Ministr průmyslu Havlíček: Vláda chce podpořit výstavbu plniček pro vodíková auta

ČTK ČTK
18. 9. 2019 12:12
Stát chce vedle čisté elektromobility do budoucna podpořit i rozvoj vodíkové technologie v dopravě. Podpora by měla směřovat do rozvoje infrastruktury na výrobu a čerpání vodíku i do samotného využití vozidel na vodíkové palivové články. V dnešní tiskové zprávě zaslané ČTK to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Hyundai Nexo u jediné české neveřejné vodíkové plnicí stanice v Neratovicích.
Hyundai Nexo u jediné české neveřejné vodíkové plnicí stanice v Neratovicích. | Foto: Martin Frei

"Chystá se aktualizace Národního akčního plánu čisté mobility, která se má vládě předložit do konce letošního roku. Česká republika se zavázala ke snižování emisí v dopravě a jednou z možností je právě využívání vodíku. Ministerstvo dopravy vypsalo program na čerpací stanice na vodík, a to v rámci Operačního programu Doprava. Právě do vybudování infrastruktury stát bude s využitím zejména strukturálních fondů investovat," uvedl Havlíček.

V České republice by v roce 2030 mohlo podle odhadu ministerstva průmyslu jezdit 60 000 až 90 000 aut na vodíkové články. V současnosti tu kvůli absenci čerpacích stanic zatím nejezdí ani jediné. Do roku 2023 by v tuzemsku mělo vzniknout prvních šest až osm čerpacích stanic na vodík. První tři plánuje postavit Unipetrol v rámci svých čerpacích stanic Benzina, pilotní by měla vzniknout v Praze na Barrandově.

Průkopníkem využívání vodíku v dopravě je automobilka Toyota, která již několik let nabízí sériový vodíkový vůz Mirai. Podle prognózy výrobce se cena vodíkových aut do deseti let vyrovná ceně hybridů. Cena vodíkové Toyoty Mirai činí kolem 60 000 dolarů, tedy asi 1,4 milionu Kč, což je trojnásobek ceny srovnatelného vozu se spalovacím motorem. Hybridní Prius+ od stejné značky pak stojí 850 000 Kč. Auto na vodík prodává i Hyundai v podobě modelu Nexo, Honda má typ Clarity a Mercedes-Benz nabízí upravené SUV GLC F-Cell.

"Vítáme progresivní přístup vlády, který se nezaměřuje pouze na jeden typ řešení nízkoemisní dopravy, ale podporuje i další řešení. Je-li hlavním cílem veškerého snažení snížení škodlivých emisí, měl by stát vytvořit rovné, technologicky neutrální podmínky pro všechny druhy ekologické dopravy a nastavit jasnou hranici emisních limitů. Bude na zákazníkovi, aby se rozhodl, která alternativa je pro něj nejvhodnější," dodal šéf české Toyoty Martin Peleška.

Po roce 2023 se mají revidovat emisní limity CO2 pro osobní a lehké užitkové automobily. Od procentního snížení emisí u těchto vozidel ve srovnání s rokem 2021 a povinného podílu nízko- a bezemisních vozidel pro výrobce od roku 2030 se odvíjí další vývoj automobilového průmyslu.

Stát chce podle dřívějších informací ministerstva průmyslu a obchodu do roku 2030 dosáhnout podílu 14 procent vozidel využívajících obnovitelné zdroje energie. Podle odhadů bude v roce 2030 v Česku jezdit přes 200 000 osobních aut s elektrickým pohonem, téměř 600 elektrobusů a zhruba 16 000 elektrických užitkových aut. V loňském roce bylo v České republice v provozu zhruba 2500 elektrovozidel, k dispozici jim bylo 229 dobíjecích stanic. Jejich spotřeba činila 1,4 GWh.

 

Právě se děje

Další zprávy