Praha - Dostavba jaderné elektrárny Temelín je "extrémně rizikový" projekt, který potřebuje zásadní revizi. A nejspíš se významně zpozdí.
V rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz to říká analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Zdražování energie kvůli vládním garancím obnovitelných zdrojů čím dál víc potápí český energeticky náročný průmysl. Tato situace podle Hatlapatky nemá východisko. K něčemu podobnému se přitom možná schyluje i u jádra.
"Bez toho, aby ČEZ měl určitým způsobem garantovanou výkupní cenu, nebo aby měl aspoň nějakým způsobem pojištěnou návratnost investice, si myslím, že riziko toho projektu je opravdu vysoké. Možná bych řekl až neúměrně vysoké," říká mimo jiné analytik.
Aktuálně.cz: Šéf Vítkovic Jan Světlík říká, že on jako český průmyslník platí na obnovitelné zdroje 53krát vyšší příspěvek než jeho německá konkurence, čímž přestává být schopný konkurovat. Je to podle vás pravda?
V Německu se s velkou zátěží příspěvků na obnovitelné zdroje také potýkají. Ale je zde jeden klíčový rozdíl: na rozdíl od Česka platí tento příspěvek v Německu prakticky jenom pro domácnosti. Firmy, které mají energeticky náročnou výrobu, tímto příspěvkem nejsou zatíženy, nebo ne do takové míry. To je pravděpodobně to, co měl pan Světlík na mysli.
Je skutečně pravdou, že v České republice na to doplácejí nejen domácnosti, ale i firmy. A když si to vezmete do důsledku, tak je to vlastně dvojnásobný efekt. Pokud firma platí vyšší cenu za elektřinu, tak se to někde musí promítnout. Ať už v horším ekonomickém růstu, nebo ve zdražení její produkce. A stejně to zase, jakoby podruhé, dopadne na domácnost.
A.cz: To zní docela strašidelně. Říkáte, že z toho není východisko. Zároveň tu průmysl tvrdí, že ho poplatky táhnou dolů. A tahle situace je vládou garantována na 15 let. Bavíme se tu tedy o ohrožení konkurenceschopnosti bezmála jedné generace české ekonomiky, která je jak známo energeticky hodně náročná.
Nechci tvrdit, že situace je naprosto kritická, ale je skutečně hodně nešťastná. Ekonomická situace je špatná sama o sobě. Evropa se bude zřejmě velice těžce a pozvolna dostávat z ekonomické recese, ve které je. Je nutné si uvědomit, že za posledních čtyři pět let od krize si firmy prošly obrovskou restrukturalizací. Spousta firem osekala náklady opravdu všude, kde to šlo a dnes už nemají odkud brát, kde ty náklady snižovat. Každý, byť jen několikaprocentní nárůst cen elektřiny v době, kdy cena samotné komodity klesá, je pro konkurenceschopnost české ekonomiky bezesporu negativní. A potažmo pro celou Evropu, protože s tímto se potýká celá Evropa a bude to faktor, který prohloubí zaostávání evropského kontinentu za Asií o další krok do zadu.
A.cz: Vládní zmocněnec pro energetiku Václav Bartuška tvrdí, že i po generálkách dosáhnou české elektrárny konce své životnosti za nějakých 15 let. Teď tedy podle něj nastává období, kdy by se do nich měly postupně začít investovat stamiliardy korun. Je na to připraven ČEZ a potenciální kupci jeho elektráren?
Myslím, že tím se dostáváme k jedné z dalších motivací, proč je ČEZ ochoten prodávat své uhelné elektrárny. Je to právě proto, že už před několika lety se rozhodl pro strategii toho, že si ponechá pouze několik těch nejlepších elektráren, do kterých investuje obrovské množství peněz. Těch zbylých se buď zbaví prodejem, anebo jejich provoz utlumí. To je podle mě další faktor, který stojí za tím, že dnes nabízí pět elektráren, i když si myslím, že neprodá víc než dvě, maximálně tři elektrárny. I kdyby prodal všech pět, pořád to zapadá do jeho strategie soustředit se na jádro, několik uhelných elektráren, výstavbu některých plynových zdrojů. A samozřejmě obnovitelné zdroje.
Marek Hatlapatka
- Ročník 1978, vystudoval ekonomickou fakultu VŠB-TU Ostrava.
- Po krátké stáži ve Velké Británii nastoupil v roce 2006 do společnosti Cyrrus na pozici akciový analytik.
- V rámci trainingu prošel intenzivním tříměsíčním školením fundamentální analýzy pod vedením amerického odborníka Gale Kirkinga.
- Od roku 2008 je vedoucím analytického oddělení společnosti Cyrrus a podílí se na řízení investiční strategie společnosti.
- Specializuje se na analýzu bankovního sektoru, těžařský sektor a energetiku. Patří k mediálně nejcitovanějším ekonomům v České republice.
Bohužel, tohle je zároveň věc, které jsou si kupující velmi dobře vědomi. Vědí, že pokud si koupí uhelnou elektrárnu dnes, budou do ní muset investovat ohromné prostředky, miliardy korun, aby splnila všechny podmínky pro to, aby mohla být v provozu po roce 2016,respektive 2021, od kdy budou muset tyto elektrárny splňovat přísné limity.
