Praha - Společnost IBM, jedna z nejznámějších světových korporací, letos slaví sto let od svého založení. V její stopě stojí řada vynálezů, o nichž mnohdy netušíme, odkud se vzaly.
Invenční je ovšem i její současnost. V roce 2010 zaregistrovali ve Spojených státech nejvíce patentů právě IBM. Po osmnácté v řadě. Odpovídá tomu i název globální kampaně, kterou americký technologický gigant nazval Chytřejší planeta.
"Není v tom nic pyšného. Neznamená to, že teď budeme chodit a říkat, co měnit. Je to výzva, k níž se může přidat každý," vysvětluje generální ředitel IBM Česká republika Vladek Šlezingr
U podobných hesel si člověk vždycky klade otázku, jestli náhodou nejsou prázdná…
Ano, tomu rozumím. IBM dělá historicky jednu věc, která se mi líbí. Vždycky definuje směr. Pamatuji si, že když jsem přišel do IBM, zrovna se tu debatovalo o heslu "On demand". Tento výraz byl pro mnohé neznámý, ale nakonec se stal tento přístup standardem. Podobnou ambici máme s konceptem Chytřejší planeta.
V zásadě říkáme: pojďme využít stávajících technologií, pojďme jít příkladem. Jak víte, registrujeme své patenty v USA a jsme na své výsledky v této oblasti pyšní. Ale co je ještě důležitější: během několika posledních let vždycky dáváme určité procento patentů k dispozici veřejnosti a k volnému využití. Tím provokujeme i ostatní firmy, aby se připojily a dělaly totéž.
Pod chytřejší planetou si lze tedy představit například i výzvu k přemýšlení nad lepším využíváním obrovského množství dat, jímž jsme zahrnuti. A to není jen o IBM, my máme jen nějakou část přidané hodnoty, jsou tu i jiné IT společnosti, vlády, různé globální i místní organizace.
Samozřejmě, že ve finále je za tím vším také byznys, ale podstatné je, že si uvědomujeme, že se s naší planetou něco děje. Snažit se v Česku prorazit s globálními tématy není snadné. Zdejší společnost příliš neprahne po nějakém filozofickém ukotvení péče o planetu, po uvědomění si souvislostí.
Češi jsou národem cyniků a pesimistů
Naučil jste se něco nového o Češích při propagaci Chytřejší planety?
Samozřejmě, že když jsme s tímto konceptem začínali, museli jsme ho i my ve firmě postupně nasát, zjistit, co je pro nás použitelné a podobně. Každopádně mi tato zkušenost nevyvrátila tezi, že jsme obecně národem pesimistů. Já se za něj sice nepovažuji, já jsem optimista, ale nelze to přehlédnout.
Ostatně, občas se stane, že se mi svěří kolega z pražské středoevropské centrály IBM s tím, že po několika poradách s našimi lidmi onen pesimismus nasaje. Oni vidí toho opatrného Čecha, který si v duchu říká: Hele, hele, to zavání prací a zbytečným přemýšlením navíc, tady pozor. A pak se mne ptají: To jsem mluvil z cesty, nebo co? A já jim říkám: Ne, bylo to dobrý. I cynický, pesimistický Čech to pochopil…
Pro představu: jak konkrétně může Chytřejší planeta obohatit Česko?
V rámci Chytřejší planety máme například koncept Chytřejší města, s nímž jsme byli i v Evropském parlamentu, kde probíhala velmi živá debata o tom, co je to chytřejší město, jaké standardy by se měly aplikovat nebo jak čerpat z Evropských fondů.
Před několika týdny jsem měl v této souvislosti schůzku s primátorem jednoho českého města, což je velice osvícený člověk, který by rád propojil městskou policii s dopravou a stále přemýšlí, jakým způsobem propojit existující databanky k tomu, aby tyto služby města byly na lepší úrovni. Podobnou diskuzi vedeme s Brnem, které má problémy s dopravou.
Vy městům nabízíte produkt, nebo pomoc?
