Zatímco ještě v dubnu se z čísel zdálo, že deficit vládních institucí bude necelých 77 miliard korun, nejnovější čísla ukazují, že to je zřejmě o třicet miliard víc.

Za nebývale velkými úpravami stojí především horší výběr daní, než se předpokládalo. Na DPH se vybralo méně o deset miliard, výběr daně z příjmu byl nižší o více než čtyři miliardy.

Tím se však poměr deficitu k hrubému domácího produktu dostává z 2,59 procenta na 3,62 procenta, čímž o více než půl procenta překračuje limit tří procent, který je stanoven jako hranice pro přistoupení do eurozóny.

Dluh je v limitu

Podle nařízení Evropské komise musí každá členská země vykazovat vždy v dubnu a září výsledky vládního hospodaření za poslední čtyři roky. Vždy se jedná o zpřesnění předešlých čísel.

Tyto údaje ČSÚ propočítává dle metodiky ESA 1995, která je závazná pro zjišťování, zda země plní nebo neplní maastrichtská kritéria. A podle těch byl český deficit o více než půl procenta vyšší, než kolik chce EU.

Naopak stav veřejného dluhu si polepšil, neboť se jeho poměr k HDP snížil z 30,49 na 30,42. V absolutních číslech se ale Česko za minulý rok zadlužilo o dvě miliardy více, než se předpokládalo.

Maastrichtská kritéria určují, že pokud chce členský stát přistoupit do eurozóny a přijmou euro jako své platidlo, musí být jeho vládní dluh maximálně šedesát procent HDP. Tuto podmínku tedy splňujeme bez problémů.

Foto: Aktuálně.cz

To však neplatí pro tříprocentní maximum deficitu, který Česko nesplnilo. A tak za poslední čtyři roky se vládě povedlo pouze jednou splnit podmínky dané EU a to v roce 2004, kdy byl deficit 2,9 procenta.V letech 2002 a 2003 přesahovaly deficity dokonce šest procent.

Vyjádření Evropské komise lze podle ČSÚ očekávat v druhé polovině října letošního roku.