Energetika je dlouhodobý byznys, kde musíte plánovat na mnoho, mnoho let dopředu, v době, kdy dnes viditelnost do budoucnosti máte velmi nízkou na mnoha frontách. Nevíte, jak to bude se systémem emisních povolenek, který se dnes v Evropě prakticky hroutí a je třeba ho nějakým způsobem vyřešit. Tím pádem víte ještě méně než v minulosti, kde se budou pohybovat ceny elektřin za deset let, ne tak za 20 a za 30. Nevíte, kudy se bude ubírat evropská regulace: dnes se zakázalo jádro v Německu, co bude za tři roky? To jsou obrovsky nejisté podmínky a každý investor, i když o ten energetický byznys má zájem, se ještě třikrát více než v minulosti rozmyslí, jestli do takové investice půjde, protože ta nejistota je mnohonásobně větší, než byla před pár lety.
A.cz: A za této nejistoty se má stavět Temelín - největší veřejná zakázka porevoluční historie. Jeho výstavba měla být zjednodušeně řečeno financována z výnosů zahraniční expanze ČEZ. Ta ale nedopadla nijak slavně. Bude mít ČEZ na Temelín dost peněz?
Je to problém. Myslím, že management ČEZ si je moc dobře vědom toho, že projekt jaderné elektrárny je sám o sobě obrovsky rizikový, protože to je projekt na čtyřicet padesát let dopředu. V současných podmínkách bych řekl, že to je projekt extrémně rizikový, protože na trhu působí mnoho neznámých, jak jsem o nich hovořil. Myslím, že to je důvod, proč se v poslední době objevují náznaky, že ČEZ si chce vyjednat určité garance od státu. Ať už je to výkupní cena, nebo nějaký jiný způsob pojištění, aby do toho projektu vůbec šel. Bez toho aby ČEZ měl určitým způsobem garantovanou výkupní cenu, nebo aby měl aspoň nějakým způsobem pojištěnou návratnost investice, si myslím, že riziko toho projektu je opravdu vysoké. Možná bych řekl až neúměrně vysoké.
Temelín se naklonuje o další čtyři věže. Podívejte se:
V současných podmínkách tak ještě podle mne není jasné, zda ten projekt bude pokračovat tak, jak je momentálně naplánováno. Nejsem si tudíž tak úplně jistý tím, jak se všude říká, že tomu projektu nestojí nic v cestě. Předpokládám, že revize projektu je nutná. Že je nutné, aby ČEZ měl jasno, zda dostane garance od státu, zda najde spoluinvestora, který by do toho projektu šel. A pokud jste se ptal na zhoršené ekonomické podmínky a na to, zda si ČEZ momentálně není schopen vydělat tolik peněz na samotný projekt, to je nesporně pravda. I vnější financování pomocí dluhu bude v současné době složitější. Protože i ten, kdo by poskytoval dluh, se samozřejmě bude dívat na zvýšenou nejistotu kolem projektu, A také by financování z vnějších zdrojů bylo dražší, než bychom očekávali před několika lety.
Ten projekt je na jedné straně už poměrně rozvinutý. Udělalo se toho spousta, jsou tady nabídky na stole. Na druhou stranu je to projekt takového významu, že bych se vůbec nedivil, kdyby byl ještě v dohledné budoucnosti revidován.
A.cz: Revidován i ve smyslu pozastaven, odložen, zastaven?
Momentálně jsou myslím ve hře veškeré možné varianty. A je to hodně otázka státu. A toho, co všechno je stát nebo vláda schopna připustit: zda skutečně kývne na nějakou formu pojištění budoucí produkce Temelína. Bez toho, si myslím, ten projekt v současné době nelze uskutečnit.
A.cz: Měl by to stát udělat? Proč bych já jako daňový poplatník měl garantovat podnikatelský záměr firmy, byť patřící většinově státu?
Je to obrovské riziko. Kdo z nás dnes dokáže odhadnout s přiměřenou jistotou, kde budou ceny energie za deset patnáct dvacet let. Je docela možné, že taková garance by za 20 až 30 let skončila podobnou komplikací, jakou vidíme v obnovitelných zdrojích. Myslím si, že je to rozhodnutí s dalekosáhlými důsledky, do kterého se ale nikomu moc nechce.
A.cz: Dá se v této fázi posoudit, kdo dal za dostavbu Temelína nejlepší nabídku?
To se bohužel nedá. Informace, které jsou k dispozici, jsou jen kusé. ČEZ informace neposkytuje a ani mu to zákon u nějakých konkrétnějších informací k nabídkám neumožňuje. Osobně se domnívám, že mezi nabídkou americké a ruské strany není žádný "extrémní rozdíl". Ty firmy se znají, vědí, co si mohou dovolit, znají podmínky na domácím trhu. Myslím, že ty nabídky si budou dost podobné.
A.cz: Tipnete si, kdy se začne stavět?
Časová osa tendru na dostavbu Temelína a všeho ostatního, co má následovat, je známá. ČEZ na ní státe trvá. Ale složitější podmínky a nejistotu na trhu nelze ignorovat. Já osobně bych nebyl překvapený, kdyby se to z časového hlediska posouvalo směrem dál do budoucnosti a o tom projektu se rozhodlo o něco později, než je momentálně naplánováno.
A.cz: Takže o Temelínu rozhodne až příští vláda?
Těžko říct, úplně vyloučené to není. I pokud by se rozhodlo s projektem pokračovat, tak když do toho započítáme tradiční zdržení, jaké ty obrovské projekty všude ve světě mají, tak roky 2024 až 2025, o kterých se hovoří jako o termínu uvedení nových bloků do provozu, jsou, dle mého, poměrně optimistický scénář.
