Pokud se stane dopravní nehoda se zraněním, nebo dokonce úmrtím účastníka, může za to v 46,5 procenta případů nepozornost řidiče. Na dalších místech statistiky příčin nehod jsou nepřizpůsobení rychlosti jízdy (9,5 procenta) a alkohol společně s drogami (7,3 procenta). Znamená to, že tuzemští šoféři pětkrát častěji bourají kvůli své nepozornosti než vinou příliš rychlé jízdy.
Vyplývá to ze závěrů projektu Hloubková analýza dopravních nehod z podrobné analýzy 383 případů, při kterých výzkumníci mluvili s účastníky bouraček. Projekt, k jehož výsledkům se deník Aktuálně.cz exkluzivně dostal, mělo na starosti Centrum dopravního výzkumu (CDV). To v letech 2011 až 2015 podrobně zkoumalo 587 dopravních nehod, které se staly přímo v Brně a v okresech Brno-venkov, Blansko, Vyškov a Břeclav. Jednalo se o události, při nichž byli zraněni, nebo dokonce usmrceni lidé.
"Výsledky analýzy ukazují, že nejčastější příčinou dopravní nehody z hlediska lidského faktoru je nepozornost," uvádí Jindřich Frič, který je ředitelem Divize bezpečnosti a dopravního inženýrství Centra dopravního výzkumu.
Příčinou této nepozornosti pak bývá ve 22 procentech zatížení pozornosti například vinou příliš hustého provozu a téměř stejně časté (20 procent) je rozptýlení pozornosti. K tomu čím dále častěji přispívá zaobírání se jinými činnostmi kromě řízení, například manipulací s výbavou vozu. Nepozornost podle výzkumu také velmi často způsobuje hledání správné trasy, rozptýlení vinou dětí nebo naopak rutinní a monotónní jízda.
Poměrně zajímavá fakta přineslo zkoumání délky ujeté trasy před nehodou a stráveného času za volantem. Více než polovina nehod (53,5 %) se stala na začátku cesty nebo při velmi krátkých trasách od nuly do deseti ujetých kilometrů. Řidiči přitom z téměř sedmdesáti procent nebyli za volantem déle než půl hodiny.
Přes 78 procent nehod se stalo na místech, která řidiči důvěrně znají a tuto trasu projíždějí buď každý den, nebo alespoň několikrát do týdne. Podle vlastního vyjádření přitom obvykle předtím dobře spali a cítili se ve vyrovnaném psychickém stavu. Provoz na silnici byl před osudným okamžikem ve více než dvou třetinách případů mírný, nebo dokonce velmi mírný, jen třetina se stala během zácpy nebo v hustém provozu.
Největší část nehod (40 procent) se odehrála v době volného času řidičů, čtvrtina pak při pracovních cestách. Viníky nehod jsou nejčastěji nezkušení řidiči. Přes 52 procent mělo najeto méně než 20 tisíc kilometrů.
Vážnou nehodu způsobí s více než šedesátiprocentní pravděpodobností řidič. Jenže k tomu, že nehoda vznikla, nebo měla tak vážné následky, u více než čtvrtiny případů přispělo prostředí. Může se jednat o chybějící dopravní značení, chybějící svodidla nebo špatný povrch silnice.
Například vliv technického stavu vozidla byl přímou příčinou pouze jednoho procenta nehod, stejně jako stav pozemní komunikace sám o sobě.
Centrum dopravního výzkumu také spočítalo, že loňské automobilové nehody připravily český stát o 58 miliard korun. Meziročně se podíl finančních ztrát způsobených neštěstími na silnicích zvýšil o téměř tři miliardy korun.
Centrum do ztrát počítá nejen hmotné škody, ale i náklady na léčbu zraněných účastníků nehod, ušlý hospodářský přínos zraněné nebo usmrcené osoby a náklady na práci záchranářů, policie a hasičů.
Nárůst hospodářských dopadů nehod souvisí rovněž s meziročním zvýšením počtu závažných dopravních nehod. Při nich loni zemřelo 669 lidí, o 40 více než předloni. Celoroční počty mrtvých klesaly vytrvale od roku 2008, tento trend se ale v roce 2014 zastavil.
Uvedených 58 miliard korun je podle ředitele divize bezpečnosti a dopravního inženýrství CDV Jindřicha Friče předběžný odhad. Definitivní data za loňský rok budou k dispozici ve druhé polovině roku.
Největší podíl ekonomických ztrát dopadá podle CDV dlouhodobě na ministerstvo financí, které kvůli výpadkům v hospodářské produkci nese více než třetinu celkových spočítaných finančních škod. Necelá tři procenta připadají na resort práce a sociálních věcí, kde představují především výplaty nemocenské a důchodového pojištění. Přes 2,5 procenta připadá na ministerstvo vnitra, které nese náklady spojené s šetřením nehod a které se rovněž podílí na úhradě zásahů hasičského záchranného sboru.