Nakonec obojí, ale v tuto chvíli pomoc. Není to tak, že bychom městům dali peníze, ale IBM na globální úrovni vyčlenila prostředky na strategické workshopy. Funguje to tak, že na dva dny přijede tým lidí, který diskutuje se všemi odbory veřejné správy o tom, co fungovalo v jiných městech, jak lépe využívat technologie a podobně. Tímto programem již prošlo 1200 měst z celého světa a já mám možnost do něj navrhnout města i za Českou republiku.
Jde o společensky výhodnou spolupráci
Takže jde spíš o poradenství než o technologie…
Program si více méně neklade hranice, může jit i o kombinaci. Třeba New York sjednotil systémy správy svých mnoha městských částí a ušetřil hromadu prostředků. Nakonec byly využity IBM technologie. Rozhodně, i v České republice se něco podobného objeví. Proč by si třeba ministerstva měla kupovat licence na systémy, které mají stejné?
V každém případě je snad vidět, že program Chytřejší města jsou nástrojem, který vyvolává diskuzi, v níž korporace říká: do těchto věcí my budeme investovat, takže když vy budete vést debatu v těchto oblastech, získáte naši podporu. Jde o společensky výhodnou spolupráci. Česká společnost jde kupředu a my nalézáme obchodní potenciál.
Jenže to musí společnost chtít. Jak jste v téhle souvislosti vnímal politikaření kolem digitalizace v českém zdravotnictví? Otázka ochrany osobních údajů v případě elektronických receptů byla očividně zástupná…
Zdravotnictví je velmi osobní záležitostí pro každého z nás, takže opatrnost je vždycky několikanásobná. My jsme zapojili naši pražskou laboratoř, která je jediná v celé střední a východní Evropě, do řešení zdravotnických problémů v celém světě.
Historicky se laboratoř zabývala jen technologií rozpoznávání hlasů, ale čím dál tím více ji otevíráme a snažíme se hledat náměty pro výzkum ve spolupráci s externími subjekty. Zapojili jsme se třeba do výzkumu v oblasti rakoviny, obezity a DNA.
To se týká léčení, já jsem měl na mysli zdravotnické systémy ve smyslu správy.
Ano, těch oblastí je hodně. Kam IBM investovala, jsou i sociální systémy jako "antifraud management". Nyní se snažíme obnovit dialog v oblasti lékařské a posudkové služby, kde se dá ušetřit spousta peněz. Rozhodně je to téma, které je na stole.
Když se řekne Chytrá planeta, vybaví se mi nejprve obraz ekologického tématu. Ale o něm jste zatím nemluvil. Chytrá planeta neznamená "zelená planeta"?
Podívejte se na barvu stěny v mé kanceláři… Jistě, i my běžíme na dlouhé trati jménem smart grid - chytrá síť a future motion. IBM investuje například velké prostředky do vývoje baterie, kterou by měla využívat auta na elektrický pohon. Má to ovšem řadu specialit.
Nejprve potřebujete vybudovat síť, abyste mohl auto nabíjet, a zároveň je třeba vyřešit, jak využívat nabitého auta ve chvíli, kdy nečinně stojí. Neboli, jak tu jeho energii poslat zpět do oběhu. Jde o zajímavé věci, které se nepodaří vyřešit hned.
I kdybychom chtěli, nejde to udělat tak, že si Česká republika vybuduje síť sama, bez návaznosti na své okolí, protože pak bude efekt o hodně menší. Každopádně, v této oblasti jsme účastníky aktivního dialogu a snažíme se ukazovat, co děláme.
Krize na IBM teprve dolehne
Jaký měla na IBM dopad krize - a je už pryč?
IBM se dlouhodobě snaží diverzifikovat své portfolio, v minulosti jsme opustili některé komoditní trhy, opustili jsme produkty jako tiskárny, PC a podobně, a soustředili jsme se na věci s vyšší přidanou hodnotou. Koupili jsme poradenskou společnost, zvětšili oblast služeb, což způsobilo, že dopad krize nebyl okamžitý.
Kontrakty v této oblasti bývají většinou dlouhodobější, takže pokud jste byli úspěšní před krizí, dokázali jste dopad vybalancovat, což se nám tady v Česku povedlo. Pokud se týká časování krize, v roce 2009, kdy měla nastat, jsme ji vlastně nezaznamenali. Mnohem víc jsme ji vnímali v roce 2010, protože tehdy dlouhodobějších kontraktů ubývalo.
