Tady se rodí konstruktérská esa. Studenti staví úsporná auta, na litr paliva ujedou i 2000 km

Jan Matoušek Jan Matoušek
15. 7. 2018 10:09
Dát dohromady tým, sehnat peníze a postavit funkční a úsporný vůz. Tak nějak vypadá začátek cesty k účasti v Shell Eco-marathonu - akci, kde studenti ze všech koutů světa prokazují své znalosti konstrukce a techniky a snaží se ujet co největší počet kilometrů na ekvivalent jednoho litru paliva, případně jedné kilowatthodiny, pokud se pod kapotou vozu nachází elektromotor. Evropské finále soutěže se v letošním roce konalo v Londýně, kam zavítala i redakce Aktuálně.cz. Jak soupeření mladých talentů vypadá?
Takto vypadá vůz z kategorie Prototypů, jeho tvůrci jsou členové týmu FME Racing z bratislavské Slovenské technické univerzity.
Takto vypadá vůz z kategorie Prototypů, jeho tvůrci jsou členové týmu FME Racing z bratislavské Slovenské technické univerzity. | Foto: Jan Matoušek

Kategorie Shell Eco-marathonu

Shell Eco-marathon se dělí do dvou kategorií. Prototypy jsou většinou tříkolová vozidla se zaměřením na co nejnižší spotřebu. Nemusí se tedy podobat klasickým automobilům, čemuž odpovídá často i pákové řízení. Prototypy mají méně než 100 cm na výšku, 350 cm na délku a váží méně než 140 kg. Oproti tomu vozy kategorie UrbanConcept mnohem více vypadají jako reálné automobily. Mají čtyři kola, světla, směrovky, funkční stěrače a uvnitř klasický volant i sedadlo. Jejich hmotnost nepřesahuje 225 kg, výška je mezi 100 až 130 cm a délka mezi 220 až 350 cm.

V roce 1985 se poprvé konal Shell Eco-marathon. Soutěž studentů středních a vysokých škol v tom, kdo postaví nejúspornější automobil. Ty jsou rozděleny do dvou kategorií - Prototypy a UrbanConcept. V rámci těchto dvou tříd jsou pak vozy rozdělené podle toho, jaký typ pohonu mají v útrobách. 34. ročník nabídl soupeření mezi vozy na benzin, diesel, etanol, vodík a elektřinu. Novinkou pak od příštího roku bude soutěž autonomních vozidel.

Finále evropské části soutěže se letos konalo v londýnském Olympijském parku. Tam také vyrostla umělá trať o délce 945 metrů, na níž musí každý vůz absolvovat patnáct kol. Ta je potřeba objet za nejvýše 35 minut s průměrnou rychlostí asi 25 km/h. UrbanConcepty navíc každé kolo zastavují kvůli simulaci městského provozu. Každý účastník má v nádrži jen zlomek z litru paliva nebo kilowatthodiny, celková spotřeba se počítá z toho, co v nádrži zůstalo. Nejde tedy o reálně ujetou vzdálenost. Řidič navíc musí mít nejméně 50 kg. Pokud váží méně, je potřeba ho k potřebné hodnotě dovážit.

Vozy kategorie UrbanConcept se běžným autům podobají o něco více.
Vozy kategorie UrbanConcept se běžným autům podobají o něco více. | Foto: Shell

Zatímco prvního Eco-marathonu se zúčastnilo 25 týmů, dnes je jich 143 - 100 v kategorii Prototypů a 43 mezi UrbanConcepty. Česká republika v letošním evropském finále zastoupení neměla, mezi 24 zeměmi ale nechybělo Slovensko. To do Londýna přivezlo hned tři týmy - dva vysokoškolské a jeden středoškolský.

Jedině finský Remi-Team se soutěže zúčastnil v každém roce jejího konání, košická Technická univerzita ale za ním příliš nezaostává. "Strojírenská fakulta se tohoto závodu účastní od roku 1994, jen mezi lety 2009 a 2015 byla pauza," přibližuje kapitán košického týmu SjF TUKE Branislav Konečný. Tento tým soutěží, podobně jako další dvě slovenská družstva, v kategorii Prototypů.

"Především z finančního hlediska je lehčí jít do Prototypů. Pravidla nejsou tak striktní a jednodušší je, dá se říct, i konstrukce auta," říká vedoucí týmu FME Racing ze Strojírenské fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě Daniel Furka. Týmy z Bratislavy a Košic mají v útrobách svého vozu benzinový motor, středoškolský tým Dopravaci2 ze Střední průmyslové školy dopravní v Trnavě využívá elektromotor.

Středoškolský tým Dopravaci2 z Trnavy.
Středoškolský tým Dopravaci2 z Trnavy. | Foto: Jan Matoušek

Podle vyučujícího Milana Eliáše, který byl s týmem na finále v Londýně, došlo k volbě elektromotoru i proto, že jde o vizi budoucnosti. "Za nějakých padesát let spalovací motory půjdou stranou a do popředí se dostanou alternativní pohony," vysvětlil. Ostatně čistota planety může být i jednou z motivací, proč se Shell Eco-marathonu zúčastnit. "V zájmu každého mladého člověka by mělo být, aby jeho země neměla v budoucnosti znečištěné ovzduší spalovacími motory," říká řidička trnavského prototypu Darina Nádaská.

Pohled na část londýnské tratě, v pozadí stanové depo účastníků.
Pohled na část londýnské tratě, v pozadí stanové depo účastníků. | Foto: Shell

"Teoretické vědomosti, které získáme ve škole, tady můžeme aplikovat do praxe," uvádí Furka další z důvodů, proč se studenti z celého světa do Eco-marathonu hlásí. "To, že jsme tady v Londýně, mi dalo zkušenost do života i položku do životopisu. Vylepšil jsem si angličtinu, celá technická přejímka je v tomto jazyce," popsal Sebastian Szabo, elektrikář z trnavského středoškolského týmu Dopravaci2.

