Dá se tušit, že bez Parryho-Jonese by ani jedno z uvedených aut nebylo takové, jaké ho známe. Podle magazínu Automotive News byl známý svým náruživým jízdním stylem. "Na okresních silnicích kolem svého britského domu natočil nespočet kilometrů. Zajímal se o sebemenší detail odpružení, ovladatelnosti, řízení, hluku, vibrací a pocitu. Výsledky jeho práce se pak dostaly do moderních Fordů," vzpomínal magazín na Parryho v roce 2007, kdy z americké automobilky odešel.
Inženýr, který si u Fordu získal přezdívku "generální ředitel jízdní dynamiky", měl u firmy za sebou kariéru dlouhou 38 let. Postupem času se stal šéfem vývoje celého Fordu a dalších značek, které pod americkou firmu tehdy spadaly (Aston Martin, Jaguar, Land Rover, Volvo a další). Na seznamu aut, na nichž se podílel, jsou prodejní šlágry jako Mondeo, Focus, Fiesta nebo kupé Puma a Cougar z druhé poloviny devadesátých let.
"Jako inženýr byl virtuózem s jen těžko pochopitelným smyslem pro to, vytvořit vozy, které byly dynamické, a navíc neuvěřitelně zábavné," vzpomíná na Parryho-Jonese v oficiálním vyjádření současný šéf americké automobilky Bill Ford. "Můžu vám říct, že jít s Richardem na testovací jízdu nebylo nic pro slabé povahy. Jeho vášeň ale inspirovala zástupy inženýrů a motoristických nadšenců po celém světě," doplnil.
Podle Ala Kammerera, který pod Fordem vedl produktový vývoj Jaguarů a Land Roverů, byl Parry-Jones génius. "Jeho příspěvky k vývoji vozidla, obzvlášť jejich jízdním vlastnostem, byly úžasné," říká.
Podle Paula Horrella z britského magazínu Top Gear Richard Parry-Jones otočil kormidlo Fordu. "Před uvedením Mondea byl vývoj zaměřen na snižování nákladů. Výsledkem byl mizerný jízdní komfort, hrubě znějící motor a chabé řízení."
Do vývoje Monda a příbuzných amerických typů Ford Contour a Mercury Mystique Ford vložil pět miliard liber. "Podle Parryho-Jonese by se dalo vydělat víc peněz tím, že firma bude stavět lepší auta, která se budou prodávat ve větších počtech a za více peněz. Zaměřil se na sebemenší detaily jízdních vlastností a odhlučnění."
Horrell ale upozorňuje na to, že Parry-Jones nevyvíjel auta pro pouliční závodníky: "Ne, jeho hlavním cílem, aby auta dokázala obyčejné řidiče uspokojit i v obyčejných rychlostech." Šlo o odezvu řízení, utlumení podvozku nebo dávkování brzd.
Ač Ford nedávno oznámil, že příští rok ukončí výrobu Mondea, odkaz Parryho-Jonese by měl žít dále. Prakticky každá evropská i asijská automobilka po prvním Focusu musela zapracovat na svých hatchbacích nižší střední třídy a jízdnímu projevu ikonického Fordu je alespoň přiblížit.
