Bankovní rada se dnes usnesla, že zvýší úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,25 procenta. Je to první zvýšení sazeb od loňského října. Trhy je už dlouhodobě očekávaly, zejména po prohlášení členky bankovní rady Michaely Erbenové v rozhovoru pro Reuters, kde uvedla, že "zvýšení sazeb se blíží".
Banka krotí inflaci
Centrální banka tak útočí na rostoucí inflaci.Ta se v posledních měsících pohybuje okolo tří procent. Zdražování napříště podle bankéřů poženou rostoucí regulované ceny, ale také zdražování pečiva a cigaret.
Vliv dnešního rozhodnutí ale na zvyšování cen bude mít vliv až tak za rok, maximálně rok a půl. "Znamená to, že ČNB předpokládá, že v té době by beze změn byla vysoká inflace, proto nyní zvedá sazby," vysvětlil Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank. Podle něj by takto bankéři mohli udržet inflaci pod třemi procenty, asi okolo 2,7 procenta na konci příštího roku.
Tím by se dařilo plnit maastrichtská konvergenční kritéria, která jsou podmínkou pro přistoupení k euru.
Radní ale rozhodně nebyli jednotní, že je třeba zvýšit sazby. Podle guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy hlasovali pro jen čtyři ze sedmi členů bankovní rady. "To ukazuje na nejistoty ohledně dalšího vývoje," uvedl Tůma.
Další růst úrokových sazeb je s ohledem na tuto nejistotu, která se odráží i v nové prognóze ekonomiky ČNB, podle Tůmy časově nejistý "více než kdy jindy". Rizika prognózy jsou podle Tůmy vyvážená. Směrem nahoru působí aktuálně vyšší ceny ropy a růst dovozních cen potravin a cen zemědělských výrobců.
Naopak protiinflačně působí tržní očekávání silnější koruny a nejistota týkající se pozice ekonomiky v rámci současného ekonomického cyklu. "Prognóza je postavena na předpokladu, že růst ekonomiky bude nad svým potenciálem. Nicméně počítáme s ochlazením koncem roku 2007," řekl Tůma.
Rychlejší dopad bude mít dnešní výrok centrální banky na cenu úvěrů a hypoték. Banky je totiž budou zdražovat. Analytici však nepředpokládají, že by šlo o rapidní nárůst úroků.
"Na bankovním trhu je taková konkurence, že si žádná banka nedovolí úroky příliš zvednout. Půjde maximálně o desetinky procenta," míní Michl.
V případě hypoték Česká spořitelna již úročení zvýšila 11. července v reakci na vývoj na finančních trzích. "U hypoték zvýšení sazeb centrální bankou nemá takový vliv. Větší vliv v tomto případě má vývoj na finančních trzích," řekla ČTK mluvčí spořitelny Klára Gajdušková.
Obdobně se vyjádřil i mluvčí Hypoteční Banky David Sahula. Hypoteční banka zvýšila úročení hypoték 7. července právě kvůli vývoji na finančních trzích. "Nyní budeme sledovat reakci trhu na zvýšení sazeb centrální bankou. Pokud by k nějakým změnám v úročení hypoték mělo dojít, bylo by to v řádech desetiny procentního bodu," uvedl Sahula.
Koruna sílí
Na zvýšené úrokové sazby zareaguje i česká měna. A to posílením. Kurz koruny se ostatně díky očekáváním, že banka sazby zvýší, šplhá vzhůru již několik dní.
"Pozitivní efekt bychom měli cítit po několik dní. Existuje dokonce šance, že koruna dosáhne jednoho z nejsilnějších kurzů tohoto léta," uvedl Vladimír Pikora z Next Finance.
Proč koruna díky vyšším sazbám sílí? Vyšší úroky budou lákat do země nové investory, kteří přinesou další peníze a hlavně podpoří stávající dobrý stav ekonomiky. Na druhou stranu radost silná koruna neudělá vývozcům, jejich exporty budou dražší a tak méně konkurenceschopné na zahraničních trzích.
Pikora ale uklidňuje: "Ve výhledu týdne až dvou čekáme postupné oslabení.V příštích týdnech pak bude koruna kolísat okolo kurzu 28,50 za euro bez výraznějšího trendu."
Analytici pak říkají, že by se dnešní krok ČNB mohl mírně odrazit také v úročení běžných účtů a dalších vkladů. Nicméně současné úrokové míry jsou tak nízko, že to bude jen nepatrné zlepšení pro vkladatele.
Další zvyšování až příští rok
Další zdražování hypoték by mohlo nastat, pokud by státní rozpočet musel kvůli současné patové situaci postupovat podle rozpočtového provizoria, jež by zahrnovalo všechny "předvolební dárečky", tedy nové zákony, které hrozí schodkem rozpočtu až 160 miliard korun.
"Nerovnováha rozpočtu je rozhodně velmi nepříjemná. Určitě by to mělo vliv na rozhodování bankéřů o dalším navýšení sazeb. Stále však nepředpokládáme, že by to bylo ještě během tohoto roku.
Česká republika se připojila ke globálnímu trendu zvyšovaní sazeb. V regionu střední Evropy tento týden již zvýšily klíčovou úrokovou sazbu centrální banky Maďarska (o půl procentního bodu na 6,75 procenta) a Slovenska (také o polovinu bodu na 4,5 procenta). V Polsku zůstaly beze změny na čtyřech procentech.
Česko i po dnešním zvýšení zůstává zemí, která společně se Švédskem a Švýcarskem má nejnižší sazby v Evropě.
