Jezdí za málo a nestojí moc. Prohlédněte si nejlevnější naftová auta na českém trhu

Jan Matoušek Jan Matoušek
9. 4. 2018 13:27
Naftovým motorům nejspíše začíná zvonit hrana. Stále více automobilek je vyřazuje z nabídky konkrétního modelu, či dokonce všech svých vozů. V prvním případě jde třeba o Škodu a řady Fabia a Rapid, ve druhém potom o Toyotu. Tam turbodiesely nahrazují hybridní ústrojí. I přes tento trend, pomalu klesající prodeje nebo kauzu Dieselgate se ale stále najde mnoho výrobců, kteří naftové motory nezatratili. My jsme se zaměřili na patnáct nejlevnějších aut s dieselovými agregáty na českém trhu. Podívejte se do grafiky.
Foto: Dacia

Dacia Logan

Nejlevnějším novým autem s naftovým motorem je na českém trhu Dacia Logan. Ta s motorem 1.5 dCi o výkonu 66 kW a výbavou Arctica stojí 278 900 korun. Za tuto částku má malý sedan třeba manuální klimatizaci, rádio s MP3, mlhovky nebo čtyři airbagy. Naftový agregát si na 100 km nárokuje 3,5 litru paliva.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy