Češi na tom nejsou tak špatně, jak tvrdí britští odboráři. Firma přepočítala čísla o růstu mezd

Alice Stejskalová Alice Stejskalová
20. 8. 2016 20:32
Reálné mzdy českých zaměstnanců stouply za posledních osm let o pouhé jedno procento, uvedla před pár dny britská odborová centrála TUC. Česko tak vyšlo z porovnání jako jedna z nejhorších zemí. Takový údaj ovšem zaskočil českou analytickou firmu Trexima, která se rozhodla růst výdělků očištěných o inflaci propočítat sama. A v závislosti na zvolené metodice ukazuje, že Češi si od roku 2007 reálně polepšili o 4,6 až 15 procent.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha – Reálné mzdy, tedy výdělky po odečtení inflace, rostly v České republice výrazněji, než uvádí nedávné porovnání sestavené britskou odborovou centrálou Trades Union Congress (TUC). Upozorňuje na to česká společnost Trexima, která se specializuje právě na shromažďování a analyzování dat o mzdách v Česku.

Odboráři na základě údajů z členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) uvedli, že Češi si v letech 2007 až 2015 polepšili o pouhé jedno procento. V porovnání 29 zemí tak skončili pátí od konce s růstem jen o 1,1 procenta. Méně rostly mzdy už jen v Itálii (o 0,9 procenta), v dalších třech zemích pak reálné výdělky dokonce klesly – v Portugalsku (o 3,7 procenta), Velké Británii a Řecku (shodně o 10,4 procenta). Jednoznačně nejvíce si polepšilo Polsko – o 23 procent.

Analytikům ze společnosti Trexima se ale tato čísla nezdála, rozhodli se je proto ověřit. “Překvapilo nás, že by se podle TUC měla Česká republika srovnávat třeba s Řeckem, které v minulých letech v rámci svých opatření dokonce snižovalo i minimální mzdu,“ uvádí statistička Kateřina Duspivová.

A „přepočítané“ výsledky pak mimo jiné ukazují, jak se čísla mohou lišit podle zvolené metodiky. Trexima totiž uvádí růst reálných mezd v Česku v letech 2007 až 2015 v rozmezí od 4,6 do 14,9 procenta. Každopádně výrazně více, než tvrdili Britové.

Společnost Trexima nejdříve spočítala výsledky s využitím čísel od OECD, na která se odvolávají i sami odboráři. Výsledek ukázal, že růst byl vyšší – o 4,6 procenta místo 1,1 procenta uváděných TUC.

Ještě k výraznějším rozdílům pak analytici z Treximy došli za pomoci tří statistických metod (index spotřebitelských cen, výdaje na konečnou spotřebu domácností a deflátor HDP), které se pro výpočet reálných mezd běžně užívají. Údaje čerpali z databáze České národní banky ARAD a z podnikové statistiky Českého statistického úřadu.

Růst reálné mzdy podle jednotlivých metod přepočtu na stálé ceny roku 2010

Metody Podle CPI Podle deflátoru konečné spotřeby domácností Podle deflátoru HDP
Růst reálné mzdy mezi rokem 2007 a 2015 7,7 % 11,9 % 14,9 %
Průměrné meziroční tempo růstu 0,9 % 1,4 % 1,8%

Zdroj: Trexima na základě dat ČSÚ a ČNB

Po přepočtu s využitím indexu spotřebitelských cen (CPI), který sleduje vývoj cen spotřebního zboží a služeb, se průměrná reálná mzda za celé období zvýšila o 7,7 procenta.

Podle deflátoru konečné spotřeby domácností, jenž zachycuje změnu cen v rámci celého spektra zboží a služeb nakupovaných domácnostmi, dosáhl růst 11,9 procenta.

Nejvyšší nárůst – o 14,9 procenta – potom ukazuje poslední index. "Do tabulky jsme zařadili i deflátor HDP, protože se na národní účty odvolává právě TUC. Pomocí něho lze sledovat změny cenové hladiny v rámci celé ekonomiky," dodává Duspivová.

Zhruba jedno procento, které uvedly britské odbory, by tak spíše odpovídalo průměrnému meziročnímu nárůstu. S tím by souhlasily i údaje českých odborářů, kteří se opírají o data Českého statistického úřadu. "Průměrné roční tempo růstu reálných mezd za roky 2007 až 2015 dosáhlo 0,96 procenta," uvádí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Mluvčí odborářské centrály TUC Michael Pidgeon ovšem omyl odmítá, centrála na zveřejněných datech trvá. "Hodnoty jsou skutečně za celé období, tedy mezi roky 2007 až 2015," uvedl ve stručném vyjádření.

Ani s přepočtenými daty by sice růst mezd v Česku nepatřil mezi nejvyšší v Evropě, nicméně mohl by se zařadit alespoň do první desítky. Otázkou ovšem je, co by přepočet udělal s údaji u ostatních zemí. "Nevíme, jak jsou spočítaná tempa růstu reálné mzdy například pro Polsko – to jsme nezkoumali," dodává Duspivová.

 

Právě se děje

Další zprávy