí Zicha. V jejich případě tak reformy ministra Drábka dopadly přesně tak, jak zamýšlel.
Cítím se jako vězeň, tvrdí svobodná matka
Sedmatřicetiletá svobodná matka Zdeňka ale podobně jako padesátník Josef takové štěstí neměla. Na mateřské strávila celkem čtyři roky, pak byla tři roky bez práce. Půl roku potom vykonávala ve Vysokém Poli placené veřejně prospěšné práce. Dalšího půl roku ale byla v regionu s vysokou nezaměstnaností opět bez práce. Dnes dělá zdarma veřejnou službu.
Příspěvek na bydlení, přídavek na dítě plus doplatek do životního minima jí teď dává měsíční příjem 9600 korun, ze kterých zaplatí pět tisíc na nájem. "Kupte z toho děckám oblečení a dejte jim najest. A ještě vás do toho buzeruje sociálka," tvrdí Zdeňka. Svou dceru denně vozí do školy, peníze ji stojí i syn na učilišti.
"Nucenou práci zadarmo by měli dávat vězňům a nemakačenkům. Matkám by ale měli dát placenou práci, zvlášť nám samoživitelkám," dodává Zdeňka.
Když to neumí stát, snaží se mezi pracovníky veřejné služby rozlišovat aspoň obec. "Někteří jsou výpitci a fluktuanti, na ty máme tvrdší ruku. Když je tu ale ženská s děckem, zohledníme to," tvrdí starosta Zicha.
Motivace lenochů, nebo zápřah diskriminovaných?
Poté, co si díky Drábkově veřejné službě našlo práci pět místních mladíků, ale drtivou většinu pracovníků veřejné služby ve Vysokém Poli tvoří právě těžko zaměstnatelné "kategorie" lidí nad padesát let nebo žen po mateřské.
"Měli by dostávat aspoň něco, nějakou náhradu nebo cestovné," uvažuje také starosta, který má jinak pro veřejnou službu samou chválu.
"Někteří starostové na to pluli a nadávali. Já jim ale říkám, co blbnete, však je to dobré," tvrdí oblíbený starosta Zicha, který stál spolu s Petrem Gazdíkem z nedaleké Suché Lozi u zrodu politické lobby sebevědomých starostů a který je dnes členem celostátního výboru koaličního hnutí Starostové a nezávislí a také šéfem výboru tohoto hnutí pro Zlínský kraj.
"Úřad práce organizuje veřejnou službu od 1. ledna 2012. Do této doby byla veřejná služba nástrojem obce a posílala na ni výhradně příjemce dávky hmotné nouze," vysvětluje Karel Smíšek, ředitel úřadu práce v Kroměříži. Od letoška však může úřad práce na veřejnou službu "nominovat" prakticky kohokoliv dlouhodobě nezaměstnaného a dostatečně zdravého.
Veřejná služba letos čeká 50 tisíc lidí
Z loňských 16 tisíc se tak počet pracovníků veřejné služby letos podle ministerstva práce rozšíří na 50 tisíc. Využití veřejné služby ale záleží na starostovi každé obce, a tak Vysoké Pole svým autem sváží i nezaměstnané z některých okolních vesnic, kde státní nabídky pracovní síly zdarma zatím nevyužili.
"Starostové toho určitě využívají víc než vloni," tvrdí přesto Tomáš Chmela, tajemník Sdružení místních samospráv reprezentujícího na 1500 obcí. Jeho slova potvrzují i čísla ministerstva práce (viz grafy). Právě pohraničí, kde je jako v okolí Vysokého Pole nezaměstnanost tradičně vysoká, ale prozrazuje limit veřejné služby.
"Obce nejsou nafukovací. Někde je nezaměstnaných tolik, že se pro všechny práce prostě nevymyslí. Jinde je přitom naopak nezaměstnanost tak malá, že pracovníků neseženou dost," tvrdí Chmela.
