Praha - Vláda se chystá zalepit velkou díru v lodi českých veřejných financí v podobě nefér tendrů ušitých na míru konkrétním firmám.

Chce totiž zrušit nejčastější triky, kterými dnes zadavatelé v tendrech vyřazují nepohodlné, nebo naopak vybírají ty "vhodné" uchazeče. Zakázky se tak prodražují o desítky procent. Jak to chodí v praxi, nedávno popsala firma Skanska.

Úplně skončit mají dvoukolová užší výběrová řízení, kdy po zúžení počtu firem podle expertů často dochází k tajným cenovým dohodám a korupci. Tím by se český zákon stal přísnější, než to žádá EU.

Počítá s tím novela zákona o veřejných zakázkách, která prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

"Zmizí taky populární losovačka," řekl poslancům předkladatel zákona, ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV). O polovinu a víc se sníží limity malých a podlimitních zakázek.

Státní kasu přijde administrace přísnějších tendrů ročně až o 200 milionů dráž, ušetřit by se ale měly řádově miliardy. Podle nevládních organizací uniká eráru z neprůhledných veřejných zakázek skoro pětina financí.

Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) ekonom Pavel Kohout už dříve upozornil, že kdyby Češi o veřejné zakázky soutěžili poctivě, nemuseli by mít schodkový rozpočet.

V otevřených řízeních jde cena dolů i o polovinu

Podrobnější informace o tom, co novela navrhuje, najdete v infoboxu.

Pochybným užším výběrovým řízením, při nichž jsou "nevhodní" uchazeči vyřazováni losováním nebo diskriminačními kritérii, se nedávno veřejně vzepřela Skanska.

Na číslech z vybraných zakázek pak dokumentovala, že kdyby stát, obce a úřady vybíraly vítěze zakázek v otevřených řízeních místo netransparentních užších, mohly veřejné rozpočty za pouhých pět měsíců od začátku letošního roku ušetřit skoro půl miliardy korun (viz grafy).

Ve třech případech v tomto období srazil zadavatel v otevřeném řízení cenu zakázky na polovinu, v jednom dokonce město Ostrava vysoutěžilo od Strabagu zakázku na průmyslovou zónu Mošnov za pouhých 39 procent inzerátové hodnoty.

Losovačkám je konec

Naopak "rizikový příklad, jak zařídit, aby do užšího kola postoupily ty 'správné' firmy," je podle Martina Kameníka z protikorupčního sdružení Oživení stavba pavilonu nemocnice v Mladé Boleslavi za 450 milionů.

Do soutěže o ni se původně přihlásilo 14 firem, do užšího řízení jich bylo vylosováno pět. Dvě z nich ale druhé kolo rovnou vzdaly, aby zakázku letos počátkem roku získala neznámá firma Neocity Ron s vlastníky na Kypru.

Když se Hospodářské noviny zajímaly o smlouvu, nebo o to, kdo vítěze vlastně vybral, zatajila to nemocnice i Středočeský kraj odkazem na ochranu osobních údajů. Tajné je také to, kolik nabízela konkurence.

Ze zkušeností s užšími výběrovými řízeními přitom není vyloučeno, že Středočeský kraj oproti otevřenému řízení zakázku přeplatil o desítky procent, a tudíž i desítky milionů korun.

"Žádné důkazy o nějaké tajné dohodě však nejsou," upozorňuje k příkladu mladoboleslavské nemocnice Kameník ze sdružení Oživení, podle kterého jsou možnosti tajných dohod mnohem menší u otevřených řízení, kde mohou nabídky podávat všichni.

Podezřelé zakázky, jako ta v Mladé Boleslavi, mají však napříště skončit.

Podle vládní novely zákona o veřejných zakázkách se totiž budou napříště všechny tendry soutěžit v otevřených řízeních.

Vláda uznala polovinu z 948 připomínek

Na přípravě rozsáhlé novely se kromě Ministerstva pro místní rozvoj podílel vládní ekonomický poradní tým NERV, protikorupční nevládní organizace Transparency International, podobně zaměřená Platforma pro transparentní veřejné zakázky, Americká obchodní komora, sdružení Otevřete.cz a Oživení, i opozice.

Zmíněné organizace podaly k novele desítky doporučení, v mezirezortním řízení se vláda vypořádala s celkem 948 připomínkami, z toho polovinu uznala za zásadní.

Podle zpravodaje zákona poslance Jiřího Petrů (ČSSD) je tak novela v mnoha ohledech přísnější, než to vyžadují evropské směrnice. Například právě v povinnosti pořádat napříště všechny veřejné soutěže jako otevřené.

Změny budou stát až 200 milionů ročně

Tím však novela zároveň přinese zadavatelům veřejných zakázek ohromnou administrativní zátěž. Například jen snížením hranice podlimitního řízení, se kterým novela počítá, spadne do přísnějšího režimu kolem tisíce zakázek ročně. Každé řízení tak podle poslance Petrů podraží až o 50 tisíc korun.

Pokud jde o celkové roční náklady, u povinného uveřejňování zakázek je Petrů odhaduje na 90 milionů ročně.

Novela ale také přinese vlnu nových podnětů k antimonopolnímu úřadu, což zatíží rozpočet úřadu (a tedy státu) asi o 70 milionů.

Další "desítky milionů" ročně navíc vydají podle Petrů zadavatelé expertům na povinná ekonomická zdůvodnění zakázek, oponentní posudky a činnost nezávislých hodnotitelů. I to totiž novela vyžaduje.

Dlouhodobě by se ale nová norma měla vyplatit. Úspory, které má přinést, jsou totiž o řád vyšší než náklady, které zavede.

Přijdou miliardové úspory?

Roku 2009 šlo na veřejné zakázky z veřejných rozpočtů 508 miliard korun, což je 14 % českého HDP. Podle Davida Ondračky z Transparency International se z nich takzvaně ztratí až 90 miliard korun. Na úplatcích nebo předražením se tak v zakázkách z veřejných rozpočtů rozplyne až 18 procent peněz.

Z průzkumu doktorandů Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zase nedávno vyplynulo, že za poslední čtyři roky byla drtivá většina veřejných zakázek zadávaných českými ministerstvy přidělena neveřejně nebo bez soutěže.

Neprůhledných tak bylo na 80 procent všech nákupů z let 2006 až 2010, a to v celkové hodnotě 276 miliard korun. Nákupy ministerstev činily ve sledovaném období 340 miliard korun.

I na tyto nákupy by se měly napříště vztahovat přísnější mantinely novely.

"Opatření vítáme, mimo jiné pravděpodobně omezí možnosti manipulovat výběrová řízení pro předem vybranou firmu," uzavírá Martin Kameník z Oživení. "Funkčnost opatření samozřejmě v praxi ukáže čas," dodává. Sdružení dnes spolu s institutem CERGE - EI v pražském baru Krásný ztráty představí výsledky nejrozsáhlejšího nezávislého výzkumu zadávání veřejných zakázek v ČR.