Stejné to bude i v roce letošním a pravděpodobně i v tom příštím. Neboli, další vlna dopadů krize určitě přijde a bude silnější pro firmy, které mají část svého byznysu založenou na spolupráci se státní správou, která obecně snížila své rozpočty. Můj pohled na budoucnost je takový, že zde bude větší množství menších projektů a že se rozšíří propast mezi dlouhodobým pohledem a tím postupným, fázovým.
Firmy se tomu musí přizpůsobit. Když dnes nabíráme nové lidi, jejich schopnosti už přizpůsobujeme tomu, aby byl náš byznys model orientovaný na menší zakázky. Na druhou stranu existují studie, které tvrdí opak. Že největší potenciál leží v outsourcingu procesů, což jsou naopak dlouhodobější projekty.
Přinesla krize větší zájem o nějaké konkrétní služby, které dříve nebyly tak vyžadované?
Zaznamenali jsme více projektů v oblasti financování, v té části, která pomáhá klientům financovat jejich potřeby. Určitě se dá potvrdit zvýšený zájem také v oblasti business-consulting a business-analytics. Je zde poptávka po analytických nástrojích, které pomohou podnikům simulovat různé situace a které jim pomáhají v rozhodování.
Pak jsou tu oblasti jako datová centra a tzv. cloud-computing. Jde o nové technologie a staronové myšlenky, které šetří peníze. Jsem přesvědčen, že tento trend vydrží a bude to jedna z růstových oblastí.
Jak se v krizi projevoval vztah mezi ústředím a jednotlivými národními pobočkami IBM?
IBM je globálně integrovaná firma, což v realitě znamená, že pokud pojedu z Česka do Maďarska, budu přesně vědět, jak je firma řízená. Vím, jak si mám nechat schválit dovolenou, jakým způsobem si mám nechat schválit cenu, jakým způsobem mám nachystat nabídku pro zákazníka.
V zásadě mohu poslat český tým do Maďarska a on se tam neztratí. To je výhoda globální integrace, fungujeme všude stejně, na stejných hodnotách, máme vizi, víme, co je strategie a co jsou naše prioritní oblasti.
Pak přichází druhá část: ne všechny prioritní oblasti jsou ve všech částech světa stejné. Ne do všech se nutně investuje, globální strategie se adaptuje na lokální. Jestliže my si tady řekneme, že se soustředíme na zdravotnictví, utility nebo finance, na Slovensku to může být něco jiného. Z pohledu aplikace strategií bych si troufal říci, že jednotlivé země mají dosti slušnou volnost. Tento vztah, vztah mezi ústředím a jednotlivými zeměmi, se v krizi nijak výrazně nezměnil.
Samozřejmě, stejně jako kterákoli jiná korporace jsme šetřili, takže se řešilo, kde se bude šetřit, proč zrovna tady a ne tady. Celkový objem se zmenšil, ale my jsme třeba na rozdíl od jiných korporací nesnižovali platy.
Když říkáte, že se objem zmenšil, znamená to, že jste propouštěli?
Ne, ne. Jestli máte na mysli řízené propouštění, tak to u nás nenastalo. Pracovali jsme standardně, zaměstnanci s trvale nízkou výkonnostní nás opouštěli, ale v zásadě jsme nabírali dál. Souvisí to i s tím, že když měníte své zaměření, snažíte se na trhu hledat lidi, kteří tomu odpovídají.
Jak byste jednou větou popsal IBM?
Je to špička v oblasti IT technologií, ale zároveň je to firma, která se snaží být napřed v definici trendů, v definici toho, jakým způsobem bude vypadat budoucí svět.
Vnímáte denně její dějiny?
No určitě! Na druhou stranu musím říct, že řada věcí byla před časem překvapivá i pro mne. Že IBM byla první, kdo přišel s automatickým leteckým rezervačním systémem, kdo vynalezl čárový kód, semafor a podobně.
