Je červen 2017. S kolegy novináři přilétáme do Hannoveru, abychom se seznámili se zcela novým Volkswagenem Arteon. Auto nakukující do vyšší třídy je vybaveno nejmodernější elektronikou včetně asistenčních systémů.
"Určitě vyzkoušejte pokročilé funkce adaptivního tempomatu. Sám zpomalí před zatáčkami, kruhovými objezdy nebo začátkem obce," vybízejí nás na letišti organizátoři, když v navigaci spouštějí prověřenou trasu.
Možná že na ní by to fungovalo bezchybně. Ale to bychom nebyli Češi, abychom to občas někde nevzali zkratkou. Navigace kalkuluje alternativní trasu, my stále důvěřujeme adaptivnímu tempomatu, jenže on si bez varování dává pauzu. Cedule sem, cedule tam, do další vesnice jsme vletěli stovkou.
Je to sice nahodilá a extrémní, nicméně reálná zkušenost s fungováním systému, který se letos v červenci stal povinnou výbavou nově uváděných aut. Jmenuje se ISA, Intelligent Speed Assistant. Na základě kamerového čtení značek a mapy navigace by se měl starat o to, abychom nikde nejeli moc rychle.
Řidiče varuje nepřeslechnutelným hlasitým pípáním, podobně jako když se nepřipoutáte. Uživateli je dovoleno systém manuálně vypnout, ale po každém startu se aktivuje znova.
Přehnaná úřednická snaha o lepší svět? Jak se to vezme. Už koncem minulého století evropské i americké výzkumné instituce nad statistikami nehod konstatovaly, že aktivní i pasivní bezpečnost vozidel se zlepšila, ale vliv lidského faktoru za volantem zůstal stejný. Až 60 procent řidičů překračuje rychlost, až 20 procent o více než 10 km/h.
Dopady na bezpečnost jsou přitom závažné. Podle dat z roku 1998, kdy na evropských silnicích zahynulo 500 lidí týdně, jich 30 procent měla na svědomí právě nepřiměřená rychlost. Polovina z toho v obcích, nejčastěji za tmy, deště a kluzké vozovky.
Nejčastěji tedy šlo o chodce a další účastníky provozu. V oblastech, kde byla omezená rychlost jasně daná, a za podmínek, kdy bylo obzvlášť na místě ji dodržovat.
Na druhou stranu měli úředníci poněkud zjednodušené představy o technologickém pokroku. První návrhy evropského předpisu mimo jiné předpokládaly, že v roce 2010 budou mít všechna nová vozidla zabudovanou navigaci a že mapové podklady budou obsahovat všechna rychlostní omezení.
Praxe byla taková, že v roce 2017 se v Německu prodalo s navigací 60 procent vozů a mapy byly aktualizovány v ročních až dvouletých intervalech. Prodávaly se na nosičích, za něž servisy požadovaly i pět tisíc korun, takže majitelé starších aut na aktualizace rezignovali.
Německý autoklub ADAC provedl v roce 2018 test kamerového čtení značek na několika vozidlech, z něhož se často cituje chybovost 10 procent. Ta ovšem vyšla za ideálních podmínek a denního světla. V noci nebo za hustého deště systém přehlédne nebo špatně vyhodnotí až čtvrtinu značek.
Takže právě v situaci, kdy na silnicích zahyne nejvíc chodců, funguje systém na jejich ochranu nejméně spolehlivě.
Buď jak buď, od letošního července nelze v Evropě schválit nový typ auta, v němž by asistent rychlosti chyběl. Proto jsme se ho rozhodli v jednom ze současných modelů vyzkoušet.
Jde o Ford Focus, který má systém ISA instalovaný dobrovolně už od roku 2018. Jediný rozdíl proti vozům, které budou přicházet od nynějška, spočívá v tom, že místo aby po každém startu asistent naběhl sám, musíme si ho sami zapnout.
Slouží k tomu menu v počítači, a když funkci potvrdíme tlačítkem omezovače na volantu, nedovolí nám nad stanovenou rychlost přidávat plyn. Leda bychom ho v nouzi zadupli do podlahy.
