Je to klišé, ale výrobci aut jej používají stále. Pokud totiž elektrickému modelu přidělí malou baterku s nízkým dojezdem, jde podle nich o promyšlený záměr: "Lidé za den ujedou čtyřicet, možná šedesát kilometrů, nechali jsme si udělat průzkum", tvrdí vždy bezelstně.
Průzkum je ale k ničemu, pokud člověk chce podniknout delší cestu. A je skutečně rozdíl, jestli auto po cestě nepotřebuje dobíjet vůbec, či zda vyžaduje zásuvku každých sto padesát kilometrů. Takové cestování se může snadno protáhnout i na dvojnásobek času, pokud vůz nedisponuje dostatečně rychlým nabíjením. Třeba v Německu se dokázaly redakce odborných časopisů shodnout na tom, že označení "vhodný na dlouhé cesty" získá auto tehdy, pokud ujede alespoň 400 kilometrů.
Jenže zdolat tuto hranici v praxi není pro elektromobily jednoduché. V žebříčku na ni těsně nedosáhla ani Škoda Enyaq 80, tedy model s relativně velkou baterií. Stále jí to ale stačilo k nadprůměrnému výkonu, v přehledu lze najít i jedenáct aut, která zvládají méně než 300 kilometrů, a čtyři modely, které skončily pod hranicí dvou set.
Jak je však z žebříčku patrné, ne vždy existuje přímá úměra mezi velikostí trakční baterie a reálným dojezdem. Například Hyundai Ioniq 6 má zásobník energie na úrovni Enyaqu, přesto ujede o 160 kilometrů dál než škodovka.
Za rozdílným dojezdem mohou stát energetické ztráty pohonné jednotky a veškerého elektrického příslušenství. O jejich minimalizaci se sice snaží všechny automobilky, avšak s rozdílným úspěchem.
Velkou roli ve spotřebě elektromobilu hraje i aerodynamika. Zatímco Enyaq je rodinné SUV s velkým kufrem, Ioniq 6 má tvar nízkého oblouku. Do jaké míry odpor vzduchu ovlivňuje dojezd, ukazuje příklad Enyaqu a Enyaqu Coupé. Obě auta se v žebříčku ADAC objevují, avšak zatímco první ujel 395 kilometrů, splývavá záď Enyaqu Coupé zajistila blízkému sourozenci 55 kilometrů navíc.
Na čele žebříčku stojí BMW iX XDrive 50, kterému se jako jedinému v testu podařilo překonat šestisetkilometrovou hranici. V jeho případě zaznamenal ADAC také nejmenší rozdíl mezi tvrzením automobilky a realitou, pouhých 22 kilometrů.
Mercedesu EQS 450+ s naměřeným dojezdem 575 kilometrů patří pomyslná stříbrná příčka, v jeho případě však mezi deklarací výrobce a skutečností stojí 146 kilometrů.
Zatímco předchozí dvě auta měla zároveň i největší baterie, Ioniqu 6 RWD k naměřenému dojezdu stačila kapacita o třetinu menší. Autoklub tak právě Hyundai s aerodynamickou karoserií připomínající Porsche označil za celkově nejúspornější vůz.
Žebříček autoklubu uzavírá Renault Twingo se 150 najetými kilometry, do Česka se však příbuzný minulé generace Smartu Forfour oficiálně nedováží. Na předposledním místě se objevuje Mazda MX-30. Ta vzhledem ke své velikosti používá nápadně malou baterii, což se odrazilo i na dojedu 170 kilometrů. Jen o deset víc naměřil ADAC stylové Hondě e, která by podle výrobce měla zvládnout 222.
Zbývá dodat, že žádné z testovaných aut nezvládlo ujet výrobcem deklarovanou vzdálenost. Zdaleka nejvíc se od reality odchýlil Volkswagen ID.4 GTX - v jeho případě automobilka slibuje dojezd 501 kilometrů, v testu autoklubu jich ale zvládl jen 310.
