Zálohování PET lahví se snaží prosadit skupina Zálohujme, tvořená zástupci Institutu cirkulární ekonomiky, Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické a Karlovarských minerální vod.
"Z pohledu ekologie se jedná o špatné řešení," řekl Roman Mazák. Družstvo CBA sdružuje téměř tisíc obchodů po celém Česku.
Zálohování PET lahví navrhla skupina Zálohujme, tvořená zástupci Institutu cirkulární ekonomiky, Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické a Karlovarských minerální vod (KMV). Vedení KMV tvrdí, že zálohy na PET lahve nebudou mít negativní dopad na životní prostředí, nezdraží výrobky a ani nezvýší prodejnám náklady.
Mazák upozornil, že v návrzích na zálohový systém není vůbec dořešený koloběh plastových lahví, na které bude platit záloha.
"Zastánci tohoto záměru se odkazují na to, že záloha na plastové lahve bude motivací pro spotřebitele k většímu třídění. Už však zároveň nezmiňují, že složitá logistika bude znamenat pro životní prostředí bohužel mnohem větší ekologickou zátěž než za stávajícího stavu," míní.
Pode Mazáka není jasné, kdo se bude starat o svoz plastů z prodejen a kdo tyto dodatečné náklady zaplatí.
"Na každý pád to bude muset být zákazník. Dodatečné náklady se totiž zákonitě promítnou do ceny zboží. Z našich předběžných výpočtů by to znamenalo zdražení až o pětinu. Důvodem bude nejen zmíněná dodatečná logistika, ale také nutnost nakoupit vybavení na výkup PET lahví a vybavit ho patřičným softwarem," uvedl Mazák.
Generální ředitel skupiny KMV Alessandro Pasquale sdělil, že se o záměru zálohovat PET lahve připravují "hloubkové diskuze" s klíčovými hráči na trhu, a to i z maloobchodu.
"Z výsledků studií a též ze zkušeností ze zahraničí vyplývá, že právě zavedení záloh zásadním způsobem snížilo dopad na životní prostředí - především díky dramatickému snížení pohozených PET lahví a vyšší míře recyklace," řekl.
Se zavedením záloh na PET lahve by kvůli související investici do zařízení na jejich výkup podle Mazáka měly problém hlavně prodejny na venkově, přičemž pro některé by nutná investice mohla být likvidační.
Pasquale oponuje, že návrh zálohového systému vůbec nepředpokládá dodatečné náklady pro provozovatele prodejen.
"Případný dopad na cenu výrobků by byl pouze zanedbatelný. Naopak vidíme, že spotřebitelé podporují výrobky, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Z průzkumu veřejného mínění též vyplynulo, že 97 procent spotřebitelů by i po zavedení záloh pokračovalo v třídění ostatních plastů," řekl.
Mazák tvrdí, že problematické je také stanovení druhů zálohovaných PET lahví. "Zamýšlený systém záloh by se měl totiž týkat pouze nápojových PET lahví. Na ostatní by se vztahovat neměl. Je tedy velmi pravděpodobné, že velká část spotřebitelů bude třídit pouze zálohované lahve. Ty ostatní pak vyhodí do běžného komunálního odpadu, případně bude muset nesmyslně používat na plasty dva koše," podotkl.
Ekologickou zátěž by podle Mazáka naopak snížila kompletní změna logistiky a zásobování prodejen. "Na tu však řada výrobců není paradoxně ochotná přistoupit," řekl Mazák. Družstvo CBA má systém, ve kterém na prodejnu přijede jedno auto denně.
"Naproti tomu existují maloobchodní sítě, které preferují přímé závozy dodavatelů na prodejny. V takových případech jednu prodejnu denně zásobuje až 20 různých aut dodavatelů namísto toho, aby na prodejnu přijel jediný automobil s ucelenými paletami a kompletním sortimentem," dodal.
Záloha na lahev by podle skupiny Zálohujme byla tři koruny. Zálohový systém pro PET lahve a plechovky by se týkal balených vod, nealkoholických nápojů, piva a ciderů. Zálohované obaly by měly unikátními čárové kódy, zpětný výkup by byl zajištěn v místech prodeje.
Roční náklady na provoz systému mají činit 1,42 miliardy korun. Byly by plně kryty z prodeje čistého a vytříděného materiálu, poplatků od producentů a z neproplacených záloh.
