O polovinu procentního bodu na 4,5 procenta se rozhodla Slovenská národní banka (NBS) zvýšit klíčovou úrokovou sazbu, od níž se odvíjejí úroky u komerčních bank. Po jednání bankovní rady to oznámil její mluvčí Igor Barák. Centrální bankéři tak útočí na vysokou inflaci.
Analytici krok slovenských centrálních bankéřů čekali a schvalují jej.
Zvyšuje celá Evropa
"Evropa se teď bojí inflace, proto centrální banky zvyšují sazby. Včera to byla Maďarská centrální banka, dnes slovenská. Slovensku by slušela inflace kolem 2,5 procenta, přesto letos bude o více než procentní bod vyšší. Proto tedy ta změna sazeb," vysvětlil Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank.
Stejný krok se čeká tento čtvrtek od České národní banky. Analytici to vyčetli již z červnového zápisu bankovní rady.
"Česká národní banka zvýší úrokové sazby na konci července z 2 na 2,25 procenta. Připojí se tak k celosvětovému trendu rostoucích úroků v boji proti hrozící inflaci. Náš scénář počítá zatím s jedním zvýšením sazeb do konce roku a dalším růstem na 2,5 procenta do poloviny 2007," tvrdí Michl.
Podle něj tomu nasvědčuje následující úryvek ze zápisu: "Zazněly názory, že rizika jsou vychýlena proinflačním směrem. Shoda panovala na tom, že v souladu s dubnovou prognózou a stávajícím očekáváním finančních trhů roste pravděpodobnost, že příští pohyb úrokových sazeb bude směrem nahoru."
Ostatně i členka rady Michaela Erbenová v nedávném rozhovoru pro agenturu Reuters připustila, že zvyšování sazeb se odehraje velmi brzy.
Rovněž českým bankéřům půjde o snižování inflace. Zvýšením sazeb o čtvrt procentního bodu by se měla na konci roku dostat inflace pod tři procenta.
Inflaci potáhnou nájmy či energie
A o to by ČNB také šlo, protože na svém jednání vyjádřili členové rady obavy ze zvyšujícího se inflačního očekávání lidí.
V překladu to znamená, že lidé a podniky mají své vlastní názory a představy o tom, jaká bude v budoucnu inflace. A tomu přizpůsobují i své chování.
Pokud očekávají její růst, budou požadovat vyšší mzdy, aby jejich vydělané peníze měly alespoň stejnou hodnotu jako dnes. Vyšší mzdy se pak mohou projevit v nákladech podnikatelů a firem. Ti je následně promítnou do ceny svých výrobků a služeb, čímž dojde k jejich zdražení.
Výsledkem je to, že se inflace, tedy "zdražení", skutečně dostaví. Zaměstnanci dostanou vyšší plat, zároveň se však zdražilo zboží, a kupní síla jejich vydělaných peněz se tedy nemění.
Už dnes patří Česko k zemím, kde se ceny řítí nahoru nejrychleji.
Za poslední rok zrychlila inflace v České republice více než v řadě rozvíjejících se ekonomik, eurozóně či USA," píše se v zápisu. Poslední čísla z Bruselu z května hovoří o inflaci ve výši 2,5 procenta. V Česku to v květnu bylo 3,1 procenta, což by měl být podle ekonomů na delší dobu vrchol.
Vyšší inflace než v průměru Evropské unie bude skutečností i nadále a bankovní rada má pro to vysvětlení: schválené zákony. Respektive v textu ze zápisu jednání se hovoří o regulovaných cenách.
Inflaci navíc, stejně jako jinde ve světě, žene vzhůru drahá ropa a benzin.
Nejvíce se pak v příštích měsících promítne jednorázové zdražení pečiva a cukrářských výrobků, zvyšování regulovaných cen, zejména nájmů nebo cen energie, a také zvýšení spotřební daně na cigarety.
