Když se v roce 2016 poprvé objevila v ulicích Prahy malá auta se čtveřicí kamer na střeše, okamžitě se stala postrachem všech špatně parkujících řidičů. Dokázala totiž zaznamenat násobně víc přestupků než i ty nejhorlivější hlídky městské policie.
Loni ale Technická správa komunikací (TSK) vybrala nového dodavatele, bílé Toyoty Yaris firmy Eltodo vystřídaly Renaulty Captur technologického startupu Iterait. Praha si od změny mimo jiné slibovala, že nové kamery dokážou kromě přestupků hlásit i případné závady na komunikaci. A kromě toho byl nový dodavatel levnější, místopředseda představenstva TSK Filip Hájek mluvil o roční úspoře 50 milionů korun.
Jenže když na sklonku minulého roku přešel monitoring pod Iterait, jeho intenzita významně poklesla. Například v prosinci zaznamenaly kontroly na Praze 1 pouze 2348 přestupků, zatímco o rok dříve to bylo přes deset tisíc. A výrazně klesly i výnosy z pokut. Podle internetových stránek Transparentní jednička vybrala Praha 1 v prosinci na pokutách pouze 363 tisíc korun, zatímco o rok dřív to bylo přes 3,5 milionu.
"I když byla celá akce připravována mnoho měsíců dopředu, začátek se očividně nepovedl," komentuje přechod monitoringu na novou firmu radní pro dopravu na Praze 1 Vojtěch Ryvola (ANO). "Prudký pokles zasílaných fotodokumentací jsme neměli jen my, ale i Praha 2 a 9, s menšími problémy se potýkaly i ostatní městské části."
Na vině byl podle Ryvoly nedostatečný počet hlídkových vozů a problémy kamerové technologie i vyhodnocení, kdy mnoho fotek ze záznamu nebylo použitelných. A i když se podle něj po čtyřech měsících situace dostala do normálu, "propad v řádech stovek tisíc korun bohužel nebude kompenzován".
K situaci se vyjádřil i spoluzakladatel a technický ředitel Iteraitu Petr Bělohlávek. Samotný monitoring je podle něj jen jedna část celého procesu, na kterém se podílí i další dodavatelé jako městská policie, TSK, jednotlivé městské části a dodavatelé jejich softwaru. "Každá změna kousku takto komplexní skládačky je bohužel provázena drobnými problémy, zvlášť pokud je nastaven ambiciózní deadline," míní Bělohlávek a dodává, že navzdory poklesu zaznamenaných přestupků jich v konečném součtu za celý letošní rok může být nakonec víc než v minulosti.
Nejnovější vývoj v záznamech přestupků mu v tom dává za pravdu. Čísla za červen ukazují, že jen na Praze 1 došlo meziročně ke zvýšení zaznamenaných případů o dva tisíce na 11 202. A při mapování situace v ulicích Prahy narazili redaktoři Aktuálně.cz hned na dvě hlídkující vozidla, přičemž jejich počet se od loňského listopadu zvýšil na dvojnásobek. Z původních osmi aut jich má v současnosti Iterait v Praze k dispozici šestnáct.
Zdaleka ne všechny zaznamenané přestupky se však nakonec promění i v zaplacené pokuty. Problémy jsou podle Vojtěcha Ryvoly hlavně s cizinci, neboť špatné parkování je zatím mezistátně nevymahatelné. "Je zde také zákon o slučování pokut, kdy se víc pokut za určité období musí sloučit do jedné. A k tomu je jasné, že se vždy najde pár chytráků, co neplacení berou jako sport," dodává Ryvola.
Dlouhodobě se Praze daří vybrat lehce nad polovinu vystavených pokut, na Praze 1 je podle Ryvoly úspěšnost kolem 65 %. "Při tak ohromném množství zaznamenaných přestupků by si zlepšení výběru nutně vyžádalo výrazné navýšení počtu úředníků," míní motoristický právník Michal Dlabola.
Za současné situace, kdy majitel auta na výzvu o zaplacení pokuty nereaguje, s ním musí úřad do jednoho roku zahájit správní řízení, jinak je přestupek promlčen. "Nedovedu si představit, že by jeden referent, i kdyby fakt dřel, zvládl vydat víc než sto rozhodnutí měsíčně. A to se k němu dostanou na stůl i všechny ostatní přestupky z dopravy, nejen ty o špatném parkování" míní Dlabola.
Vojtěch Ryvola si zlepšení situace s výběrem pokut slibuje od chystané novely zákona o policii. S jejím schválením dostanou policisté nové pravomoci, mimo jiné možnost zabavit neplatiči espézetku auta. "Agresivita některých občanů je v posledních dvou letech strašlivá a nerespektování jakýchkoliv pravidel neustále roste," říká Ryvola s tím, že rozšíření pravomocí policistů je nutné mimo jiné proto, aby toto povolání vůbec někdo chtěl vykonávat.
"Podstav městské policie je v současnosti kolem deseti procent, u státní policie je číslo dokonce vyšší. A jakékoliv náborové akce se míjí účinkem. Dnešní mladí lidé raději míří za méně peněz do klidného zaměstnání, než aby se v ulicích museli dnes a denně s někým dohadovat," uzavírá Ryvola.
