Praha - Nejméně šest let vytvářeli úředníci ministerstva obrany, kteří měli na starosti zásobování, černé fondy, za něž nakupovali nejrůznější věci. Jménem úřadu objednávali například renovace tonerů a další služby či nejrůznější propagační předměty. Místo toho však ve skutečnosti odebírali potraviny, sportovní náčiní nebo také dárky. Výjimkou nebyla horská kola, dovolená či zahradní traktor.
Vše se provalilo v roce 2007, kdy policie obvinila trojici úředníků: Kromě náčelníka organizačního oddělení, plukovníka Petra Šmídy, a tehdejšího ředitele sekce rozvoje sil, generálmajora Ivo Zbořila (ten mezitím povýšil na náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky), to byl tehdejší Zbořilův zástupce Ladislav Košner.
Sám Šmída se přiznal a obhajoval se, že vše dělal na pokyn nadřízených. A že veškeré načerno dodané zboží skončilo v armádě. To, zda je to pravda, či zda skončilo u některých důstojníků doma, se kvůli nepořádku v evidenci majetku a účetnictví nepodařilo dohledat. Jednou z mála výjimek bylo pět nožů z damascénské oceli a deset vykládaných dýk - ty byly fakturovány jako 130 dopisních nožů za 232 tisíc korun.
Byl to složitý případ
Soud nakonec Šmídu a Zbořila v březnu 2013 odsoudil pro porušení povinností při správě cizího majetku. V prvním případě dal tříletou, v druhém osmnáctiměsíční podmínku. Košnera ale nakonec osvobodil. Ten vzápětí podal na stát žalobu a chtěl za neoprávněné stíhání odškodné ve výši 6,3 milionu korun. Verdikt vynesl soud tento týden. Místo milionů mu ale přiřkl jen 200 tisíc.
Za argumenty pro odškodnění uznala soudkyně Markéta Jirásková to, že stíhání bylo nepřiměřeně dlouhé - od obvinění po zprošťující rozsudek totiž uběhlo bez dvou měsíců šest let - a že případ propírala média. "Soud přihlédl, že byl výrazně medializován. Byl rozpoznatelný v reportážích, takže se o jeho trestním stíhání dozvěděl každý," uvedla.
Žádné průtahy v řízení ale neshledala. "Úkony byly v přiměřených lhůtách, byla to velmi složitá věc. Bylo rozsáhlé prokazování, mnoho listin a svědků i znaleckých posudků," poukázala a dodala, že odškodné ve výši dvě stě tisíc korun je prý srovnatelné s tím, jaké se v podobných případech dává.
Tím generálem třeba ještě budete
Košner požadavek vysokého šestimilionového odškodného odůvodňoval tím, že mu stíhání zničilo kariéru a zabránilo v očekávaném kariérním postupu - nebýt obvinění, byl by již generálem. Až teprve v dubnu 2014 se totiž vrátil na své původní místo.
"Ano, byl mu dočasně snížen plat na polovinu, ano, mohl mu být pozastaven karierní postup. Ale nebyl zničen," uvedla soudkyně Markéta Jirásková. "Je možné, že generálem ještě jmenován bude," podotkla.
Poukázala navíc na to, že vlastně ani neusiloval o své očištění, byť měl po svém osvobození u soudu nabídku médií, které o tom chtěly napsat. "Odmítl to, že nestojí o omluvu mezi inzeráty. Což soud zaráží, když tvrdí, že ho poškodila medializace, ale nabídku médií, což ho mohlo významně očistit, odmítne," uvedla Jirásková.
Chce ještě dorovnání platu
Košner dostane nakonec 125 tisíc plus úroky. Poté, co podal žalobu, mu totiž ministerstvo vyplatilo 75 tisíc korun.
Sám Košner nechtěl verdikt komentovat, a tedy ani to, zda se odvolá. Jeho spory přitom každopádně nekončí. U soudu totiž leží i žaloba, v níž se domáhá doplacení veškerého ušlého platu, o nějž svým stíháním přišel. Ministerstvo mu sice dorovnalo mzdu, kterou mu dočasně kvůli stíhání zkrátilo, ale podle Košnera mu nezaplatilo vše.
