Zatím se jedná jen o kombíky, liftbacky se přidají až v prvním čtvrtletí příštího roku. Zároveň také zahájení produkce čtvrté generace úplně neznamená definitivní konec té třetí, které se mimochodem doposud prodalo na 850 tisíc kusů. Automobilka uvedla, že liftback bude z Kvasin - kde se Superb kompletoval od první generace - sjíždět do konce letošního roku, kombi pak až do dubna roku příštího.
"Přesunem modelu Superb do Bratislavy vytvoří Škoda v závodě v Kvasinách od léta 2024 kapacitu pro výrobu vozů Octavia. Díky tomu bude zároveň možné v továrně v Mladé Boleslavi vyrábět více elektromobilů," předestírá Škoda ve své tiskové zprávě, co se s uvolněnými výrobními kapacitami bude dít dál. Právě přesunem své vlajkové lodi do slovenské metropole se automobilce v této otázce částečně rozvážou ruce.
Do roku 2026 totiž vedle Enyaqu ve dvou karosářských variantách chce Škoda Auto vyrábět také čtyři další elektromobily. Minimálně jeden z nich, malé SUV, sourozenec chystaných Volkswagenu ID.2 či Cupry UrbanRebel, ale bude určitě vyjíždět ze závodu ve Španělsku. Přesto přesun Superbu uvolní automobilce kapacity, které pro ni budou k dalšímu růstu nezbytné.
V Bratislavě se ukončí výroba modelu Karoq na konci prosince. Na stejné lince jako Superb se pak bude nově vyrábět i devátý Volkswagen Passat, jehož technický vývoj Škoda Auto vedla, a který tak je prakticky sourozencem vlajkové lodi mladoboleslavské automobilky, jen s jiným kabátkem. Superb s Passatem sdílejí 90 procent karosářských dílů.
Pro Passat jde tak trochu o návrat ke kořenům. Počátkem 90. let, kdy VW koupil závod tehdy pojmenovaný Bratislavské automobilové závody (BAZ) v Devínské Nové Vsi, se tam totiž vyráběla i jeho třetí generace.
Pro výrobu Superbu například v Bratislavě vybudovali novou karosárnu v hale, která se nepoužívala. Zástupci Škody při oficiálním spuštění výroby novinářům sdělili, že maximální výrobní kapacita je 687 karoserií denně, až naběhne třísměnný provoz a poměr passatů a superbů se bude různit podle poptávky.
Proměnou prošla i montážní hala, kde se mimochodem v minulosti montovaly elektrické minivozy VW e-Up, Škoda Citigoe a Seat Mii. Ta je nyní uzpůsobená k výrobě plug-in hybridů. Ty přitom vznikají na jedné lince s klasickými spalovacími motory. Superb do zásuvky se však bude vyrábět jen s karoserií kombi, díky větší baterii s kapacitou 25,7 kWh pak na jedno nabití ujede přes sto kilometrů. Zároveň bude auto možné dobíjet stejnosměrným proudem o výkonu 50 kW, což mezi plug-in hybridy ostatních značek není běžné.
Superb do zásuvky je ale zatím hudbou měsíců budoucích, momentálně lze totiž kombi objednávat jen s jediným motorem: dvoulitrovým turbodieselem o výkonu 110 kilowattů a s dvouspojkovým automatem DSG. V nižší výbavě Selection stojí auto od 1,035 milionu korun, lépe vybavená verze Laurin & Klement je o 200 tisíc dražší. Fyzicky se ale auta k zákazníkům dostanou až ve druhém čtvrtletí příštího roku. Ve čtvrtém čtvrtletí pak nabídku rozšíří sportovně laděná varianta Sportline, naopak s terénním kombi Scout se už nepočítá.
Kromě 110kW turbodieselu čekají na Superb i další spalovací motory. Třeba dvoulitrový turbodiesel bude k dispozici i ve verzi se 142 kilowatty a pohonem všech kol. Benzinové motory jsou pak tři: mildhybridní patnáctistovku se 110 kW doplňuje dvoulitr TSI se 150 nebo 195 kW. Nejvýkonnější motorizace se nabízí výhradně s pohonem všech kol, zbylé dvě jsou předokolky. Všechny motory pak mají standardně dvouspojkový automat DSG.