I když se v nabídce evropské filiálky Fordu podle důvěryhodných zdrojů objeví v relativně krátké době ještě větší auto z kategorie SUV, už novinka Edge má potenciál plnit roli jistého imagemakera. Ostatně obdobně jako sporťák Mustang, který stejně jako tento model vzniká za oceánem. Přesvědčili jsme se o tom při prvním jízdním testu tohoto vozu v okolí bavorského Mnichova.
Ford chce ve velmi krátké době nabídnout zcela nové typy vozů určené pro široké spektrum zákazníků. Není divu, že další díl ofenzivy načíná se sportovně-užitkovým vozem Edge. Tento vůz je již dva roky v prodeji v USA a vloni se jich tam prodalo 124 000 kusů. Kromě toho je úspěšný také v Rusku a v Číně. V Evropě naváže na úspěch zde dosud nabízených modelů Kuga a Ecosport (na český trh by měl být uveden příští rok), díky nimž se značce s modrým oválem podařilo během posledních tří let ztrojnásobit objem prodaných aut kategorie SUV v tomto regionu.
Edge určený pro Evropu není zcela stejné auto jako to, které se nabízí obyvatelům v Severní Americe. Markantním příkladem je konstrukce zadní nápravy. Zatímco v USA si vystačí s jednoduchým řešením, pro Evropu bylo vyvinuto nezávislé zavěšení kol.
Výsledkem je pak mírně zhoršený komfort při přejíždění velkých nerovností, ale zato je možné zatáčky projíždět tempem, na které jsme v Evropě zvyklí. Přestože auto je velké a do hmotnosti dvou tun mu schází jen pár desítek kilogramů, při testování na venkovských silnicích si počínalo poměrně hbitě.
Další viditelná změna se prý odehrála v zavazadlovém prostoru. Američané se musí spokojit s plastovým obložením boků, pro Evropany se připravovalo čalounění.
Další věci už jsou ale společné. Sedačky jsou dostatečně mohutné na to, aby se do nich usadil člověk pojídající převážně koblihy a hamburgery, což platí i o zadní lavici.
Redaktor vysoký 186 centimetrů, který si nejprve nastavil sedačku řidiče do polohy, v níž by vůz řídil, si pak sedl dozadu. A ejhle, nad hlavou měl k dobru nevídaných 12 centimetrů a před koleny "superbovských" 19.
Všechny sedačky obsahují vyhřívání, přední jsou dokonce i ventilované. Řidič si může ohřát ruce o volant a o rozmrazování čelního skla se postarají odporové drátky. Všimli jsme si, že jsou o něco tenčí než v jiných modelech Fordu, a tudíž například za mlhy tolik neznesnadňují výhled.
O komfort jde především, a to i ten zvukový. Proto se například využívá aktivní potlačování hluku. Pomocí tři mikrofonů se monitoruje zvukové spektrum v prostoru pro cestující, elektronika vyhodnotí nežádoucí složky a následně z reproduktorů vysílá zvukové vlny s opačnou fází, které zvuk vyruší.
Ford nezanedbal nic ani z hlediska aktivní bezpečnosti. Například předkolizní asistent varuje před hrozící srážkou s jiným autem nebo chodcem, auto si umí ohlídat "mrtvé" úhly nebo nežádoucí vyjetí z jízdního pruhu. Navíc má inteligentní omezovač rychlosti. Pokud kamera najde značku nařizující snížení rychlosti, tempomat sám zařídí žádoucí zpomalení. Vzhledem k mohutné přídi se bude hodit i kamera ukrytá ve špičce přídě. Díky ní je tak možné bezpečně vyjíždět z průjezdů na ulici nebo se pohybovat v nepřehledných křižovatkách.
Na rozdíl od mnoha evropských, ale i korejských nebo japonských SUV není v Edge možno využívat speciální nastavení pro jízdu na různých typech povrchu. není tu dokonce ani obyčejný asistent pro sjíždění z kopců, které už před řadou let měla i malá Škoda Yeti. Vše je ponecháno na libovůli řídicí jednotky vyhodnocující data z 25 senzorů. Následně sama rozhodne o rozdělení točivého momentu mezi nápravami až do poměru 50:50.
Americký přístup k designu se uplatnil zejména v exteriéru, uvnitř se hraje podle not připravených také pro typ Mondeo a velkoprostorové vozy Galaxy a S-Max, s nimiž sdílí například přístrojovou desku. Ve stylu těchto cestovatelských rodinných aut je pak všude kolem předních sedaček spousta odkládacích prostor často téměř gigantických rozměrů.
Dominantní roli na přídi hraje mohutná maska chladiče, nejzajímavějším designovým prvkem využitým na zádi je protažená linie světel přes celou šíři automobilu.
Evropané si budou moci vybírat jen ze dvou verzí vznětového čtyřválce. V prvním případě ho přeplňuje pouze jedno turbodmychadlo, což zajistí maximální výkon 132 kW, druhá verze má dvojité přeplňování a výkon 154 kW. V obou případech jsou poháněna všechna čtyři kola a oba motory je možné kombinovat buď s manuální, nebo automatickou převodovkou. Obě mají šest převodových stupňů.
Ford předpokládá, že nejžádanější bude verze se silnějším agregátem a s automatem. Právě tu jsme v Německu řídili. Více si o prvních zkušenostech s vozem, jehož cenovka začíná na sumě 1 353 990 Kč, můžete přečíst zde.
