"Naši modelovou řadu omezíme směrem dolů a rozšíříme směrem nahoru. Rozhodli jsme se, že už nebudeme vyrábět model A1, ani nástupce SUV Q2," řekl šéf Audi Markus Duesmann Handelsblattu. Důvodem je zaměření se na větší a výdělečnější modely, A1 ani Q2 zkrátka v očích německého výrobce nevydělávají dost, aby ospravedlnily náklady spojené s vývojem.
U hatchbacku A1 není konec až tak velkým překvapením, Duesmann o něm mluvil už loni v červenci ve spojení s tím, že malá auta se spalovacím motorem se v budoucnu nevyplatí a jejich elektrifikace je příliš nákladná. Teď podobné důvody uvádí i pro zrušení nástupce SUV Q2. Ten by totiž musel být elektrický, což by zvýšilo náklady na vývoj. Automobilce se tak nehodí do plánu pro nadcházející roky. "Upřednostňujeme jiné kategorie vozidel," dodal šéf Audi. Připomeňme, že německý výrobce bude od roku 2026 uvádět pouze elektromobily.
SUV Q2 se vyrábí nejen v Ingolstadtu, ale také v čínském Fo-šanu, kde dostává prodloužený rozvor náprav a dokonce i elektrický pohon o výkonu 100 kW. Baterie s kapacitou 38 kWh dovoluje autu dojezd 265 kilometrů na jedno nabití, ovšem podle benevolentnějšího čínského cyklu NEDC. O situaci SUV Q2 v Číně však Duesmann specificky nemluvil.
V Evropě se loni podle statistik analytické společnosti Jato Dynamics prodalo necelých 58 tisíc kusů modelu A1 a necelých 54 tisíc kusů SUV Q2. Pro srovnání, tří- a pětidveřových Mini se prodalo 116 tisíc kusů (patří tam i kabriolety) a Lancií Ypsilon na jediném italském trhu skoro 44 tisíc kusů, výrazně lépe se prodávají i koncernoví sourozenci nejmenších Audi s logem Volkswagenu, případně Škody a Seatu.
Nabídka Audi by tak v budoucnu měla začínat u kompaktního modelu A3, jako tomu bylo třeba v 90. letech. První A1 měla premiéru v roce 2010, její současný nástupce v roce 2018. Audi Q2, nejmenší SUV značky se čtyřmi kruhy, mělo premiéru v roce 2016. Jak dlouho obě auta na trhu ještě zůstanou, Duesmann v rozhovoru neřekl.
Šéf Audi naopak uvedl, že i kvůli aktuální situaci s nedostatkem čipů koncern Volkswagen upřednostňuje jejich distribuci do výdělečnějších (a většinou i větších) modelů. Dělají to tak ostatně všichni výrobci. "Věřím, že se situace (s nedostatkem čipů - pozn. red.) v průběhu roku uklidní," předpovídá také. Zároveň ale připustil, že německý výrobce hledá technické alternativy, aby nepotřeboval takové množství čipů.
V roce 2025, tedy v souladu s původním plánem, pak podle Duesmanna přijede první elektrické auto v rámci projektu Artemis. Mělo by se jednat o sériovou podobu loňského konceptu Grandsphere a představovat má pro Audi revoluci nejen v rámci elektrického pohonu, ale také použitého softwaru.
Stát bude na platformě PPE, přičemž Markus Duesmann také uvedl, že stejný základ následně využijí i elektromobily od Porsche a Bentley. Britská automobilka přitom koncem ledna uvedla, že svůj první elektromobil začne vyrábět na konci roku 2025 v současné domovině značky v Crewe. Výrobní prostory kvůli tomu projdou nákladnou proměnou. Technologie z těchto tří luxusních modelů si pak mají najít rychle cestu i do dalších aut koncernu VW, věří šéf Audi.
