Kyklop pro postižené

Asi nejdále byl ale v někdejším východním bloku v rámci produkce miniaut Sovětský svaz, který jako jediný dotáhl tuto kategorii do skutečně velkosériové výroby. Starala se o ni továrna SMZ, později SeAZ, z města Serpuchov, která původně vyráběla motocykly. A první "auto" vlastně ničím jiným než o trochu komfortnějším motocyklem nebylo.

Model SMZ S-1L dostal příznačnou přezdívku kyklop: to podle jednoho centrálního světlometu vpředu. Navíc se jednalo o tříkolku s plátěnou střechou i dveřmi. Trochu se nabízí paralela s Velorexem, protože také SMZ S-1L bylo určené (válečným) invalidům, kteří se k jeho pronájmu dostali bezplatně. Na rozdíl od tříkolky bratří Stránských však první SMZ mělo řídítka, ne volant, a v útrobách pracoval skutečně skromný jednoválec o výkonu 2,9 kilowattu.

Motor byl umístěný vzadu a poháněl zadní kola. Výroba začala v roce 1952, o čtyři roky později prošla tříkolka modernizací. Při ní se změnil název na S-3L a dozadu se nastěhoval jednoválec z motocyklu Iž 49 o výkonu 5,5 kilowattu. S ním 2650 milimetrů dlouhý "kyklop" s rozvorem nataženým na 1600 milimetrů jezdil až 55 km/h. V omlazené podobě se vyrábělo auto ještě další dva roky, dohromady jich vzniklo 36 181.