Zatímco politici naplánovali konec spalovacích aut na rok 2035, řada evropských automobilek tak dlouho čekat nechce. Například Fiat chce být čistě elektrickou značkou už v roce 2027, o rok později se hodlá přidat Citroën a Opel. Ford, Renault, Volvo, Mercedes a také třeba Rolls-Royce mají následovat v roce 2030. Výrobci ale tuší, že se do té doby musí ještě mnoho změnit. Jak v technologiích, tak v cenách.
Zlomový má přitom být rok 2025, kdy na trh dorazí celá řada novinek. Některé s nich slibují nízkou cenu, jako Volkswagen 2all nebo Renault 5. Jiné zase nové platformy, které mají za cíl srazit spotřebu a zvýšit dojezd.
Například Mercedes už příští rok představí novou platformu MMA pro kompaktní modely. Ta sice stále dovoluje zástavbu spalovacím motorem, její konstrukce však primárně míří na elektromobily. Šéf vývoje stuttgartské značky Markus Schäfer si od nové platformy slibuje hlavně výrazně menší spotřebu energie. Jak uvádí německý týdeník Automobilwoche, díky nové konstrukci bateriových článků a jejich chemickému složení může být nová generace trakčních baterií o polovinu menší a o dvě třetiny lehčí, než používá současná třída EQS.
Jen o něco později bude následovat platforma MB.EA pro větší modely, jejíž konstrukce zároveň umožní stavbu sportovních modelů divize AMG. Výkonné mercedesy mají navíc dostat motory nové konstrukce s axiálním magnetickým tokem, který automobilka vyvíjí spolu s britským specialistou Yasa.
Zatímco postoj některých automobilek k elektromobilitě se zdá být neochvějný, jiné si nechají otevřená zadní vrátka. Plány Škody počítají s tím, že v roce 2030 budou prodávaná elektrická auta tvořit většinu. Ale rumunská Dacia se už nechala slyšet, že výrobu spalovacích aut bude držet až do jejich administrativního konce.
Patrně nejnáročnější cestu do elektrické budoucnosti zvolilo BMW. Jeho šéf Oliver Zipse sice nedávno deklaroval připravenost automobilky mít do roku 2030 alespoň jeden "nekompromisně elektrický, digitální a cirkulární" model pro drtivou většinu svých modelových řad. Německý deník Handelsblatt ale přišel s informací, že v Mnichově se spalovacích motorů hned tak zbavit nechtějí. V nabídce automobilky prý mají zůstat benziny i diesely ještě "hluboko do 30. let", a to dokonce na nově chystaných platformách.
Na rozdíl od konkurence tak BMW plánuje další vývoj čtyř-, šesti- i osmiválců. V pozadí této "dvojité strategie" je nejistá předpověď, jaký typ pohonu budou zákazníci v příštích dvanácti letech upřednostňovat. Na rozdíl od jiných automobilek tak BMW sází i na syntetická paliva. "Velmi souhlasím s kolegy, kteří to podporují. Už proto, že naše motory jsou na syntetická paliva připraveny," řekl Zipse na březnové bilanční konferenci. BMW si tak nechá otevřená zadní vrátka k nabídce spalovacích motorů i po 2035. Odborníci však často pochybují, že by se taková paliva dala vyrobit za cenu, kterou by spotřebitelé byli ochotni akceptovat.
Například německý Frauenhoferův institut vypracoval studii, podle které jsou energetické ztráty na konverzi paliva až pětkrát vyšší, než kdyby se elektřina využila přímo v bateriovém autě. Studie předpokládá, že náklady na výrobu jednoho litru syntetického paliva by v roce 2050 mohly dosáhnout 1,20 ež 3,60 eur, tedy zhruba 28 až 86 korun. A to bez daní, nákladů na přepravu a marže obchodníků. Pro srovnání: cena za litr fosilních paliv očištěná od daní a cel se v současnosti pohybuje kolem patnácti korun.
