reklama
 
 

Syn je Ragnar? Matrikáře už jména seriálových hrdinů nezaskočí. Trvají na spisovnosti

20. 10. 2018 6:48
Dětí s nezvyklými jmény v Česku přibývá. Často je dostávají potomci rodičů, z nichž jeden je cizinec. Nebo je tak pojmenují lidé toužící po odlišnosti. Netradiční jméno musí nejprve ověřit znalec, který určí, zda není v rozporu s pravidly. Pak se může ratolest jmenovat třeba Serafím, Bentley nebo Chanel.

Praha - Český statistický úřad před pár dny informoval, že rodiče v Česku dávají dětem nejčastěji jména Eliška, Anna, Sofie, Jakub, Jan nebo Adam. Stále častěji se však objevují požadavky na jména, která matrikáři v seznamech hledají marně. V takovém případě musí rodiče doložit existenci jména znaleckým posudkem nebo zprávou, že jméno oficiálně existuje. Nezvyklá jména si přitom přejí především páry, v nichž je jeden z partnerů cizinec, nebo rodiče toužící po originalitě.  

Ve školce tak mohou děti potkat chlapce se jménem Janis Inskander, Tigram, Hyke a dívky Kiaru, Ariel nebo Yasmeen. "Velká skupina rodičů, kteří žádají o posudek, jsou ti, z nichž jeden je cizinec, a pro své dítě chtějí zvolit jméno, jež je obvyklé v zemi jeho původu," uvedla Žaneta Procházková z Ústavu pro jazyk český.

"Posuzovali jsme třeba irské ženské jméno Sairaise, které v překladu znamená 'svoboda', nebo indické mužské jméno Sudarhsan, s významem 'krásný vzhledem'," popisuje Procházková. Počet posuzovaných jmen přitom stoupá - loni úřad posuzoval sto třicet jmen a příjmení, letos je na stejném čísle již v říjnu.

Zájem cizinců o posudky jmen potvrzuje i znalkyně Miloslava Knappová, která je hlavní specialistka na posuzování dětských jmen u nás. "V Česku vznikají stále častěji smíšená manželství. Tito rodiče potom chtějí, aby třeba alespoň druhé jméno dítěte souviselo s jeho náboženstvím a kulturou. Stává se, že rodiče dají jedno jméno evropské a druhé podle přání rodiče cizince," doplnila Knappová.

Neobvyklá jména většinou schválíme, musí však být spisovná

Kromě cizinců žádají ověření i rodiče, kteří si zkrátka přejí pro své dítě neobvyklé jméno. Když na matriku přijdou se jménem, které úředníci nenajdou v záznamech a nemají jiný oficiální dokument, potřebují znalecký posudek. Matrikář v takovém případě odkáže rodiče na znalkyni Knappovou nebo jazykovědce z Ústavu pro jazyk český.

"Pokud rodiče přijdou s netradičním jménem, musí nějak prokázat jeho existenci, a když nemají oficiální doklad, musí přijít se znaleckým posudkem. Je to sice zpoplatněné, ale nejjednodušší," uvedla Dagmar Lišková z brněnské matriky.

Posudek znalce se řídí matričním zákonem, podle něhož nesmí být jméno zkomolené, zdrobnělé nebo domácké. Zároveň se chlapcům nesmějí zapisovat jména dívčí a naopak. "Čas od času se stává, že si rodiče jméno upraví. Pamatuji si například paní, která chtěla Zdenku se dvěma písmeny ‚n‘, nebo Miladu s ypsilon. To podle zákona nejde, protože to není pravopisně správně," uvedla konkrétní příklady Knappová.

Zvláštním případem jsou pak rodiče, kteří chtějí pojmenovat děti podle svých iniciál, například Josef a Milada chtějí dceru Jomi. To jim však podle Knappové nemůže úřad schválit.

Neobvyklá jména již tolik podivu nevzbuzují

Dnes už však jména nepřijdou tolik zvláštní ani matrikářům, kteří mají konečné slovo v rozhodnutí, zda se dítě bude jmenovat tak, jak si rodiče přejí. "Pro nás už některá jména nejsou tolik zvláštní, avšak mezi neobvyklejšími zůstávají  jména po zpěvácích nebo seriálových postavách," zhodnotila matrikářka Lišková a jako příklad uvedla jméno hlavní postavy ze seriálu Vikingové - Ragnar.

Většinu posudků tak znalci rodičům schválí. Pokud se však najde takové, které by podle některých bodů nevyhovovalo, doporučí rodičům jiné varianty. "Některé rodiče se snažím upozornit, že děti se jménem, které budou muset každému opakovat několikrát, třeba jak se píše, nebudou mít lehký život," dodala Knappová. 

Může se stát, že neobvyklá jména budou často terčem manipulace. Jenže jak upozorňuje psycholog Václav Mertin, to jde i s jeho jménem. "Lze to zvládnout i s mým jménem, "Vašek Pašek", můžete ho různě proměňovat, komolit," upřesnil Mertin. 

Jméno je podle něj pouze jeden faktor, dalšími znaky, které tvoří člověka je osobnost, autorita nebo sociální vztahy dítěte. Velmi často pak jsou jména, která nejsou běžná, "polidšťována" a zjemňována, a stanou se tak přijatelnými pro všechny. "Navíc v současnosti méně běžných jmen přibývá, takže se ‚ředí‘ jejich neobvyklost," doplnil psycholog.

autor: Markéta Jakicová | 20. 10. 2018 6:48

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama