Volkswagen ve stopách Tesly. Baterie si bude vyrábět sám, možná i v Česku

Martin Přibyl Martin Přibyl
15. 3. 2021 17:31
Bez kontroly dodávek baterií se elektrická budoucnost naplánovaná celou řadou automobilek neuskuteční. Pochopil to pionýr v celé oblasti, Tesla, a následovat jej bude i německý Volkswagen. S ohledem na evropskou politiku Green Deal budou muset v roce 2030 představovat 60 procent jeho prodejů elektromobily. To si vyžádá nové bateriové technologie a další vlastní továrny.
Volkswagen ID.3 (ilustrační snímek).
Volkswagen ID.3 (ilustrační snímek). | Foto: Volkswagen

Aby si zajistil dostatek baterií, bude Volkswagen potřebovat celkem šest závodů na bateriové články o celkové kapacitě 240 GWh ročně, každý tedy bude mít kapacitu 40 GWh. Část z nich, jako od roku 2023 první ve švédském Skellefteå, chce provozovat s partnery (v tomto případě se společností Northvolt), část jich postaví ve vlastní režii.

V roce 2025 by pak VW chtěl otevřít vlastní závod v německém Salzgitteru, který původně budoval s Northvoltem, ale nakonec ho převezme sám. Dále má vzniknout jedna továrna v západní Evropě, jedna ve východní a další dvě, o jejichž umístění zatím nechtějí představitelé koncernu dávat ani náznaky.

Západoněmecký závod má být v provozu od roku 2026 a vzniknout by mohl ve Španělsku, Portugalsku nebo Francii, u toho východoevropského je podle všeho ve hře i Česko. "Zatím nevíme, kde bude stát: v Česku, Polsku nebo na Slovensku. Záleží na tom, jak dopadnou jednání s tamními vládami," prohlásil Thomas Schmall, který je v představenstvu skupiny VW zodpovědný za technologie a vede také společnost Volkswagen Group Components, pod niž závody spadají.

Výroba bateriových článků ve vlastní režii je součástí změny v přístupu Volkswagenu. Ten stejně jako většina velkých hráčů na trhu baterie nakupoval od dalších společností (v Evropě například od korejské LG Chem). VW však chce externí dodavatele kombinovat s vlastními zdroji. Důvodem je získat větší kontrolu nad dodavatelským řetězcem, zajistit si dostatek článků za dobrou cenu. Nedávno podobný krok ohlásila i americká Tesla, pro niž dosud články vyráběl japonský Panasonic a čínský CATL.

Volkswagen chce také ve výrobě přejít na specifický unifikovaný článek, kolem něhož se budou navrhovat samotná auta. Článek se podle typu vozu může lišit svým chemickým složením, ale do velké míry má být jednotný, aby firma snadněji dosáhla vysokých objemů, které jsou klíčové pro snižování ceny baterií. V roce 2030 by 80 procent koncernových aut mělo využívat právě tento speciální článek, zbylých 20 procent připadne na specifická řešení pro vozy, v nichž nepůjde nasadit.

Jako první by nový typ článku mělo v roce 2024 použít Audi u prvního ze sériových vozů, které vznikají v rámci projektu Artemis. Audi také v tomto případě poprvé použije novou konstrukci baterie, v níž články nebudou seskupeny do modulů (cell-to-module), ale budou se montovat rovnou přímo do hlavního krytu baterie (cell-to-pack). V budoucnu by se pak i VW mohly články montovat přímo na konstrukci vozu a stát se jeho integrální součástí (cell-to-car).

Americká Tesla něco podobného plánuje již v blízké budoucnosti. Baterie by měly být zakomponovány přímo do konstrukce vozů (Model Y) vyráběných v německé továrně v Grünheide u Berlína. Podle VW může podobně zjednodušená baterie znamenat přibližně pětiprocentní úsporu její ceny.

Dalších 15 procent se dá nahnat na návrhu článku, 10 na výrobním procesu (VW plánuje podobně jako Tesla vsadit i na materiály z recyklovaných baterií, z nichž dokáže opětovně využít až 95 procent) a 20 procent na materiálech katody a anody, které se významnou měrou podílejí na ceně baterie, ale také jejích vlastnostech, například rychlosti dobíjení, dojezdu atd.

