V zimním období, kdy se topí naplno a příliš se nevětrá, hrozí hromadění vlhkosti v interiéru, což s sebou může přinášet problémy. Vlhkost se sráží například na okenních tabulkách a z nich pak stéká na parapet a někdy i na zem. Ze střešních oken mohou kapky stékat po zdi a vytvářet tak nevzhledné mapy.

To ale není ten nejhorší důsledek nadbytečné vlhkosti. Dokáže také pomalu ničit vnitřní rámy dřevěných oken, anebo způsobit plíseň. Těm se ve vlhkém prostředí daří opravdu dobře.

Nezapomínejte pravidelně větrat

Problém s orosenými okny či vlhkými zdmi se vyskytuje často v kuchyních a koupelnách, tedy v místnostech, kde denně vzniká pára. Právě v koupelnách a kuchyních je proto třeba pravidelně větrat. Ale nejen tam. Pravidelné větrání pomůže od nadbytečné vlhkosti v interiéru.

Během zimy se ale při větrání dostává do domu či bytu chlad a teplo uniká ven - nejde tedy o příliš úsporné řešení. Pomoci by mohla rekuperace, tedy řízené větrání. Rekuperační jednotka odvádí z místností vydýchaný vzduch a zásobuje interiér tím čerstvým, který ovšem není chladný, ale ohřátý na určitou teplotu.

S odstraněním nadbytečné vlhkosti z interiéru pomohou odvlhčovače neboli pohlcovače vlhkosti. Mohou být elektrické, ale také fungovat na základě speciálních tablet či granulí. Díky nim se začne do nádoby odvlhčovače vstřebávat vlhkost ze vzduchu, která se změní na kapalinu a shromažďuje se v zásobníku.

Vlhkost se do domu může dostat z okolí

Příčinou nadměrné vlhkosti mohou být příliš dobře těsnící okna a nedostatečná výměna vzduchu - v takovém případě pomůže větrání či používání mikroventilace. Je dobré také zkontrolovat okapy.

Pokud jsou ve špatném stavu, může se na fasádu dostávat velké množství dešťové vody. K vlhkým flekům na vnitřních stěnách je pak už jen krůček.

Voda ale může do domu pronikat také z okolí či z půdy. Pomůže sanace zdiva - vlhkost ve zdivu se díky ní sníží. Existují různé metody sanace, například vrážení nerezových plechů do zdí, podsekání a následné odizolování zdiva, anebo chemická injektáž. To je nejšetrnější metoda založená na aplikaci hydrofobního prostředku do otvorů vyvrtaných ve zdi.

Plísně mohou způsobit alergii

Vlhkost může být příčinou vzniku plísní v interiéru. Hlavním problémem plísní není pouze to, že nevypadají esteticky. Mohou pomalu ničit vybavení bytu - to pokud začnou nepozorovaně růst třeba za skříní či na okenním rámu.

Především ale mohou negativně ovlivňovat lidské zdraví. Plísně totiž uvolňují spory, které mohou způsobit alergické onemocnění či astma. Můžou také dráždit oči a poškodit sliznice dýchacích cest. Proto je potřeba se plísní co nejrychleji zbavit.

Pro likvidaci plísní menšího rozsahu se hodí dezinfekční prostředky. Prodávají se prostředky speciálně určené na likvidaci plísní. Pokud se plíseň opravdu "rozrostla", je nejlepší nechat její likvidaci na specializované firmě.

Základním pravidlem je, že se plísně nesmí odstraňovat za sucha - tedy například suchým hadrem. Spory plísní by se totiž uvolnily do ovzduší. Při odstraňování plísní nebo hned po něm je potřeba místnost důkladně vyvětrat.