Proti starším systémům čtení dopravních značek z doby před pěti či osmi lety je tu jedno zlepšení. Během stovky kilometrů ujetých po Praze a jejím dálničním okruhu Focus ani jednou nenačetl rychlost ze zádi autobusu nebo kamionu, což bylo ještě před několika lety zcela běžné.
Přesto jsme ho nachytali na pěti chybách. Většina z nich naznačuje, že systém prvotně spoléhá na data nahraná v navigaci, která nejsou ani aktuální, ani dost podrobná. Kamera by je měla podle situace doplňovat, což se někdy daří lépe a někdy hůře.
Vyhlášené pražské místo je severojižní magistrála mezi Hlavním nádražím a Florencí, kde byla dlouhé roky v obou směrech povolená sedmdesátka. Focus ji tam vidí i teď, přestože značky byly demontovány a rychlost snížena už v létě 2019. Spoléhání na asistenta by tedy mohlo skončit i pokutou.
Zbytečně zpomalení naopak přišlo na Jižní spojce, kde je většinou povolená osmdesátka. Mezi Strašnicemi a Spořilovem je nepřehledné "esíčko" s výjezdem z čerpací stanice. Pro nákladní auta je tu rychlost omezená na šedesátku. Náš vůz ji převzal, přestože omezující značka je doplněna piktogramem náklaďáku.
Za Kačerovem sjíždíme mezi nové kancelářské budovy na Brumlovce. Silnice jsou tu úzké a provoz hustý, proto je vjezd do celého areálu označen tabulí "Zóna 30". Při odbočování z hlavní ulice kamera vidí značku zešikma, systém ji nepřečte a dál dovolí jízdu padesátkou.
Úspěšný je teprve druhý pokus, kdy do stejného místa vjíždíme z protilehlé ulice rovně a příď vozu je ke značce obrácená čelem.
Stejná věc se opakuje na konci Rozvadovské spojky v Nových Butovicích. Na odbočce k Motolu se před několika lety objevil přejezd pro cyklisty v nepřehledné zatáčce. Proto zde byla instalována značka 30 km/h. Stojí ovšem v prudkém pravém oblouku, kamera ji opět vidí příliš zešikma a nepřečte.
Na Evropské třídě směrem z centra je před Divokou Šárkou dovoleno zrychlit z 50 na 60 km/h. Rychlost upravuje značka, jejíž platnost ukončuje světelná křižovatka s ulicí Libockou. Na palubní desce Fordu přesto svítí šedesátka ještě o půl kilometru dál, jako kdyby křižovatky nebylo.
Při dvou dalších kontrolních průjezdech tímtéž místem se padesátka kupodivu rozsvítila pokaždé o něco dřív. Jako by se systém daný úsek postupně učil. Takovou schopnost chválíme, ale od povinného bezpečnostního asistenta bychom čekali plnou funkčnost i tam, kde jsme nikdy v životě nebyli.
Což přináší fundamentální otázku, jak takové systémy hodnotit. Stačí když jsou spolehlivé z velké části? To by Focus rozhodně splnil. Kámen úrazu je v tom, že jako lidé máme sklon se na asistenty spoléhat a jejich činnost nekontrolovat. A pakliže k výpadku systému stačí najet ke značce šikmo, může pomoc chybět právě v osudové chvíli.
Systém Fordu je už několik let starý, stejně jako v úvodu zmíněný Volkswagen Arteon. Bude proto zajímavé sledovat, jak pokročí nová auta přicházející generace.
K čemuž je třeba dodat, že budou opět o něco dražší, zejména v nejnižší třídě. Dacia Sandero nemá ve standardu ani dotykovou obrazovku, jen za paket s navigací se připlácí 8500 korun.
Poznámka ke galerii: Snímky dopravních značek jsou převzaty ze služby Google Street View, kde jsou pořízeny ve dne. Abychom se vyhnuli dopravním zácpám, test jsme provedli ve večerních hodinách za tmy.
