Vrcholu popularity dosáhly "mamahotely" v roce 2015, kdy takto bydlelo hned 34,4 procenta Čechů ve věku 18 až 34 let. Po čtyřech letech se však situace obrátila - doma u rodičů zůstávalo pouze 29 procent mladých lidí, vyplývá z dat Eurostatu. To je zatím nejnižší podíl od roku 2006.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy za to mohou dlouhá léta prosperity. "Bydlení sice v uplynulých letech citelně zdražovalo, ale kupní síla řady mladých Čechů rostla ještě výrazněji. Mohli si tedy dovolit i citelně zdražující bydlení. Léta prosperity 2014 až 2019 pak přinesla postupný pokles popularity bydlení s rodiči," komentuje Kovanda.
Průměrný věk, kdy Češi opouští rodinná hnízda, je podle průzkumu necelých 26 let. To zhruba odpovídá evropskému průměru. Až po třicítce se častěji osamostatňují obyvatelé Chorvatska nebo Slovenska. Naopak odchod z "mamahotelu" dlouho neodkládají Švédové. Ti se od rodičů stěhují ještě před dovršením 18 let.
Za nejvhodnější dobu přitom psychologové považují ukončení studia. "Jakmile dítě dostuduje, mělo by učinit krok k osamostatnění a odstěhovat se od rodičů. A rodiče by jeho snahu měli podporovat. Čím déle děti zůstávají doma, tím jsou pohodlnější a mnohdy to vede i k tomu, že nemají snahu najít si práci a nechají se rodiči živit," objasňuje klinická psycholožka Danuše Jandourková.
Trend odchodu urychlila pandemie
Současná pandemická situace je navíc podle Jandourkové zkouškou společného soužití nejen mezi partnery, ale i mezi rodiči a dětmi. V mnoha rodinách se "vylétnutí z hnízda" urychlí.
Podle Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) tomu napomáhá také situace na realitním trhu. "Ceny pronájmů spadly až o dvacet procent, což v přepočtu znamená úsporu v řádu několika tisíc korun měsíčně," vysvětluje tajemník AČSS Jiří Šedivý.
V průběhu roku se zlevňovaly nájmy zejména v Praze, a to asi o pět procent. Nyní se podle údajů od společnosti Bezrealitky pohybují na 267 korunách za metr čtvereční, tedy zhruba na úrovni roku 2018. Ve čtvrtém kvartálu pak ceny padaly již takřka ve všech krajích, tedy včetně těch, kde většinu roku nepřestávaly růst.
"Jak dlouho se ceny na aktuálních úrovních udrží, to bude záviset pouze na zotavení turistického trhu," domnívá se ředitel společnosti Bezrealitky Hendrik Meyer s poukazem na velkou část nájemních bytů, která v Praze slouží na krátkodobé pronájmy prostřednictvím platformy Airbnb.
Až budeme vydělávat, míní mladí
Názor lidí na věk osamostatnění zkoumal i nedávný průzkum od Asociace českých stavebních spořitelen, kterého se zúčastnilo 533 lidí ve věku od 18 do 30 let. Téměř 43 procent mladých se domnívá, že ideální doba na odchod nastává, až když začnou vydělávat.
Pětina Čechů zastává názor, že je lepší počkat až do doby, dokud si na vlastní bydlení našetří. Pouze pět procent dotazovaných bere dosažení plnoletosti jako klíčový okamžik k osamostatnění.
S bydlením v pronájmu začíná 6 z 10 mladých lidí, za které platí měsíčně do 10 tisíc korun. Nejčastěji jej sdílí s partnery či přáteli (38 procent).
Při výběru prvního, tedy startovacího bydlení je pro mladé Čechy nejdůležitější cena a lokalita. S přibývajícím věkem jim však méně záleží na jeho velikosti. Naopak častěji upřednostňují občanskou vybavenost. Jen zhruba desetina z nich se při hledání bydlení ohlíží i na blízkost svých rodičů.
Dosáhnou na hypotéku?
Pořídit si vlastní bydlení je však pro řadu Čechů stále nákladnou záležitostí. A obzvlášť pro ty mladé. Ceny totiž i přes pandemii rostou.
Podle ukazatele Fincentrum Hypoindex sjednaly banky v prosinci hypotéky za více než 29,5 miliardy korun a průměrná výše úvěru se přiblížila už hranici tří milionů korun, což je historický rekord.
"Už ale nemůžeme jednoznačně mluvit o rekordním zájmu o hypotéky. Toho jsme byli svědky v letech 2016 a 2017, kdy například v listopadu 2016 bylo poskytnuto 14 386 hypoték. Loni v prosinci však bylo poskytnuto 'jen' 9951 úvěrů," uvádí Jiří Sýkora, hypoteční specialista společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.
Naděje na cenové ochlazení jsou podle analytiků i na následující měsíce marné. I přesto si zhruba třetina mladých své první bydlení koupí, ukazuje průzkum od AČSS. A to na hypotéku (11 procent), z úspor (7 procent) nebo na úvěr ze stavebního spoření (4 procenta).
