Praha - Počty škod z přívalových dešťů, regionálních záplav a povodní, které v Česku lidé každoročně nahlásí pojišťovnám, se pohybují v tisícovkách případů. Za ty jim pak pojišťovny vyplácejí stovky milionů korun. Tedy pokud není zrovna kalamitní rok, uvedly shodně v anketě deníku Aktuálně.cz všechny oslovené tuzemské pojišťovny. To se jinak celkové počty škodných událostí způsobených dešti pohybují až v desítkách tisíc a objemy škod v součtu za všechny pojišťovny daleko přesahují miliardu korun.
Tak tomu bylo například v roce 2010, který byl na škody z přírodních živlů opravdu „bohatý". Tehdy se podle Renaty Čapkové z České podnikatelské pojišťovny (ČPP) likvidovalo nejvíce škod, jejichž příčinou byl právě vytrvalý déšť, srážková voda a vzlínání.
Jak se v tomto ohledu, tedy v účtech za přívalové deště, projeví letošní Medard, ale ještě spočítáno není, protože deště jsou po celém území republiky „v plném proudu" a podle meteorologů hned tak prý neustanou. Česká pojišťovna (ČP) zatím hlásí „jen"1200 případů, Kooperativa zhruba tři tisíce. ČSOB Pojišťovna pak stovky případů jen za jedinou noc.
Účty za déšť
Loňský rok byl podle pojišťoven nicméně docela „milosrdný". Česká pojišťovna vloni evidovala kolem 6 tisíc případů škod z rizika povodní a záplav. V kalamitním roce 2010 pak kvůli dlouhotrvajícím přívalovým dešťům a následně i povodním lidé v ČP nahlásili 11 354 škodných případů s celkovou výší pojistného plnění 492 milionů korun.
V pojišťovně Kooperativa klienti nahlásili v roce 2010 škod kvůli přívalovým dešťům a záplavám dokonce ještě více než v ČP, a to 17 592 za 830 milionů korun, vloni pak 9549 škodných událostí.
Ročně se jedná o tisíce škod v řádech stovek milionů korun také u pojišťovny Generali. Květnová velká voda a srpnová blesková povodeň v roce 2010 způsobily na majetku klientů Generali přes dva tisíce škod za více než 200 milionů korun.
V Allianz nahlásí lidé v průměru ročně asi 1200 případů na majetkovém pojištění občanů. Stovky pojistných událostí s příčinou déšť, srážková voda a vzlínání řešili v uplynulých letech každoročně pak i v České podnikatelské pojišťovně (ČPP).
Podobné počty pak vloni registrovala škody z povodní také ČSOB Pojišťovna. V roce 2011 zaznamenala téměř 300 škod z povodní a 900 škod způsobených vichřicemi a krupobitími.
Podívejte se, jakou škodu dokáže napáchat déšť a voda ve fotogalerii vlevo vedle článku.
Zhruba 20 procent ze všech majetkových škod tvoří zase škody způsobené intenzivním deštěm v pojišťovně Direct. V dalších tuzemských pojišťovnách pak mají většinou jen výrazně menší pojistné kmeny (méně pojistných smluv na tento druh pojištění), takže úměrně k tomu mají i nižší počty nahlášených škod v důsledku dešťů, záplav a povodní.
Kde škodil déšť nejvíce
Rok 2010 byl tedy i podle pojišťoven na kalamity extrémní. „Naopak loňský a letošní rok jsou, co se týče živelných škod, příznivější," poznamenává Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa a dále dodává: „Z krajů vychází zatím nejhůře Středočeský a Plzeňský kraj, kde jsme vloni zaznamenali hlavně v letních měsících velké lokální kalamity."
Podle statistik České pojišťovny patřily k nejpostiženějším oblastem kalamitního roku 2010 nejprve především okresy Frýdek-Místek, Karviná a Přerov (květen). V srpnu 2010 se pak povodně zopakovaly. Vydatné srážky naplnily vodní toky a zem, pole a louky nasáklé vodou nedokázaly přívalové deště absorbovat. Takzvaná blesková povodeň udeřila ničivou silou zejména na Liberecku a Ústecku. „Specifikem těchto povodní byla skutečnost, že se voda rozlila i do míst, kde ji ani starousedlíci nepamatovali. Navíc v severních Čechách se takto masivní povodně nevyskytly přes padesát let," zdůrazňuje Zavoral z ČP.
Co dělat proti vodě
Bránit se efektivně povodni je podle zástupců pojišťoven velmi složité, sehrává zde velkou roli náhoda. Co se týče škod z vichřic a krupobití, ty lze ale podle Petra Milaty z ČSOB Pojišťovny zmírnit pořízením kvalitní krytiny střech domů, kůlen, přístavků, pergol atd. „Často se setkáváme s tím, že lidé si „podomácku" přikryjí střechu, ale zcela nevhodným materiálem pro typ stavby nebo zcela nevhodný vzhledem ke klimatickým podmínkám v dané oblasti. Opravdu je lepší se v tomto směru vždy alespoň poradit s odborníkem. Často však stačí obejít několik starousedlíků, podívat se, co mají na střechách oni a v 90 procent případů už jde o krytiny, které jsou časem pro danou oblast „odzkoušené"," vysvětluje Milata.