Cesta týmů, jak uspořit co nejvíce paliva, se neodlišuje jen v typu pohonu, ale i v konstrukci soutěžních vozidel. Tým z Bratislavy má karoserii z karbonu, přičemž auto váží asi 44 kg. Uhlíková vlákna zvolili i v Košicích, jejich karoserie je však samonosná, a proto váží 34 kg. "Zvažovali jsme, že bychom auto nalakovali, ale celková hmotnost by tak o kilo až dvě stoupla," řekl Konečný. Dopravaci2 z Trnavy pak vsadili na konstrukci z laminátu - jejich vůz váží asi 45 kg. A ještě jednou věcí se středoškolský tým odlišuje - má jen pět členů, zatímco u ostatních týmů je to číslo většinou dvouciferné.

Členové týmu SjF TUKE z Košic i se svým vozidlem.
Členové týmu SjF TUKE z Košic i se svým vozidlem. | Foto: Jan Matoušek

Na autech se pracuje v průběhu celého roku a finančně se jedná o poměrně náročnou záležitost. "Celkový náklad na takový projekt s tím, že zaplatíte lidem cestu, že postavíte auto, seženete materiál, je několik desítek tisíc eur - asi 30 až 40 tisíc. Samotná cena auta je 20 až 25 tisíc eur," vypočítal Konečný. Všechny slovenské týmy mají společné to, že musí hledat sponzory. "Někteří přispějí finančně, někteří třeba pomohou s výrobou určitých dílů," říká Furka z bratislavského týmu FME Racing.

Absolutní rekord Shell Eco-marathonu je 3771 km na litr paliva z roku 2010. To je pro představu cesta z Prahy do Petrohradu a zpátky. K tomuto výsledku zatím mají slovenské týmy daleko. Historicky nejlepším slovenským výsledkem je 783 km/l, který zajel tým z košické Technické univerzity, předcházející tomu současnému. Letos se tuto vzdálenost ani jednomu z týmů překonat nepovedlo. FME Racing zaznamenal 314 km/l (26. místo ve své kategorii), tým SjF TUKE byl se 418 km/l (22. místo ve své kategorii) o něco lepší. Dopravaci2 pak v kategorii elektrických Prototypů zaznamenali 153 km/kWh (dělené 27. a 28. místo).

Pro srovnání uveďme, že nejlepší prototyp se spalovacím motorem francouzského týmu Microjoule-La Joliverie ujel letos 2324 km/l. Mezi elektrickými prototypy zvítězil španělský tým Eco-Dimoni se 742 km/kWh. Mezi Urban Concepty se spalovacím motorem vyhrál dánský tým DTU Roadrunners s 374,2 km/l, v kategorii s elektrickým pohonem uspěl francouzský tým Toulouse Ingénierie Multidisciplinaire se 188,3 km/kWh.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Za ubytování v Praze zaplatí lidé od ledna 21 korun za den, městu poplatek vynese 370 milionů ročně

Ubytovací zařízení v hlavním městě budou od ledna vybírat poplatek za pobyt 21 korun za osobu a den. Podléhat mu budou i služby typu Airbnb. Jde o součet maximální sazby rekreačního a lázeňského poplatku. Vláda rozhodla o sloučení obou poplatků od nového roku v jediný. Praha díky tomu může počítat s výnosem téměř 370 milionů korun, tedy o zhruba 14 procent vyšším než dosud. Informace vyplývá z důvodové zprávy ke změně vyhlášky, kterou schválili pražští zastupitelé.

Podle novely zákona může být poplatek od ledna maximálně 21 korun za osobu a den, od roku 2021 budou moci obce podle svého rozhodnutí vybírat až 50 korun. Podle primátorova náměstka Petra Vyhnánka (Praha Sobě) bude návrh na zvýšení poplatku zastupitelům předkládat znovu za rok, protože současný poplatek je "směsně nízký", řekl. Dosud platil rekreační nebo lázeňský poplatek maximálně 15 korun za osobu a den a poplatek z ubytovací kapacity šest korun za lůžko a den.

Poplatek se týká každého krátkodobého pobytu bez ohledu na místo a účel. Neplatí se za první den pobytu a jen pokud ubytování nepřekročí 60 po sobě následujících dní. Osvobozeni od platby jsou lidé starší 70 let a lidé ubytovaní v souvislosti se sezonní prací. Nad rámec zákona Praha osvobodila od poplatku skupiny dětí a mládeže v ubytovnách sdružení dětí a mládeže, pokud cena za ubytování nepřesáhne trojnásobek poplatku za osobu a den.

před 1 hodinou

Praha vypíše nový tendr na dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce, bude stát 2 miliardy korun

Hlavní město vypíše tendr s odhadovanou hodnotou dvě miliardy korun na dostavbu vyhořelého křídla a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. V pátek to schválili zastupitelé. Začít stavět by se mohlo koncem příštího roku. Město už jednu zakázku vypsalo, ale současné vedení magistrátu ji zrušilo, podle něj byla neaktuální. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.

Po rekonstrukci by palác měl sloužit stejnému účelu jako dosud, tedy k pořádání výstav, veletrhů, kongresů a dalších akcí. Střední trakt by podle schváleného dokumentu měl pojmout 1250 osob, pravé křídlo 2500, dostavěné levé křídlo 3300 a foyer 400 lidí.

Projekt dostavby a rekonstrukce se snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. Kromě toho počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo, a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem. Vnikne pod ním také nový suterén s prostory pro zázemí či sociální zařízení. Interiéry paláce by měly z větší části zůstat ve stávající podobě.

Další zprávy