Ceny benzinu a nafty v Česku dál lámou rekordy

V prognóze na další dny se analytici neshodnou
Tak za kolik? Ilustrační snímek.
Tak za kolik? Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha - Ceny pohonných hmot v uplynulém týdnu výrazně vzrostly. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se zvýšila v průměru o 59 haléřů na 35,54 koruny za litr.

Nafta zdražila o 48 haléřů na 36,07 koruny za litr. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu.

Podle společnosti CCS, která ceny pohonných hmot dlouhodobě sleduje, jsou ceny Naturalu 95 a nafty nyní na rekordní úrovni.

Benzin Special 91 zdražil o 25 haléřů, řidiči ho v průměru kupovali za 34,78 koruny za litr. Plyn LPG v porovnání s předcházejícím týdnem zdražil o desetník na 17,32 koruny za litr.

Podle čtvrtečních údajů CCS Natural 95 v uplynulém týdnu zdražil o 13 haléřů na 35,36 koruny za litr. Cena nafty vzrostla o sedm haléřů na 35,83 koruny za litr.

Podle analytika Petra Čermáka ze společnosti Colosseum zdražení souvisí zejména s oslabením kurzu koruny vůči dolaru. Po zdražení ropy rostly také ceny benzinu a nafty na burze v Rotterdamu. Pokles cen v příštích dnech Čermák nepředpokládá, očekává růst cen v řádu několika desetihaléřů.

Analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta naproti tomu očekává, že se ceny pohonných hmot v první polovině letošního roku sníží.

"Avšak pouze za předpokladu, že se stabilizuje situace na Blízkém východě. Politické riziko spojené s Íránem je značné a navíc je velmi obtížně předvídatelné," uvedl v souvislosti s cenami ropy. Nutná je podle něj také stabilizace evropské dluhové krize, která negativně ovlivňuje českou měnu.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy