Praha - Ve druhém čtvrtletí letošního roku brali čeští zaměstnanci průměrně 21 462 korun měsíčně. To je o 7,4 procenta víc, než ve stejném období loni.
V absolutních číslech tak mají na výplatních páskách o 1480 korun více.
"Mzdy si udržují podobné tempo, jako v prvním čtvrtletí, a potvrzují, že náš celoroční odhad růstu o 6,7 procenta rozhodně není přehnaně optimistický," uvádí Pavel Mertlík z Raiffeisenbank.
Lépe si tradičně vedla podnikatelská sféra, kde pracovníci dostávají víc o 1571 korun, zatímco ve sféře nepodnikatelské si lidé polepšili o 1153 korun.
Tyto údaje dnes zveřejnil český statistický úřad.
"Růst mezd v ekonomice tak zůstává nadále poměrně vysoký. Stojí za ním především velmi silný výkon ekonomiky, který se příznivě promítá i do vývoje trhu práce," myslí si hlavní analytik ČSOB Petr Dufek.
"Klesající nezaměstnanost na jedné straně a expandující podniky hledající nové zaměstnance na straně druhé jsou typickým obrázkem ilustrujícím současnou situaci na trhu práce. To se samozřejmě promítá i do zvyšování mezd, které jen mírně předbíhají vývoj produktivity práce," upozorňuje.
Průměrná mzda dělí české zaměstnance na třetiny. Zatímco dvě třetiny pobírají plat menší, jedna třetina je nad hranicí průměrné mzdy.
"Relativní meziroční přírůstek průměrné nominální mzdy ve druhém čtvrtletí znamenal sice ve srovnání s prvním čtvrtletím zpomalení tempa růstu o půl procentního bodu, přesto patří k nejvyšším za posledních pět let," uvádí statistikové.
Vysoká inflace, sazby porostou
Mzdu zaměstnanců výrazně ovlivňuje ale inflace, tedy růst cen zboží a služeb. A ta v daném období dosáhla 2,4 procenta. Reálný růst mezd tak dosáhl 4,9 procenta.
"V druhém pololetí roku očekáváme, podobně jako tomu bývá v jiných letech, nižší tempa růstu mezd," uvádí Mertlík.
Vysoké tempo růstu mezd, zaměstnanosti i produkce může vyústit v to, že již na dnešním zasedáním bankovní rady zvedne Česká národní banka své sazby o dalšího čtvrt procenta. Došlo by tak znovu ke zdražení úvěrů a hypoték.
Přesto analytici české ekonomice věří.
"Dnešní výsledky potvrdily náš názor, že meziroční růst HDP v druhém čtvrtletí by se měl dosáhnout šest procent," uzavírá Mertlík.
Dobře bankéřům, hůře zemědělcům
Nejnižší mzdy podle Českého statistického úřadu berou zaměstnanci v odvětví ubytování a stravování. Jejich průměr nedosahuje ani šestnácti tisíc.
Jen o málo lépe jsou na tom lidé v zemědělství, lesnictví a rybolovu.
Na špici se stále drží obor finančního zprostředkování. Zde si průměrně zaměstnanci vydělají 43 159 korun.
Ještě loni ve druhém čtvrtletí byla hrubá mzda těsně nad dvaceti tisíci, když činila 20 036 korun. I tehdy ale šlo o téměř sedmiprocentní nárůst oproti roku 2005.
Ovšem před rokem se Česko potýkalo ještě s vyšší inflací na úrovní tří procent, reálná mzda tedy nerostla ani o čtyři procenta.
