"Mnohem více než Češi si však přilepšili obyvatelé Polska, kterým za poslední dekádu vzrostl čistý disponibilní příjem o téměř 60 procent," řekla analytička Cyrrusu Anna Píchová. Podobně rychlé tempo zaznamenali také Maďaři.
Naopak na Slovensku byl růst čistého disponibilního příjmu dokonce pod průměrem eurozóny a dosáhl jen 10,3 procenta, což odpovídá tempu růstu o jedno procento ročně.
V pondělí informoval Český statistický úřad ve Statistické ročence 2021 o tom, že životní úroveň v Česku se i přes pandemii koronaviru loni opět přiblížila průměrné úrovni zemí EU. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly stoupl loni na 94 procent EU z předchozích 92 procent. Česko je tak na úrovni Itálie a nad úrovní Portugalska (77 procent) a Španělska (86 procent).
Píchová uvedla, že v uplynulých deseti letech byl pro českou ekonomiku charakteristický poměrně rychlý růst mezd. Za poslední dekádu vzrostly nominální mzdy v Česku o 59 procent, což znamená nárůst o 14 159 Kč.
Ke zvýšení výdělků přispíval hlavně celkový růst nejen české, ale i globální ekonomiky, který se projevil na vyšší poptávce po pracovnících. Na českém trhu práce výrazně klesla míra nezaměstnanosti při současném nárůstu míry zaměstnaného obyvatelstva, což vyvolalo napětí a vyústilo v takto masivní růst mezd.
V posledních deseti letech se podle Cyrrusu z vyšších nominálních mezd radovali téměř všichni obyvatelé Evropy. Česko ale patřilo mezi evropské premianty. Nicméně nominální růst cen za práci s sebou přináší i tlak na růst cenové hladiny a vyšší inflaci, a růst mezd tak nakonec nemusí znamenat vyšší kupní sílu, řekla Píchová.
Nejrychlejší růst reálných mezd byl podle ní z tohoto pohledu patrný mezi roky 2016 až 2018, průměrně pak v uplynulé dekádě rostly reálné mzdy ročním tempem 1,7 procenta. Roky 2001 až 2010 ale tento růst překonaly. V tomto období ČR se Slovenskem dokonce patřila mezi premianty s růstem mezd vysoko nad průměrem EU i okolních států.
Mzdová dynamika v nominálním vyjádření by měla i v příštím roce pokračovat v mírném růstu. Mzdy bude tlačit nahoru zejména efekt navýšení minimální mzdy na 16 200 Kč a také přetrvávající tlak na trhu práce, tedy nedostatek zaměstnanců a rekordně nízká nezaměstnanost. V letech 2022 až 2023 očekává Cyrrus průměrný roční růst mezd v rozpětí čtyř až šesti procent.
Kvůli aktuální vysoké cenové hladině, kdy inflace roste rychleji než mzdy, se v letošním i příštím roce budou mít Češi v reálném vyjádření o něco hůř než v předchozích letech. Záporný reálný růst mezd je od druhé poloviny loňského roku a v nadcházejících měsících by nemělo dojít k výrazné změně. Vysoká cenová hladina se tak projevuje negativně na bohatství domácností, uzavřela Píchová.
