Ďáblík z Vinohrad. Hyundai i10 N-Line tahá sportovní móresy mezi nákupní tašky

Ďáblík z Vinohrad. Hyundai i10 N-Line tahá sportovní móresy mezi nákupní tašky
Barevně kontrastní střechu dostanete za 10 000 Kč i k obyčejným verzím i10.
Pracoviště řidiče jako by z oka vypadlo větším modelům Hyundai.
Jen je tu všechno zhuštěno jako do pokojíčku pro panenky.
Rozdělit obrazovku na mapu navigace a další informace se někteří konkurenti dosud nenaučili ani u větších a dražších vozů.
Foto: Martin Frei
Martin Frei Martin Frei
20. 3. 2021 20:54
Miniauta v Evropě představují ohrožený druh. Hyundai patří k nemnoha výrobcům, kteří do jejich vývoje stále investují, jelikož jich dost prodají mimo Evropu. Ukázkou toho je maličká i10 s přeplňovaným motorem, jejíž dynamické schopnosti jdou daleko za každodenní dojíždění do práce.

Miniautům délky pod čtyři metry zvoní hrana. Laťka emisí CO2 přepočítaná na hmotnost jim v logice bruselské směrnice vychází nenapravitelně špatně a výrobci na ně doplácejí. Renault Twingo, Fiat 500, Peugeot 108, Ford Ka, Opel Adam i Volkswagen Up postupně končí. Elektricky poháněné náhrady budou postrádat smysl, dokud baterie nezlevní.

Hyundai patří spolu s Toyotou k automobilkám, které se nad to dokážou povznést. Když prodávají miliony benzinových miniaut v Indii, Indonésii a Brazílii, pár jich navíc dovalí i do Evropy. A to by v tom byl čert, aby na stárnoucím a chudnoucím kontinentu zůstala ležet ladem.

Samozřejmě trochu přeháníme. Hyundai i10 je pro naše podmínky přepracované do té míry, že se podstatně liší i rozměry karoserie. V Indii jde totiž o rodinné auto, a tak se tam prodává prodloužená a zvýšená verze. Skelet euroverze je vyztužený pro vyšší bezpečnostní nároky, což je vidět mimo jiné na tom, že naše i10 není lehčí než i20. Nechybí šest airbagů, kvalitnější výprava interiéru a samozřejmě naladění podvozku pro evropské cesty.

Mechanika se však v zásadě shoduje a právě tato synergie vysvětluje, proč Hyundai nebolí uvést do Evropy miniauto hned se třemi motory: 1,0 a 1,2 l bez turba a jako třešničku přeplňovaný 1.0 T-GDI, který právě testujeme.

Jako bonbónek na kolech vypadá i10 už díky dvoubarevnému laku, za který si lze připlatit od střední výbavy Smart. Asertivnější čelní maska, rudé pruhy na náraznících, 16" kola a zdvojená koncovka výfuku jsou exkluzivitou sportovně laděných verzí N-Line.

Interiér vypadá jako dětský modýlek rodinného hatchbacku i30. Vítají nás dobře známé ovladače i obrazovka s přehledným informačním systémem, jen je to jaksi všechno zdrcnuté blíž k sobě. Tím vtipněji se tu vyjímá volant se závodnickým červeným prošíváním. Seřídit se dá jen výškově, ale pozor - je vyhřívaný! V lednových mrazech milá pozornost.

Když si dalo Hyundai práci miniauto takhle pečlivě vybavit, asi nepřekvapí, že stejně poctivě naladilo techniku vespod. Litrový tříválec tu má proti větším modelům trochu zatažený knot, což má důležitou výhodu. Turbo se nerozfoukává tak divoce, motor nastupuje plynuleji a potěší předvídatelnějšími reakcemi na plyn. To se hodí jak při ostřejší jízdě zatáčkami, tak při častých rozjezdech ve městě, pro které je i10 určena.

Točivý moment 172 Nm na hmotnost pouhých 1100 kg úplně stačí a "modýlek" vyráží do hektického provozu velkoměsta s dospělou kuráží. Podporuje ho pětistupňová převodovka, jejíž paradoxní výhodou je delší odstupňování prvních tří rychlostí. Motor má totiž sílu i čas se do nich opřít, a tak se od semaforu rozletíte stejně rychle jako dieselové dvoulitry ve vedlejším pruhu.

Ve městě je i10 samozřejmě ve svém živlu. Skromné rozměry a agilní pohon jí dodávají auru motorové myši. Všude se vejde, odevšad bleskově vystřelí a zaparkujete ji ve škvíře po dvou skútrech.

Kola v rozích a široké pneumatiky se starají o dostatek stability i na točité okresce. Dobře naladěné tlumiče nenechávají kola odskakovat, a i když naladění podvozku 1.0 T-GDI je o něco tvrdší než pro slabší motory, s rezervou nabízí dost komfortu pro každodenní provoz. Přeplňovaný motor mu dodává vysoký nadhled a levou zadní zvládá i jízdu po dálnici. Limitem pro pravidelné cestování na větší vzdálenosti je spíš skromný výkon světlometů.

Prostor za předními opěradly je logicky limitovaný délkou 3,7 metru. Dospělí si na zadních sedadlech moc nepohoví, za nimi se skrývá spíš příruční zavazadlo než opravdový kufr. To je ale danost třídy, nikoli zvláštnost Hyundai i10.

Na konci testu bývá zvykem si položit otázku, proč si koupit zrovna tento vůz, a ne konkurenční. Zužující se řada modelů evropských značek na to do značné míry odpovídá sama, i když od 245 000 Kč stále pořídíte Toyotu Aygo, Peugeot 108 nebo Fiat Panda a znalci si mohou připlatit za podstatně dražší Volkswagen Up.

Současná akční cena Hyundai i10 1.0i začíná na 229 900 Kč, výbava Comfort s klimatizací je o 20 tisíc dražší. Testovaný vrchol N-Line Style 1.0 T-GDI stojí 389 900 Kč, dalších 30 tisíc bychom připlatili za paket s oranžovou střechou, navigací a konektivitou Apple CarPlay - Android Auto.

Za takové peníze by se dalo pořídit leccos většího. Plně vybavená i10 je ale vítanou vizitkou Hyundaie, že pro něj ani tak malý vůz není popelkou vyprodávající dosluhující technologie. Více takových!

 

Právě se děje

Další zprávy