Jízdná licence

Automobily, a tedy i jejich řízení, se v českých zemích začaly regulovat poprvé nařízením z roku 1900 (jako v druhé zemi tehdejšího Předlitavska), o pět let později pak bylo nahrazeno celorakouským nařízením. V něm mimo jiné stálo, že řídit vozidlo je možné od 18 let a pro řízení vícestopých vozidel bylo potřeba vykonat i zkoušku sestávající nejen ze schopnosti řídit vozidlo, ale také z technických znalostí. Úspěšná zkouška byla zakončená vydáním vysvědčení způsobilosti, na jehož základě pak dostal řidič oprávnění (takzvanou jízdnou licenci) s uvedením příslušné kategorie vozidel.

V říjnu 1909 pak také došlo k prvnímu mezinárodnímu sjednocení požadavků na řidiče vozidel - objevilo se třeba hodnocení zdravotní způsobilosti řidiče - i vozidla samotná. To platilo samozřejmě také v Rakousku-Uhersku. Bylo také možné třeba někomu, kdo spáchal těžký přestup, jízdnou licenci neudělit. Jak připomíná web Scanzen.cz, ve smlouvě uzavřené v Paříži byly zavedené i první dopravní značky. Zároveň mohli oprávnění získat muži i ženy.