Dýchne na vás pokrok a poznání, že ta firma vždycky myslela dopředu a investovala do vývoje. Vytvářela trh, věděla, co se bude dít. Současná strategie je postavena na tom, aby budoucnost IBM pokračovala v tomto duchu.
Jak se snažíte firmu vést z hlediska vnitřní kultury a jak chcete, aby ji veřejnost viděla?
Za ten rok, co jsem ve funkci generálního ředitele, je pro mne strašně zajímavé a důležité, že nemám jen jedno téma. Ať už v diskuzích s externími subjekty, tak i se zaměstnanci nebo s novináři. Můj pracovní život - a tedy poloha IBM - není jen o tom, kdo je naše konkurence, kdo má lepší produkt, kdo má lepší server, proč už neděláme PC.
Zabývám se školstvím, CSR, zaměstnáváním handikepovaných, genderovými otázkami, je to prostě pestrá škála, která mě naplňuje. Dnes jsem měl třeba schůzku na ministerstvu vnitra (v polovině února, pozn. red.) o integritě a antikorupčních aktivitách.
Ukazovali jsme jim, jak a co děláme my jako firma, jak máme nastavenou vnitřní organizaci, jaké nástroje používáme. Tohle vůbec není o byznysu v úzkém smyslu slova. Ale o tom, že se přihlásíme k celospolečenskému dění. Myslím, že komplexita toho, co děláme, do čeho investujeme, jaké ukazujeme a sdílíme firemní hodnoty, nás odlišuje, a to je to, na co jsem pyšný, co mě baví a co chci pěstovat.
Ke společenské odpovědnosti patří podpora mládeže
Řekl jste, že se věnujete kromě jiného CSR. Co ta zkratka znamená pro vás? Je to ona vaše Chytrá planeta, anebo jde o něco širšího či užšího?
Má to dvě roviny. Jednak se hlásíme k tomu, že existuje něco jako celospolečenská odpovědnost. Víme, že žijeme v nějakém světě, v nějakém prostředí, s nějakými spoluobčany různých barev pleti a vyznání, chceme tu společnost dlouhodobě rozvíjet, protože v jejím rámci byznys děláme a chceme dělat.
Ta druhá věc je automatická, která lidem vejde nebo vešla do krve. Myslím tím třeba dobrovolnické aktivity, které neděláme proto, abychom dělali CSR, ale proto, abychom učinili něco dobrého a přitom si třeba i vyčistili hlavu.
Projektů, které děláme jako IBM, je celá řada, ale já osobně jsem si vytyčil jako jednu z priorit spolupráci se školami. Teď jsme třeba vybavili celou Ostravu speciálními počítači KidSmart, určenými děti z mateřských škol. Máme ale programy i pro střední školy, pro terciární vzdělávání, pro vědu a výzkum.
Ať už to nazvu CSR nebo ne, jde o prioritu, do které investujeme a které se věnujeme dennodenně. Samozřejmě, že se to snažíme skloubit s naším byznysem. Jsme placeni za to, že máme výsledky. Takže já v podstatě mám problém, řekne-li se CSR. Chvíli mi trvá, než si uvědomím, co se vlastně za tou zkratkou skrývá. Kdežto když se mě o půlnoci zeptáte, co všechno děláme, jsem schopen vám to vyjmenovat okamžitě.
Nedávno jste se aktivně účastnil akce platformy Byznys pro společnost. Věříte tomu, že česká společnost potřebuje více osobních příkladů lidí z byznysu?
Myslím si, že obecně musíme zapracovat na tom, abychom zdolali vlastní historii. Ta způsobila, že se nikomu příliš nechce vystrčit hlavu z řady, protože pak bude po zásluze potrestán, jak se říkávalo. Ale Češi takoví nebývali. Bývali jsme vnímáni jako chytří, inovativní lidé; což nám v jádru zůstalo, ale kulturně jsme utrpěli potlačováním svobodného jednání. I proto se vracím ke svému tématu školství a začleňování mladých lidí.
Tento materiál vznikl v rámci společného projektu Aktuálně.cz a CSR fórum - webového magazínu Byznys a společnost.
Sekce chce informovat o světě firem, neziskových organizací, trendech v CSR a společenské odpovědnosti vůbec.
