"Příběh úspěchu pokračuje," hlásí titulek z internetových stránek rumunské automobilky. Čtenář se pak z textu dozví, že za první půlrok prodala Dacia 345 tisíc aut, což je skoro o čtvrtinu víc než loni. Pozoruhodný je přitom i seznam zemí, ve kterých značka rostla nejvíce. Kromě domácího Rumunska jde o Španělsko a Německo.
Zrovna u našich západních sousedů, kteří si tradičně potrpí na um svých inženýrů, si konstrukčně jednoduché Dacie našly o 41 procent víc zákazníků než za loňský půlrok. A to navzdory faktu, že už dávno nejsou úplně levné.
Motoristé druhé kategorie
Když v roce 2004 startoval model Logan novou éru rumunské značky, mluvilo se o něm jako o autě za pět tisíc eur. Tak nízko to ale nikdy nedotáhl, navíc základní verze se s výbavou zrovna nerozdala. První generace neměla v základu ani posilovač řízení, natož třeba elektrická okna nebo klimatizaci. Jako nosič image ale Logan zafungoval výborně.
Ve východní části Evropy nebyl s přijetím levné automobilky problém, Dacia se však po čase rozhodla prorazit také v bohatších zemích na Západě. A tady už to měla o poznání těžší. Narazila totiž na problém, který by se dal shrnout do věty "Jak bychom v Dacii vypadali před sousedy".
Automobilka proto v roce 2012 najala hamburskou kreativní agenturu Nordpol, která natočila sérii vtipných skečů s ústředním sloganem "Trpíte symptomem společenského postavení?". V nich nešetřila majitele luxusních aut, kteří z krátkého příběhu vyšli jako postižení jedinci, co by ve vlastním zájmu měli vyhledat pomoc psychologa. Kampaň byla natolik úspěšná, že skutečně dokázala změnit vnímání Dacie mezi lidmi: majitelé rumunského auta už se nemuseli cítit jako motoristé druhé kategorie, nýbrž jako ti, kteří ve vztahu k autům zůstali "zdravě normální".
Drsná Dacia přichází
Jenže za malé peníze dnes auta pro Evropu neumí vyrobit nikdo, emisní limity tlačí automobilky k drahým řešením. Dacia se tedy rozhodla změnit kurz, z levné značky se stala značka stylová.
Tento proces zjevně neběžel úplně hladce, na postu šéfdesignéra se v krátké době vystřídala hned tři jména. Pro veřejnost viditelný výsledek se nakonec dostavil minulý rok, kdy automobilka ohlásila novou identitu: Dacia v showroomech zezelenala, nasadila outdoorovou image a před pár dny oznámila, že ji za dva roky uvidíme na dakarské rallye.
Aby nikoho nenechala na pochybách, že to s proměnou myslí opravdu vážně, angažovala hvězdného Sébastiena Loeba a španělskou závodnicí Cristinu Gutierrez Herrero, která ve svých jedenatřiceti letech startovala na Dakaru už sedmkrát.
Nejasnosti ohledně směřování zůstávají
Zatímco si tedy před dvaceti lety potenciální zákazníci Dacie brousili zuby na lacině vyhlížející auto za pět tisíc eur, loni je stylová Dacia vyšla v průměru na 17 tisíc, v přepočtu 400 tisíc korun, jak prozradil šéf prodeje Xavier Martinet v rozhovoru pro týdeník Automobilwoche.
Na logickou otázku, zda si při takových cenách Dacia nekonkuruje s mateřským Renaultem, Martinet odvětil, že ke konkurenci nedochází, neboť směřování obou značek je úplně jiné. Zatímco Renault podle něj přichází s mobilitou elektrickou, Dacia nabízí mobilitu cenově dostupnou. Jejím pilířem jsou u Dacie spalovací motory a v dohledné době tomu nemá být jinak.
Navzdory Martinetovu optimismu však Automobilwoche míní, že se nad Dacií vznáší Damoklův meč zákazů prodeje spalovacích aut v roce 2035. "Jestli do té doby šéfa automobilky Denise Le Vota nenapadne správné řešení, může na svůj cíl, prodávat milion aut ročně, rovnou zapomenout," píše autor komentáře Thomas Geiger.
Čas pro elektromobilitu však u Dacie ještě nepřišel. "Všichni teď chtějí nabízet dojezd 500 kilometrů s nabíjením za méně než půl hodiny, za cenu 40 tisíc eur a víc. A to mluvím o kompaktní třídě," rozohnil se Le Vot s tím, že takové peníze jeho zákazníci nejsou za auto připraveni zaplatit.
V nadsázce pak ještě dodal, že i Spring, jediný elektrický model, který v současnosti Dacia nabízí, ujede na jedno nabytí zbytečně mnoho - 230 kilometrů. Průměrný motorista přitom na den potřebuje prý jen dvacet.
A zatímco Le Vot vidí elektrické verze současných modelů až kolem roku 2030, nebezpečí v podobě emisní normy Euro 7 číhá na Dacii už za dva roky. "Je to jedna z těch otevřených otázek," připustil Xavier Martinet a dodal, že pokud Evropská komise přísnou emisní normu skutečně nakonec prosadí, ceny nových aut stoupnou výrazně. "Nikdo z nás neví, jak na to naši zákazníci zareagují."
Ideální scénář pro Dacii tak představuje situace, kdy elektromobilita výrazně zlevní a bude akceptovatelná i pro její dlouholeté příznivce. Jenže to se v současné době nedaří ani čínským výrobcům, alespoň pokud jde o auta určená pro Evropu.
Dacia se přitom nechystá vylepšit svou pozici vstupem na méně regulované trhy, kde by mohla použít levnější techniku. "Nechceme zkoušet nové země, nedává nám to smysl. Chceme zůstat v segmentu C na evropském trhu, tam vidíme největší potenciál růstu," míní Martinet.
Nezbývá než držet palce.
