Biden váže podporu elektromobilů na odbory. A co pravidla volného obchodu, ptá se EU

Martin Frei Martin Frei
22. 12. 2021 11:57
Americký prezident Joe Biden v rámci obřího plánu obnovy počítá i s podporou elektromobilů. Navrhuje obnovit daňové odpočty pro zákazníky a investovat sedm a půl miliardy dolarů do stavby nabíječek. Část těchto peněz však podmiňuje výrobou vozidel v USA a zapojením odborů. Vyvolal tím odpor nejen některých automobilek včetně Tesly, ale i zástupců Kanady, Mexika a Evropské unie.
Prezident Joe Biden při návštěvě závodu Chrysleru Toledo v Ohiu. V pozadí logo největšího odborového svazu United Auto Workers.
Prezident Joe Biden při návštěvě závodu Chrysleru Toledo v Ohiu. V pozadí logo největšího odborového svazu United Auto Workers. | Foto: Reuters

Legislativní návrh nazvaný Build Back Better Act zahrnuje programy s klimatickou, vzdělávací a zdravotnickou agendou, jež podpoří masivním rozpočtem 2,2 bilionu dolarů. Pamatuje se v něm i na elektromobilitu. Kromě dotací na stavbu půl milionu nabíječek obsahuje také úpravu daňových úlev pro majitele elektromobilů.

Američtí motoristé nedostávají na pořízení vozidel dotace, stanovenou částku si odečítají od roční daně z příjmu. Odpočet pro elektromobily a plug-in hybridní vozy, který zavedla administrativa George W. Bushe v roce 2008, dělá 7500 dolarů (170 tisíc korun) a vztahuje se na prvních dvě stě tisíc vozidel každého výrobce.

Tesla a General Motors tuto kvótu již vyčerpaly. Zákazníci tedy platí plnou cenu nejen za všechny modely Tesly, ale i za kompaktní Chevrolet Bolt. Vyčerpaná podpora by mohla přistřihnout křídla plánované modelové ofenzivě General Motors.

Odpočet lze uplatnit u vozů ostatních značek, mezi nimiž ovšem dosud převažovaly luxusní koráby jako Audi, Jaguar a Porsche s cenou kolem dvou milionů korun. Teprve letos na podzim dorazily modely Volkswagenu, Fordu a Volva s cenami zhruba polovičními.

Joe Biden navrhuje několik změn. Počítání prodaných vozů by se anulovalo a otevřely by se nové kvóty na šest set tisíc aut pro každého výrobce. Odpočet by šlo uplatnit jen na osobní auta s cenou do 55 tisíc dolarů (1,25 milionu korun). Dodávková auta by měla nárok při ceně do 64 tisíc, pick-upy do 74 tisíc dolarů.

Při patnácti značkách na trhu a dvacetiprocentním podílu pick-upů tato podpora vyjde odhadem na 35 miliard dolarů (794 miliard korun), přesto tím návrh nekončí. Počítá se zvýšením odpočtu o další čtyři a půl tisíce dolarů v případě, že je auto vyrobené v americké továrně s účastí odborů. Dalších pět set dolarů pak v případě, že je v USA vyrobená také baterie. 

Tento bod vnáší do celé struktury ochranářské a politizující prvky, když rozvoj bezemisní mobility podmiňuje podporou domácího průmyslu. To nejdříve vyvolalo kritiku zahraničních automobilek, které budou elektromobily v nejbližší době dovážet.

Toyota si zaplatila v denících Wall Street Journal a New York Times inzerát se dvěma otázkami: "Co to říká americkému dělníkovi, který nevstoupil do odborů? Že jeho práce je o 4500 dolarů méně hodnotná. Co to říká americkému zákazníkovi? Že za auto od jiných značek než Ford, Chrysler a General Motors zaplatí o 4500 dolarů víc."

Když návrh úspěšně prošel Sněmovnou reprezentantů, dostala celá věc diplomatický rozměr. Velvyslanci pětadvaceti zemí poslali zástupcům obou komor Kongresu dopis s upozorněním, že pokud návrh vstoupí v platnost, poruší pravidla volného obchodu.

Kanadská vláda prohlásila Bidenův návrh za ekvivalent 34procentního cla na elektromobil vyrobený v Kanadě. Premiér Trudeau to přirovnal k obchodní politice Donalda Trumpa a jako odvetu připustil clo na americké zboží. Stejný krok zvažuje i mexická ministryně obchodu Tatiana Clouthierová, jež americký návrh označila za diskriminační.

"Vážné výhrady" vznesl také místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Vyzval americké senátory, aby z návrhu odstranili všechny prvky, které by mohly znevýhodnit vozidla dovážená z Evropy nebo americké zaměstnance evropských firem. "Svazování daňových výhod s lokalizací práce či komponent omezí zákazníkům možnost výběru, diskriminuje evropská auta i součástky, poruší pravidla Světové obchodní organizace a naruší dodavatelské řetězce," uvedl Dombrovskis.

Bidenovy snahy nenašly pochopení ani u Elona Muska. A nejen proto, že Tesla některá auta vyrábí v Číně a do domácích továren nepouští odbory. Ve videohovoru pro Wall Street Journal navrhl úplně celý bilionový projekt hodit do koše. "To je šílenství, takhle utrácet. Já bych všechny podpory a dotace zrušil. Jestli nesnížíme vládní výdaje, dopadneme špatně."

Tesla už skoro dva roky prodává auta bez daňových odpisů, přitom je zdaleka nejúspěšnější. "Možná si toho někteří nevšimli, ale dvě třetiny elektromobilů ve Spojených státech jsou Tesly," připomněl Musk na Twitteru.

Jeho pozice je ovšem jedinečná, Tesla dosud neměla konkurenci. Zejména náskok Modelu 3 před čímkoli jiným ukazuje, že lidé, kteří na to mají, nechtějí jezdit v elektromobilu - chtějí jezdit v Tesle. Audi ani Jaguar zatím výraznou stopu v USA nenechaly. Úspěšné však nejsou ani nejlevnější elektromobily se skromnějším dojezdem jako Nissan Leaf a Hyundai Ioniq. Přestože na ně celé roky šly získat podpory.

Nástup nových, modernějších modelů může trhem pohnout, takto nastavené dotace by ovšem úměrně tomu pohnuly americkým státním dluhem. Zatím se zdá, že v Kongresu celý návrh nezíská potřebnou většinu. A nemusí ji získat, ani když zákonodárci vymažou sporné svazování podpory s angažovaností v odborech.

 

Právě se děje

Další zprávy