Baťova tradice vymřela. V Česku se učí jediný obuvník

Veronika Skálová Veronika Skálová
18. 10. 2010 6:15
Dětí nastupujících na střední školu je stále méně, míst je spousta
Baťa a Baťa. Slavná tradice, ale horší přítomnost. S českým obuvnictvím to vypadá bledě.
Baťa a Baťa. Slavná tradice, ale horší přítomnost. S českým obuvnictvím to vypadá bledě. | Foto: Aktuálně.cz

Brno - Na jedné straně hory práce pro řemeslníky, na druhé seznamy úřadů práce plné nepotřebných manažerů. Podle statistik Národního ústavu odborného vzdělávání i zkušeností ředitelů středních škol směřujeme právě k takovému stavu.

Některé učební obory v Česku vymírají. Například na obuvníka se v celé republice, v zemi s baťovskou tradicí, učí jediný žák. Na kloboučníka byli letos přijati dva žáci, celkem se jich toto řemeslo učí šest.

Hutnictví má na svém kontě osm žáků, letos se už nikdo nepřihlásil. O obor sklář projevil zájem jediný žák, celkem se jich učí ve všech ročnících dvacet. A seznam by mohl pokračovat.

Nedostatek práce? Jen vedlejší důvod

Přitom důvody nejsou u všech oborů stejné. Lze pochopit, že na skláře se letos ve Světlé nad Sázavou, po krachu skláren a velkém propouštění v roce 2008, nepřihlásil ani jediný učeň.

Mizející obory

Počet žáků v oboru

  • Obuvník 1
  • Mechanik hud. nástrojů (strunné nástroje) 1
  • Kloboučník 6
  • Hutnictví 8
  • Kominík 8
  • Strojní kovář 12
  • Kameník 12
  • Kartáčnické a košíkařské práce 12
  • Sklář 20
  • Kamnář 23
  • Brusič skla 25

Podobně tomu bylo s oborem brusič skla v Novém Boru, kde zkrachoval před dvěma lety Crystalex. I když v obou městech obnovily sklárny svou činnost, všichni propuštění ještě nemají svou práci zpět.

Ale na skláře se neženou ani děti ze základních škol v Karlových Varech. Střední průmyslová škola keramická a sklářská letos nepřijala na tento obor ani jediného žáka, celkem jej na škole studuje šest lidí.

"Přitom sklárny Moser by každý rok daly práci deseti našim absolventům - pěti foukačům a pěti brusičům. Firma navíc přispívá na učební pomůcky a má náborový příspěvek," upozornila ředitelka školy Markéta Šlechtová.

Ještě větší zájem je ze strany porcelánek o absolventy oboru keramik. Podle zkušenosti ředitelky jsou některé firmy ochotné učňům doplácet na ubytování i cestovné, jen aby získali odborníky.

"Nedávno jsem byla v Dubí na Teplicku. Tamní porcelánka má problém, protože jim do pěti let odejde třetina zaměstnanců do důchodu a oni je nemají kým nahradit," podotkla Šlechtová.

Hlavně mít maturitu a moc se nepředřít

Na vině je podle ní jednak klesající demografická křivka, protože do učení dorůstají stále méně početné ročníky, ale i velký počet volných míst na středních školách. "Rodiče si často jako hlavní prioritu stanoví, aby jejich dítě mělo maturitu, kterou oni sami nemají. O tématu uplatnění pak ale nepřemýšlejí," dodala Šlechtová.

Majitel Soukromé střední odborné školy a Soukromého středního odborného učiliště BEAN vidí i další souvislosti.

"Za minulého režimu se děti učily na číšníky, protože ti dostávali tuzéry. Jiné profese si vybíraly, protože se tam dalo snadněji krást. Dneska rodiče dětem vybírají manažerské obory, protože to není těžká práce a protože se nepředřou," poznamenal hořce Karel Schuh.

To potvrzuje i Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání. "Například u oboru hutnictví, kominík nebo strojní kovář hraje významnou roli to, že se jedná o náročnou práci. Navíc hutnictví stále ještě trpí pověstí, kterou získalo v 90. letech, kdy se řada firem zavírala, a lidé přicházeli o práci. Přitom s uplatněním na trhu práce by učeň z žádného z těchto oborů neměl problém," upozorňuje Vojtěch.

Vzkříšení kamnářů

Občas se objeví obor, který se podaří obnovit. V posledních pěti letech je to například kamnářství, které se učí od roku 2005 v Horní Bříze. V městečku na západě Čech mělo tradici už za první republiky, kdy se tam kamna vyráběla.

"Tento obor se vyučoval v Zábřehu. Dohodli jsme se s cechem kamnářů s tím, že na tradici kamnářství v Horní Bříze navážeme a zavedeme jej u nás. Už předtím jsme úspěšně zavedli obor obkladač, což byl důvod, proč se s námi cech spojil," připomněl ředitel Střední školy v Horní Bříze Karel Suda.

Do prvního ročníku se obvykle hlásí do deseti žáků, ne všichni ale požadavkům oboru vyhoví. "Kamnářství vyžaduje řadu výpočtů, ale musí umět i vizualizaci kamen, jejich kalkulaci, komunikaci se zákazníkem. Je to velmi komplexní obor," dodal Suda.

Mnohem větší zájem než o tří či čtyřleté studium na kamnáře je o rekvalifikační kurzy v tomto oboru. Na roční kurz se hlásí lidé s velmi rozmanitým vzděláním. "Máme tu vysokoškoláky, učí se u nás policejní rada, kameraman České televize i absolventka oboru restaurátorství na vysoké škole," vyjmenoval Suda.

Na kamnáře podle statistik se učí v současnosti 23 žáků z toho pět je v prvním ročníku. Podle ředitele školy kamnáři s uplatněním rozhodně nemají potíže.

 

Právě se děje

Další zprávy