Praha - Myšlenkou na podporu tak zvaného kurzarbeitu se na návrh odborů a zaměstnavatelů zabývá ministerstvo práce a sociálních věcí. Informaci včera večer přinesl server ihned.cz.
Nápad dotovat firmám z eráru jeden den v týdnu, kdy nechají zaměstnance kvůli poklesu výroby doma, se však ekonomům moc nezamlouvá. Stát na to podle nich nemá peníze.
Podle předběžného návrhu má stát firmám, které se octnou kvůli poklesu poptávky v potížích a splní přitom určité podmínky - například že nedluží peníze eráru - dotovat pátý den v pracovním týdnu ze svých peněz.
Tento model funguje v Německu a Rakousku, kde vlády přispívají firmám 60 procenty mzdy zaměstnance, který zůstane jeden den v týdnu doma.
Výhodou tohoto systému je, že firmy tak snižují náklady nejen za mzdy, ale během "páteční odstávky" i za energie. V ideálním případě pak nemusejí propouštět. Stát to přitom vyjde levněji, než vyplácení dávek v nezaměstnanosti.
Stovky tisíc zachráněných míst
V Německu například díky "kurzarbeitu" poslední tři měsíce neroste nezaměstnanost tak rychle, jak by to podle analytiků odpovídalo hospodářským výsledkům země. Kurzarbeit v obou zemích podle jejich odhadů zachránil statisíce pracovních míst.
Podle kritiků je ale vládní podpora pátého dne pracovního "samostudia" sporná a stejně jako šrotovné jen odkládá problém do budoucna. Jednou peníze na podporu dojdou, firmy zjistí, že problém s poptávkou je dlouhodobý a k propouštění nakonec stejně přikročí.
Efekt podpory už navíc v Německu údajně opadá, což prý dokazuje 30 tisíc nově propuštěných jen za červenec.
Pokud by měla také v Česku plynout podpora na kurzarbeit ze státního rozpočtu, jsou ekonomové spíš proti.
"V situaci, kdy sám ministr financí navrhuje snižování mandatorních výdajů, si neumím představit, že by souhlasil s opatřením, které by mandatorní výdaje státu naopak výrazně zvýšilo," myslí si například analytička Raiffeisenbanky Helena Horská.
"Jsou to jen čtyři dny z měsíce, i tak by to ale byla velká suma, která by měla v rozpočtu velký dopad," je přesvědčena Horská.
Ekonomové: účinnost sporná, cena velká
Ekonom České spořitelny David Navrátil upozorňuje, že detaily například o tom, jak velkým poměrem by zákonem daných 60 procent platu za nucený den volna stát dotoval, nejsou známy. Ani podle něj by to však nebyly dobře vynaložené peníze.
"Peněz ve státní pokladně není nekonečné množství," míní. Spíš než do něčeho, co označuje za "skrytou nezaměstnanost", měla by podle něj případná podpora jít přímo do výroby.
"Spíš bych ty peníze orientoval na nabídku, než na poptávku," upozorňuje na fakt, že podpora poptávky, neboli příjmů domácností, skončí stejně nákupem zboží, které k nám míří většinou z dovozu. Z každé takto vynaložené koruny tak jde podle něj na podporu domácí ekonomiky včetně služeb jen 60 procent.
Zkrácený pracovní týden bez vládní podpory je ale podle něj jinak dlouhodobě velmi prospěšná věc, která, jak ukazuje příklad Nizozemí, vede ke zvýšení pružnosti pracovního trhu a větší produktivitě práce - lidé tam za kratší čas odvedou stejně nebo i víc práce než u nás.
(Text pokračuje pod galerií)
Podle vysoké úřednice ministerstva, kterou ihned.cz citoval, se systém kurzarbeitu kvůli nutným legislativním změnám nepodaří zavést dříve, než v polovině roku 2010. Podle zaměstnavatelů ale potřebují firmy pomoc rychleji.
"Aby toto opatření splnilo svůj účel, kterým je mimo jiné udržení maximálního počtu stávajících pracovních míst, je nutné uvést jej v život co nejdříve. V opačném případě může být pro mnoho firem již pozdě," reagoval dnes prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.
Také podle zástupce zaměstnavatelů - Hospodářské komory - by podpora kurzarbeitu neměla zatížit státní rozpočet a měla by být dotována z Evropského globalizačního fondu.