Volkswagen ve svém výhledu pracuje s několika různými složeními katod. V současné době používá články s katodou z niklu, manganu a kobaltu (NMC), které jsou podle Franka Blomeho, jenž má v koncernu na starosti bateriové články, dnešním měřítkem.

V budoucnu by ale firma ve svých levnějších elektrovozech, mluví se o elektrické alternativě k Fabii, použít dostupnější lithiumželezofosfátové články. Ty mají nižší cenu díky absenci niklu a kobaltu, daní za to ale je také nižší energetická hustota, a tedy kratší dojezd. Právě tyto články by VW měl být schopný vyrábět až o 50 procent levněji než současné typy.

Pro větší vozy by v budoucnu měla přijít "chemie" katody s vysokým obsahem manganu. Je v ní méně niklu, žádný kobalt, je tedy levnější a má vyšší hustotu než NMC články.

VW pracuje rovněž na nahrazení umělého uhlíku v anodě křemíkem. To by mělo mít pozitivní dopad na rychlost dobíjení. Již dnes takto upravené akumulátory používají vozy s nejrychlejším dobíjením na trhu: Porsche Taycan a Audi e-tron GT.

Volkswagen potvrdil, že pracuje i na tzv. solid state bateriích s pevným elektrolytem. Ty by podle Blomeho mohly snížit dobíjecí časy na polovinu.

Budoucí strategie Volkswagenu má odpovědět i na nedostatky v infrastruktuře dobíjecích stanic, což je podle Thomase Schmalla jeden ze tří hlavních důvodů, proč si zákazníci nechtějí koupit elektrické auto. V Číně a USA firma kvůli tomu bude budovat ve své podstatě vlastní síť dobíjecích stanic.

V Evropě se pak počítá s dalším rozšiřováním sítě Ionity a v řadě zemí chce VW budovat další dobíječky ve spolupráci s vybranými partnery. V Itálii má jít o elektrárenskou společnost Enel, ve Španělsku o Iberdrolu a v Británii, Německu a dalších velkých evropských zemích o petrolejářský koncern BP.

Takovým způsobem chce VW do roku 2025 zpětinásobit počet vysoce výkonných stanic v Evropě na 18 tisíc. Podle Thomase Schmalla to představuje třetinu minimálního potřebného počtu v delším časovém horizontu. Platit by na nich mělo jít pomocí technologie plug-and-charge, k autorizaci tedy bude stačit jen připojit dobíjecí kabel k autu.

Volkswagen také počítá s tím, že jeho vozy budou v dohledné budoucnosti podporovat funkci obousměrného dobíjení, a budou tedy jako jakési pojízdné powerbanky moci sloužit k ukládání přebytečné energie z obnovitelných zdrojů a vyvážení rozvodné sítě. Podle statistik výrobce ostatně v Německu kvůli nerovnoměrné povaze obnovitelných zdrojů přijde vniveč 6,5 GWh elektrické energie ročně. Což znamená dost energie na jeden rok pro 2,7 milionu elektromobilů.

Elektromobily nebo vyřazené baterie z nich pak mohou jako vyrovnávací powerbanka sloužit od úrovně rodinného domu přes bytový komplex až po celý stát. "Jsme přesvědčeni o tom, že se správným řízením spotřeby a inteligentními energetickými úložišti budou moci lidé v budoucnu dobíjet svá elektroauta zdarma," představuje svou vizi šéf koncernu Herbert Diess.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Únosci misionářů na Haiti žádají výkupné 17 milionů dolarů

Ozbrojenci, kteří v sobotu na Haiti unesli 17 misionářů z USA a Kanady, žádají za jejich propuštění výkupné 17 milionů dolarů (372,6 milionu korun), napsal dnes list The Wall Street Journal. Haitská policie i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou s únosci v kontaktu. Vyjednávání s nimi by mohla trvat i několik týdnů, varoval haitský ministr spravedlnosti Liszt Quitel. Bílý dům uvedl, že politikou USA je s únosci nevyjednávat.

Skupina unesených, mezi nimiž je i pět dětí, se hlásí ke křesťanské organizaci Christian Aid Ministries. Cizince unesli v haitské metropoli, když se po návštěvě sirotčince chystali k cestě autobusem na letiště. Za únosem stojí kriminální skupina 400 Mawozo, která působí v dané oblasti.

před 3 hodinami

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy