Ruský prezident Vladimir Putin nařídil uvést jaderné síly do vysokého stupně pohotovosti. Co to reálně znamená?
Všechny ruské jaderné zbraně, především ty strategické, projdou prověrkou pohotovosti, ve které se zkontrolují všechny procesy a jejich připravenost k okamžitému použití. Velká část z nich bude uvedena do stavu, kdy mohou být použity v řádu minut. Politicky jde především o vyvolání atmosféry strachu a nátlaku na Ukrajinu i na Západ, aby nepřijímaly žádná opatření, která by si mohlo Rusko vyhodnotit jako zatlačení do kouta, protože v takovém případě hrozí i použití ultimátních zbraní.
Předtím tedy zbraně nebyly připravené k okamžitému použití a nyní už jsou?
Opravdu jde především o politický signál. Ve skutečnosti vždycky část jaderných zbraní je ve vysokém stupni pohotovosti. Pokud by byly spící, tak by jejich aktivace trvala příliš dlouho na to, aby mohly reagovat v případě náhlého napadení z druhé strany. Proto všechny státy, které mají jaderné zbraně, vždycky jejich část udržují v takovém stavu, že je mohou použít téměř okamžitě.
Stav uvedení sil do nejvyššího stupně pohotovosti znamená přejít na krizové protokoly. Znamená to také mnohem vyšší přítomnost personálu na všech stanovištích tak, aby lhůty pro uvedení zbytku byly co nejkratší. Jak říkám, je to především politický signál, který má vyvolat velký nátlak a obavy všech, kteří budou přijímat další opatření proti Rusku.
Takže nejsme blíže k tomu, aby některý ze států použil jadernou zbraň?
Jaderné zbraně tady jsou po celou dobu a jsou připravené k použití. Mají zadané souřadnice všech našich velkých měst a klíčových zařízení naší infrastruktury. To je realita, ve které žijeme, akorát si ji neuvědomujeme. To, že o tom teď prezident Putin takhle mluví, je snahou o vyvolání strachu. Jinak je to realita, ve které žijeme už desetiletí.
Nejsou jenom velké jaderné zbraně, jako byly ty, které použili Spojenci ve 2. světové válce v japonské Hirošimě a Nagasaki. Státy mají i menší, taktické jaderné zbraně. Neobáváte se toho, že by Rusko mohlo jednu takovou poslat do vylidněné oblasti, aby ukázalo, že se tyto zbraně nebojí použít?
Dovolte nejprve jednu poznámku. Zbraně, které byly použity v Hirošimě a Nagasaki, jsou z pohledu dnešních jaderných zbraní považovány za malé. Dnešní jaderné zbraně mají kilotonáže mnohonásobě vyšší, než měly tyhle dvě. Ale k taktickým jaderným zbraním. To jsou především jaderné nálože, které se dávají do dělostřeleckých nábojů, mohou být umístěné do raket krátkého doletu nebo to jsou jenom jaderné miny. To jsou zbraně, které mohou být použity při nepříznivém vývoji situace na bojišti bez toho, aby vedly k velké jaderné válce.
Při současném vnímání ale jakékoliv používání jaderné zbraně - ať už taktické, operační, nebo strategické - bude samozřejmě vnímáno jako překročení pomyslného Rubikonu, protože od dob Hirošimy a Nagasaki žádný stát nezašel tak daleko, aby v praxi použil byť jenom taktickou jadernou zbraň.
Následky bomb v Hirošimě a Nagasaki jsou všeobecně známé. Co by ale způsobily taktické jaderné zbraně v podobě třeba jaderné miny?
Jejich ničivý účinek je v řádu maximálně jednotek kilometrů. Je s tím ale samozřejmě spojené dlouhodobé zamoření jako v případě větších jaderných náloží. Rozhodně to neznamená, že by jejich použití bylo méně nebezpečné, protože kontaminace prostoru je úplně stejná jako v případě velkých jaderných zbraní.
Jak by na zvýšení pohotovosti ruských jaderných sil mělo reagovat NATO?
Mělo by prověřit všechny své systémy, což určitě už udělalo. Není však nutné reagovat stejně eskalačně a vzkazovat Rusku, že celé NATO uvádí do nejvyššího stupně pohotovosti svůj jaderný arzenál. Nemusíme se předhánět v tom, kdo udělá tvrdší opatření.
Spojené státy reagovaly velice rozumně, když řekly, že nebudou uvádět svůj arzenál do nejvyššího stupně pohotovosti, protože nechtějí dávat Rusku najevo, že s ním chtějí soupeřit, kdo výše a dále. Zároveň je mu ale potřeba dát jasně najevo, že zastrašovat se nedáme ani prostřednictvím jaderných zbraní. Nicméně je důležité připomínat, že jaderná zbraň není zbraní, ale prostředkem na vzájemné zničení. V případě použití jaderných zbraní už není vítězů a poražených.
Odborníci často varují před postupnou eskalací. Kdyby Rusko použilo v omezené míře taktickou jadernou zbraň, je NATO připravené sáhnout ke stejnému kroku a Rusku takový úder vrátit?
To si netroufnu odhadovat, protože to je především politické rozhodnutí. Bylo by skutečně na politicích a čelných představitelích zemí NATO, jakou odpověď by v takovém případě zvolili. Ale zcela jistě se na tom teď na půdě aliance diskutuje, protože taková možnost se rozhodně vyloučit nedá.
Považujete tedy za pravděpodobné, že by Putin taktickou jadernou zbraň použil, aby například demonstroval sílu a varoval Západ před tím, aby neposílal další zbraně na Ukrajinu?
Po tom, co prezident Putin předvádí v posledních dnech, si těžko může někdo troufat odhadovat, čeho je a není schopen. Jak se říká, ten, kdo je připraven, není překvapen. Měli bychom být vždycky připraveni na horší variantu než počítat s tou lepší.
Vracíme se tedy do doby studené války, kdy se lidé obávali, že k jadernému konfliktu dojde?
Obávám se, že nás prezident Putin do ní už vrátil. Tím, jak se v poslední době chová, se vrátil do doby Sovětského svazu a do doby studené války. To se jinak nazvat nedá.
Kromě jaderných zbraní mají státy i takzvaný jaderný deštník, který má chránit před útokem. Může být skutečně účinný?
Obrana proti jaderným zbraním je velice problematická. Když někdo použije jednu nebo jen několik málo, tak proti nim ještě může existovat aktivní obrana prostřednictvím protiraketové obrany. V případě, že by se ale jednalo o masový útok, tak proti tomu je jedinou obranou odvetný masivní útok a to by vedlo k oboustrannému sebezničení, o kterém jsem mluvil.
V případě vystřelení jedné jaderné rakety ji tedy lze zneškodnit?
V takovém případě je jistá pravděpodobnost, že by se takový jednotlivý útok dal zneškodnit. U balistických raket s větším doletem je možnost zničení rakety krátce po startu nebo krátce před dopadem. V nejvyšších výškách balistické křivky se zničit nedá, protože to je mimo dosah protiraketové obrany. Pak je tu vždycky riziko, že pokud by se jaderná zbraň měla ničit krátce před dopadem a došlo by k výbuchu ve vzduchu, tak dojde k velkoplošnému zamoření. I když zbraň neexploduje na zemi, tak by stejně došlo k zamoření obrovského prostoru.
Účinná obrana tedy neexistuje?
Účinná stoprocentní obrana proti jaderným zbraním skutečně neexistuje.
