Dvanáct povinností pro nová auta: S alkoholem nenastartujete, omezí i rychlost

Adam Váchal Eva Srpová Adam Váchal, Eva Srpová
Aktualizováno 9. 6. 2018 19:28
Auta budou chytřejší než my. Evropská komise chce, aby v základní výbavě vozidel nechyběly systémy autonomního řízení nebo funkce, které převezmou větší zodpovědnost. Pokud například senzor detekuje, že řidič pil alkohol, nepovolí mu se rozjet. Všechna tato nařízení mají za cíl snížit počet smrtelných nehod na evropských silnicích.
Foto: Ford

Úvodem

Evropská komise přišla se seznamem dvanácti bezpečnostních opatření, která by podle ní měla být povinně montována do všech nových automobilů.

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič chce, aby nová pravidla začala platit do tří let. Zatím se však jedná o návrh a ke schválení nařízení vede dlouhá cesta. S nařízením musí souhlasit ministři členských států a také Evropský parlament.

Automobilky proti snahám o vyšší bezpečnost na silnicích neprotestují. Budou však pravděpodobně chtít nařízení oddálit, protože tři roky je na implementaci všech dvanácti bodů do všech sériových aut příliš krátká doba.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy