Stellantis se plánuje odklonit od své současné strategie, kdy elektromobily staví na stejných technických základech jako spalovací modely. Místo toho pracuje na čtyřech specifických velikostně flexibilních platformách určených výhradně pro elektromobily označených zkratkou STLA. Budou pro malá, středně velká a velká auta a pick-upy.
Do budoucí techniky a potřebného softwaru plánuje během příštích pěti let investovat 30 miliard eur. Investorům ale zároveň slibuje, že se mu místo současné marže devět procent podaří dosáhnout dvouciferné hodnoty. Prodeje elektrických nebo podobných nízkoemisních vozů koncernu Stellantis by pak v roce 2030 měly v Evropě představovat 70 procent místo dnešních čtrnácti.
U některých ale budou vyšší, protože německý Opel plánuje od roku 2028 prodávat jen elektrické vozy (a vstoupí s nimi na čínský trh), Fiat na ně přejde podle slov svého šéfa Oliviera Francoise v roce 2025 nebo 2030, přesněji ve chvíli, kdy budou stát stejně jako spalovací modely. Thierry Koskas, koncernový šéf prodeje a marketingu, přitom uvedl, že v roce 2026 by se měly u spalovacích a elektrických aut srovnat celkové náklady na vlastnictví i bez státních dotací.
Zástupci firmy slibují, že parametry nových elektroaut budou takové, aby dokázaly uspokojit drtivou většinu zákazníků. I auta postavená na platformě STLA Small mají nabídnout dojezd až 500 kilometrů, velké vozy zvládnou díky obrovským bateriím až 800 km na jedno nabití. U základu určeného pro americké full-size pickupy to bude znamenat zástavbu baterie o kapacitě dost možná vyšší než 200 kWh.
Alternativou k bateriím bude v této třídě obrovských aut postavených na rámu něco, co šéf RAM Mike Koval označuje jako REPB, range electric paradigm breaker. Ten má odstranit veškeré obavy z dojezdu, aniž by omezil užitou hodnotu vozu. O co se přesně jedná, ale Koval nechtěl blíže upřesnit. U menších užitkových aut jako Opel Vivaro nebo Peugeot Expert Stellantis již představil vodíkové varianty.
Jisté je, že RAM uvede elektrickou verzi svého amerického full-size pick-upu 1500 v roce 2024. Auto již bude postavené právě na jedné z nových platforem STLA Frame pro pick-upy.
Ve stejnou dobu pak na trh přijde první auto založené na STLA Large pro velké vozy s délkou od 4,7 metru do 5,4 metru. Mohlo by se jednat o elektrický muscle car od Dodge. Jeho inženýři podle šéfa Tima Kuskunise prý nedokážou z legendárního benzinového osmiválce HEMI dostat vyšší výkon, na řadu musí přijít elektromotory.
Kdy se na trhu objeví další modely na nových platformách, zůstává zatím nejasné, Stellantis nepředstavil žádný jízdní řád, pouze to, že v roce 2030 má být čistě elektrické pohonné ústrojí k dispozici ve všech evropských modelech. V USA to bude dokonce o rok dříve a u evropských lehkých užitkových vozů to platí již dnes.
Výrobce nicméně v případě STLA slibuje hodně: baterie s nejlepšími energetickými hustotami na trhu, nejnižší spotřebu elektrické energie a také rychlé dobíjení. I díky nasazení 800V palubní sítě by auta měla být schopná doplnit 32 kilometrů dojezdu za pouhou jednu minutu.
V rámci koncernových synergií chce firma do velké míry sdílet napříč všemi platformami techniku. Auta budou poháněna třemi různými typy elektromotorů, další součástky jako třeba invertor budou dokonce jednotné. Za rok by se na každé ze čtyř platforem měly vyrobit dva miliony aut.
V případě baterií chce Stellantis sázet na dvě chemická složení, menší a levnější auta si vystačí s levnějšími bateriemi bez kobaltu a niklu na katodě. Nižší energetickou hustotu takového řešení by částečně mohlo odstranit to, že články se budou skládat přímo do tzv. battery packu, odpadne tedy dnes běžný mezistupeň modulu. U dražších aut firma počítá s katodami s kobaltem a niklem a i u těchto baterií chce do roku 2026 vynechat při skládání moduly a z článků poskládat rovnou celou baterii.
Ve stejném roce by pak Stellantis chtěl ukázat i solid state baterii bez kapalného elektrolytu. U těchto článků se obecně předpokládá, že nebudou náchylné k požárům, budou zvládat rychlejší dobíjení a mít delší životnost.
Ještě důležitější je ale cena baterií, která dnes výrazným způsobem ovlivňuje cenu celého elektroauta. Podle finančního ředitele Richarda Palmera by cena baterií měla do roku 2024 oproti loňsku klesnout o čtyřicet procent, do roku 2030 pak o dalších dvacet. Klíčem má být především změna v chemickém složení a také zvětšení článků. Nízkých cen by se mělo dařit dosáhnout především u baterií bez niklu a kobaltu, které nejsou tak závislé na vzácných kovech.
Podobně jako Volkswagen, ani Stellantis nechce spoléhat jen na dodávky baterií od partnerů. Společně s dceřinou společností Saft francouzského Totalu tak plánuje hned několik továren na články. V roce 2025 by v Evropě měly stát dvě (ve Francii a Německu), jedna pak vznikne s další partnerskou firmou v Severní Americe. Jejich celková kapacita bude 130 GWh.
V roce 2030 by pak Stellantis chtěl mít pět těchto gigafactory, dvě v USA a tři v Evropě, k Francii a Německu přibude i Itálie. Celková kapacita by měla být 260 GWh ročně.
Se zabezpečením dostatku lithia mají pomoci i dohody s recyklačními společnostmi, přičemž potenciál recyklace má v dalším desetiletí růst, jak se objeví nové technologie a bude dost použitých baterií. Firma má stejně tak zajištěny dodávky klíčového lithia u dvou partnerů v Evropě a Americe.
I Stellantis se také pustí do výstavby dobíjecích stanic společně s francouzským Engie. V roce 2025 by Evropě mělo být 5000 rychlodobíječek na 1500 místech a v roce 2030 35 000 na 9000 místech. Síť se má rozrůstat především z jižní Evropy a fungovat má obousměrně, připojená auta tedy budou moci v případě potřeby pouštět energii i do sítě. V USA mají pak v rámci spolupráce s Electrify America vznikat solární dobíječky pro modely značky Jeep.
Analytici ze společnosti UBS již vyslovili pochybnosti o tom, jestli Stellantis s podobnou ambiciózní strategií nepřichází pozdě, první potvrzené typy na platformě STLA přijedou až za tři roky. Firma ale tvrdí, že se jí mimo jiné i díky koncernovým synergiím čtrnácti značek nebo optimalizaci nákladů na výrobu baterie podaří uspět. Sama ale ví, že se její strategie bude muset poprat s cenou surovin nebo koncem státních dotací na pořízení elektromobilů.
