"Až 70 procent omlazených Lad Vesta míří k prodejcům nekompletní, a proto je nemohou prodávat. Chybí například tlačítka k ovládání systému nouzového volání nebo rámečky obrazovek multimediálních systémů," řekl v polovině července prezident Ruské asociace automobilových dealerů Alexej Podšekoldin.
Maxim Sokolov, šéf automobilky AvtoVAZ, která auta s logem Lada vyrábí, odmítl, že by se nekompletní auta kdy dostala k zákazníkům, zároveň však připustil, že některé komponenty jsou na auto namontované až dodatečně. Důvod je podle něho ten, že dodavatelé dílů (po loňských sankcích se jejich síť výrazně proměnila) zkrátka nestíhají rychlost výroby ruské automobilky. Aby se nemusela výroba zastavovat, přistoupil AvtoVAZ k tomu, že montuje některé prvky dodatečně.
Automobilka i ústy svého mluvčího tak sice tvrdí, že situace s nekompletními Vestami je pod kontrolou, ruský deník Izvestija však přišel s trochu jinými informacemi. Například v červnu se k dealerům z továrny v Toljatti dostalo 4258 automobilů, prodalo se jich ale jen 2310. Polovina tak zůstala ve skladech prodejců, což je pro tak velké množství neobvyklé.
Účet Avtograd na sociální síti Vkontakte navíc začátkem týdne přišel s fotografií dvanácti tisíc nedokončených kusů Vesty. Chybí jim díly, případně mají problém se softwarem. K zákazníkům se každopádně dostat nemohou.
Izvestija pak konstatuje, že posíláním nekompletních aut k prodejcům automobilka na první pohled plní svůj plán o počtu vozidel, které je schopná dodat, na stranu druhou si ale tato auta nemůže nikdo koupit. Musí čekat až do chvíle, než jim někdo chybějící díly u prodejců namontuje, teprve potom si je mohou zákazníci převzít.
"Dodávky nekompletních aut jsou připomínkou situace v 90. letech, kde byli zákazníci často nuceni namontovat si chybějící komponenty sami poté, co si je v prodejnách náhradních dílů koupili," píše Izvestija a jako příklad uvádí konec výroby v moskevské automobilce AZLK. Tehdy prý modelům Svjatogor chyběla třeba i okna nebo sedadla, která si zákazníci museli sehnat sami.
Moskvič byl na konci 90. let v hluboké finanční krizi, jeho auta nikdo nechtěl, přesto se značka snažila neustále představovat nové a čím dál bizarnější modely. Dopadlo to, jak muselo: zastavením výroby v roce 2001 a následným bankrotem. Místo desítek tisíc aut zvládl Moskvič prodávat sotva vyšší stovky vozů ročně. "Fundamentální rozdíl je, že před čtvrt stoletím šla taková auta normálně do prodeje, teď se nehotové Vesty k zákazníkům nedostanou," říká Igor Moržaratto z Avtostatu.
Dodal zároveň, že pro koncového zákazníka je vlastně jedno, jestli auto přijede z továrny kompletní, či nikoliv. Obdrží ho totiž až v hotovém stavu.
Kolem Lady - a konkrétně omlazené Vesty - je poslední týdny vůbec hodně rušno. Po aféře s některými prodejci, kteří si za nová auta účtovali výrazně více, než jaká je cena v oficiálním ceníku, začala Lada podnikat tajné kontroly dealerů a jejich cen. To potvrdil magazínu Autonews přímo mluvčí automobilky s tím, že s nepoctivými prodejci Lada ukončí spolupráci.
Další kolo diskusí kolem cen přichází v době, kdy kvůli inflaci a oslabujícímu rublu plošně zdražuje většina aut na ruském trhu a třeba nejlevnější Lada stojí momentálně více než 2,5krát více než před deseti lety a o sto tisíc rublů více než na počátku loňského roku před začátkem invaze Ruska na Ukrajinu.
Lady jsou mimochodem jediná auta na tamním trhu, která začínají pod hranicí milionu rublů. Sokolov také uvedl, že Lada bude zdražovat jen minimálně a základní Granta zůstane jako doposud pod 700 tisíci rublů. Právě produkci nejlevnějších aut chtějí v Toljatti brzy výrazně zvýšit.
